|
|
Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky
Bóday, Anna ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Zdobinský, Adam (oponent)
Název: Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky Cíle: Cílem této závěrečné práce bylo zjistit akutní psychickou odezvu respondentů na překonání adrenalinové překážky v přírodním prostředí. A to ve dvou případech, nejprve bez aspektu výšky a následně s ním. Poté porovnat, jak se liší míra úzkosti dotazovaných respondentů právě v závislosti na efektu výšky. Následně pak porovnat rozdíl v míře úzkosti mezi ženami a muži. Metody: Metodou zkoumání byl standardizovaný dotazník CSAI - 2, o 27 otázkách, cílících na tři oblasti akutní úzkosti, somatickou a kognitivní, a oblast sebedůvěry. Předložen byl koedukované skupině 34 respondentů čítající 20 žen a 14 mužů ve věkovém rozpětí 20-26 let. A to těsně před překonáním překážky na zemi, a následně před překonáním totožné překážky umístěné v jedenácti metrech nad zemí. Naměřená data byla analyzována pomocí statistického programu R 4.1.2. Výsledky: Mezi nízkou a vysokou kládou došlo k průkaznému nárůstu somatické úzkosti (V = 43, Padj <0.001) a kognitivní úzkosti (V = 93, Padj = 0.002), zároveň došlo ke snížení sebedůvěry. (df = 33, t = 4.06, Padj <0.001). Míra úzkosti mezi nízkou a vysokou kládou spolu velmi silně korelují jak pro somatickou (τ = 0.478, z = 3.78, Padj <0.001) a kognitivní úzkost (τ = 0.481, z = 3.83, Padj <0.001), tak...
|
|
|
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
|
|
|
Využití audiovizuálních pomůcek při odběru krve u dítěte
BRČÁKOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití audiovizuální pomůcky během odběru venózní krve u dětí. Problematika tlumení bolesti by se měla zkoumat, protože je velmi důležité zamezit bolesti, nebo ji alespoň co nejvíce zmírnit. Bolest způsobená během zdravotnického výkonu může být pro dítě traumatizující a ovlivnit tak i jeho postoj k další léčbě. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsaná jednotlivá vývojová období dítěte, charakter a přístupy k odběru venózní krve, edukace, strach, bolest a techniky jejího tlumení a hodnotící škály bolesti. Praktická část obsahuje zpracování výsledků, které byly získány ve výzkumném šetření. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda využití audiovizuální pomůcky může zmírnit bolest při odběru venózní krve u dítěte. Ve studii byla využita metoda zúčastněného pozorování a zaznamenání výsledků byl využit strukturovaný záznamový arch. Sběr dat proběhl na dětském oddělení jihočeské nemocnice na stanici malých dětí. Celkem bylo pozorováno 30 respondentů, kteří byli rozděleni do 2 skupin. Každá skupina obsahovala 15 respondentů. V 1. skupině probíhal odběr venózní krve běžným způsobem, u 2. skupiny byla během tohoto procesu využita audiovizuální pomůcka, kterou byl tablet s předem vybranými pohádkami. Výběr pohádek byl proveden s ohledem na věk respondentů. Na základě výsledků bylo zjištěno, že audiovizuální pomůcka není plně nápomocná k tlumení bolesti při odběru venózní krve u dětí. Je možné ji využít jako distrakční pomůcku před odběrem venózní krve, kdy se dítě může zabavit během čekání na samotný výkon, ale během v pichu a při bolesti dítě o tuto pomůcku nejeví zájem. Také je důležité zmínit vypozorovaný poznatek, který ukázal, že alespoň náznak zájmu o tuto možnou pomůcku se objevoval u dětí až od 4 let.
|
|
| |
|
|
Práce s emocí strachu v předškolním věku
NEDĚLKOVÁ, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na emoci strachu a úzkosti v předškolním věku dítěte. První kapitola objasňuje vývojová specifika dětí předškolního věku v oblasti emočního a kognitivního vývoje. Další kapitola popisuje emoční prožitek dítěte, který úzce souvisí s vývojem a posilováním psychické odolnosti v předškolním věku. Poslední kapitola teoretické části přibližuje emoci strachu a úzkosti se zaměřením na samotné prožívání dítěte těchto konkrétních zvolených emocí. Empirická část práce věnuje pozornost možnostem a technikám, jak s těmito emocemi pracovat v rámci mateřské školy. Pro výzkumné šetření je zvolena metoda rozhovoru s učitelkami mateřských škol. Výsledky výzkumu ukazují, že každý jedinec prožívá své individuální strachy, které mohou být běžné nebo atypické. Během rozhovorů respondentky zdůrazňují nutnost empatického přístupu k dítěti, navození důvěry, bezpečí a jistoty. Při snaze zmírnit dětský strach učitelky využívají ve své praxi rozmanité pomůcky. V práci je zahrnut námět na týdenní program, opírající se o knižní publikaci, týkající se tematiky strachu.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Strach jako rizikový faktor pádu seniorů
JUŘENOVÁ, Renáta
