|
|
Imaginativní apologetika
FALDYNOVÁ, Milana
Práce se zabývá spoluprací křesťanské imaginace a apologetiky, která, pokud je úspěšná, se může stát cestou ke srozumitelnému sdílení evangelia. Imaginace jako receptor významu se pak může také zdát velmi užitečným nástrojem v současném světě, který ztrácí zájem o význam samotný. Reprezentativním příkladem práce imaginativní apologetiky, se zdají být díla C. S. Lewise, J. R. R. Tolkiena a Dorothy L. Sayersové. Jejich literatura má silný apologetický náboj, který předávají imaginativní formou skrze příběh. Potřeba kvalitní práce imaginativní apologetiky se zdá tím palčivější, když víme, že mezi ateistickými a agnostickými autory existují tací, kteří imaginativně obhajují vlastní světonázor. V této souvislosti se práce blíže zabývá dílem agnostika Philipa Pullmana.
|
|
|
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
|
|
|
Novela Marie Alexandra Klimenta a její filmová adaptace Václava Vorlíčka
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá analýzou novely Marie z roku 1960 z pera českého prozaika Alexandra Klimenta v komparaci se stejnojmennou filmovou adaptací, již roku 1964 zrežíroval Václav Vorlíček. Soustředí se na popsání obou narativů především v kategorii příběhu a postav, pozornost je taktéž věnována aspektu vypravěče, událostí a prostoru. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kategorií a jejich následného porovnání v obou narativech si práce klade za cíl zjistit, zda se příběh přenosem z média literárního do média filmového mohl změnit, a pokud ano, jaký vliv mělo dané médium na interpretaci samotného příběhu.
|
|
|
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy.
|
|
| |
|
|
Práce s příběhem u dětí předškolního věku
Macháčková, Natálie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je popsat příběh jako významný fenomén a prostředek k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se zaměřením na věkovou skupinu dětí pětiletých až šestiletých. Teoretická část je zpracována na základě studia odborné literatury a zaměřuje se na definování čtenářské pregramotnosti, na její význam a její rozvoj v mateřské škole s ohledem na vývojová specifika dětí ve věku 5-6 let, jež blíže uvádí. Dále přibližuje funkce literatury, charakterizuje literaturu pro děti a mládež a příběh a představuje žánry vhodné pro tuto věkovou skupinu (s podrobnějším zaměřením na pohádku). Věnuje se tomu, jak je čtenářská pregramotnost ukotvena v RVP PV, a jak je v současném předškolním vzdělávání rozvoj čtenářské pregramotnosti pojímán. Zaměřuje se na vhodné metody a formy práce s příběhem a na roli příběhů a knih ve výchovně-vzdělávacím procesu, a nakonec hovoří také o dětském vnímání příběhů a schopnosti příběh vyprávět. Praktická část je založena na akčním výzkumu v konkrétní mateřské škole a klade si za cíl nejprve formou pretestu zjistit současnou úroveň dětí v některých očekávaných výstupech týkajících se čtenářské pregramotnosti ve vztahu k tématu práce, následně navrhnout integrovaný blok, který by děti do problematiky práce s příběhem uvedl a reflektoval by...
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
German-Czech meetings in books written by Martin Becker and Jaroslav Rudiš
Mrázková, Tereza ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
NÁZEV: Německo-česká setkávání v díle Martina Beckera a Jaroslava Rudiše ABSTRAKT: Předmětem této práce je analýza společného díla dvou mladých autorů - německého spisovatele Martina Beckera a jeho českého přítele Jaroslava Rudiše. Část práce se také zabývá jejich životem a jejich tvorbou. Cílem je najít české motivy v díle a životě Martina Beckera a vlivy německé kultury na tvorbu Jaroslava Rudiše, zaměřit se na charakteristické znaky a analýzu jejich společných děl. Ve své práci docházím k závěru, že pobyt v Čechách, zájem o český jazyk a literaturu se odráží v Beckerově díle, stejně jako Rudišova tvorba je ovlivněna jeho zájmem o německé autory, umění, architekturu, historii, němčinu a další. Ve společném díle se pak tyto momenty prolínají a doplňují. KLÍČOVÁ SLOVA: Martin Becker, Jaroslav Rudiš, rozhlasová hra, opereta, povídka, týmová práce, román
|
|
| |
|
|
German-Czech meetings in books written by Martin Becker and Jaroslav Rudiš
Mrázková, Tereza ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Předmětem této práce je analýza společného díla dvou mladých autorů - německého spisovatele Martina Beckera a jeho českého kamaráda Jaroslava Rudiše. Část práce se také zabývá jejich životem a vlastní tvorbou. Cílem je najít české motivy v díle a životě Martina Beckera a vlivy německé kultury na tvorbu Jaroslava Rudiše, zaměřit se na charakteristické znaky a analýzu jejich společných děl. Ve své práci docházím k závěru, že pobyt v Čechách, zájem o český jazyk a literaturu se odráží v Beckerově díle, stejně jako Rudišova tvorba je ovlivněna jeho zájmem o německé autory, umění, architekturu, historii, němčinu a další. Ve společném díle se pak tyto momenty prolínají a doplňují.
|
host ::
RSS.