Strach z pádu i bez předchozí zkušenosti s pádem, může u starších lidí vést v důsledku omezení činností ke zvýšení rizika vzniku pádu. V diplomové práci na téma Strach jako rizikový faktor pádu seniorů byly stanoveny celkem dva cíle. První stanovený cíl byl zjistit strach z pádu u obyvatel ve věku 65 let a výše žijících ve vlastních domácnostech a v domovech pro seniory. Druhý stanovený cíl byl zjistit vliv strachu z opakovaného pádu na pohybové a sociální aktivity u obyvatel ve věku 65 let a výše. Ke zjištění stanovených cílů, bylo nutné využít kvantitativní i kvalitativní metodu výzkumu. Kvantitativní výzkum proběhl metodou dotazníku vlastní konstrukce a testu FES-I, do kterého bylo zapojeno sto dvacet dva respondentů. Kvalitativní část byla realizována metodou polootevřeného rozhovoru s pěti probanty. Data získaná kvalitativní formou, byla následně analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka a papír. Celkem pět předem určených hypotéz bylo po ukončení sběru dat statisticky zpracováno. Po vyhodnocení hypotéz bylo zjištěno, že míra strachu z pádu je sice závislá na věku, ale nikoliv na pohlaví. Zajímavým zjištěním byl fakt, že míra strachu z pádu je vyšší u starších lidí, žijících v domovech pro seniory, oproti lidem, žijícím v samostatné domácnosti. Podstatné je i zjištění, že předchozí zkušenost s pádem má vliv na míru obav z něj, avšak hospitalizace pro zranění způsobené pádem, míru obav z pádu neovlivňuje. Výzkumná otázka odhalila, že starší lidé po zkušenosti s pádem více přemýšlejí nad tím, kam při chůzi povedou jejich další kroky. K omezení sociální aktivity však u zkoumaného vzorku starších lidí, kteří mají v anamnéze pád, nedošlo. Tato diplomová práce by měla upozornit na problematiku pádů starších lidí ve věku nad 65 let. Starší lidé se často obávají pádu a z tohoto důvodu omezují své denní a pohybové aktivity, což paradoxně riziko pádu zvyšuje. Je třeba, aby starší lidé chápali rizika pádu, jak vnitřní, tak vnější a byly schopni správně odhadnout nebezpečí pádu. K tomu je nutná edukace nejen sestrami ale i lékaři a jiným v problematice orientovaným personálem.
|
|
|
Bariéry v inkluzi u dětí s diagnózou bulózní epidermolýzy
VELICKÁ, Lenka
Práce se zabývá bariérami v inkluzi u dětí s nemocí bulózní epidermolýzy. Teoretická část seznamuje se základními informacemi o nemoci bulózní epidermolýza a péči o takto nemocné děti. Dále popisuje organizaci DEBRA, charakterizuje mladší školní věk s ohledem na zdravotní postižení a charakterizuje základy inkluze. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá existenci bariér při inkluzi. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor u tří rodin, ve kterých se nachází dítě s EB a rozhovory jsou součástí příloh. Dále obsahuje analýzu všech tří rozhovorů za pomoci tzv. vynořujících se témat, která jsou zaznamenaná v tabulkách, tabulky jsou také součástí příloh. Všechny tři rodiny mají k nemoci pozitivní přístup a své děti učí samostatnosti. Jako hlavní bariéru v inkluzi identifikují strach učitelů. Dobrá inkluze ale záleží především na morálních postojích všech aktérů inkluze.
|
|
|
Využití relaxačních technik u úzkostných dětí v MŠ
ŽOČKOVÁ, Andrea
Tato práce se zabývá relaxačními technikami a jejich využitím u úzkostných dětí v mateřské škole. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké relaxační techniky učitelky v mateřské škole využívají, jak se úzkostné děti v mateřské škole projevují a jak reagují na relaxační techniky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na úzkost a strach u dětí od narození do předškolního věku a také na relaxační techniky, které mohou být nástrojem pro zmírnění úzkosti. Praktická část se skládá z pozorování dětí označených jako úzkostné, dále akčního výzkumu relaxačních technik. Autorka realizuje relaxační techniky ve vybrané mateřské škole, kde se zaměřuje na reakce úzkostných dětí na relaxaci. Cílem akčního výzkumu je provádět s dětmi relaxační techniky tak, aby se úzkostné děti cítily příjemně, aby se dokázaly uvolnit a docházelo tak ke zmírnění projevů úzkosti. Práce je doplněna o rozhovory s učitelkami v mateřských školách.
|
|
|
Adrenalinové sporty jako prostředek k osobnostnímu rozvoji
HAZUKOVÁ, Barbora
ABSTRAKT HAZUKOVÁ, B. Adrenalinové sporty jako prostředek k osobnostnímu rozvoji. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Mgr. Richard Macků, Ph.D. Práce se zabývá osobnostním rozvojem jedinců provozujících adrenalinové sporty v jejich volném čase. Řeší také dostupnost adrenalinových sportů v České republice. Teoretická část práce se zabývá konkrétními složkami osobnostního rozvoje, vymezením pojmů k adrenalinovým sportům, kde také uvádí některé příklady adrenalinových sportů a adrenalinových závodů probíhajících v České republice. Praktická část se věnuje vyhodnocení výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníku. V dotazníku byly zjišťovány aktivity respondentů ve volném čase a jejich zájem o adrenalinové sporty. Vše je popsáno v závěrečném shrnutí výzkumu a jeho výsledky v závěru práce.
|
host ::
RSS.