|
|
Molotov - Ribbentrop pact in 70. anniversary of the end of WWII.
Suchodolinský, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práca je rozdelená do dvoch hlavných častí. V tej prvej sa v dvoch kapitolách zaoberá udalosťami v roku 1939. Konkrétne podpisom paktu o neútočení medzi Nemeckom a Sovietskym zväzom, tiež známy ako pakt Molotov-Ribbentrop, podľa ministrov zahraničných vecí oboch krajín, ktorí ho podpísali. Tiež udalosťami, ktoré tomuto paktu predchádzali a ktoré nasledovali po ňom. V tejto historickej časti práce sa tiež budem pozerať na vzťah medzi ideológiami Nemecka a ZSSR. Pričom budem chcieť poukázať na fakt, že oba režimy, ako nemecký tak aj sovietsky, boli pripravené na expanziu nie len na úkor tretích štátov, ale aj na úkor jeden druhého. Ďalšia časť práce sa bude zaoberať interpretáciou týchto udalostí vo dvoch kapitolách. V prvej sa pozriem ako sa líšia názory historikov na problematiku a ako si tieto udalosti vysvetľujú. Pokračovať budem druhou kde budem sledovať interpretáciu udalostí z pohľadu Vladimíra Putina v oficiálnych vyjadreniach. Budem sledovať zmeny jeho vyjadrení v čase. Na záver zhrniem zistené informácie a zhodnotím.
|
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
Obraz Ivana IV. Hrozného ve stalinském Rusku (Historiografie, beletrie, drama)
Lhotáková, Veronika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza obrazu osobnosti cara Ivana IV. Hrozného a jeho vlády ve stalinském Rusku s ohledem na jeho proměnu, ke které docházelo v duchu stranické ideologie. Interpretaci historických skutečností Ivanovy doby sleduje nejen v historiografii, ale také v umělecké produkci a snaží se postihnout, jakým způsobem byla odborná díla, romány, dramata či filmy využívána pro politickou propagandu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Ivana IV. Hrozného ve stalinském Rusku
Lhotáková, Veronika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem cara Ivana Hrozného ve stalinském Rusku. Analyzuje charakteristiku jeho osobnosti ve starší ruské a sovětské historiografii. Soustřeďuje se na jeho zobrazení v umění, především ve filmu Sergeje Michajloviče Ejzenštejna Ivan Hrozný. Zabývá se vznikem a obecným přijetím tohoto filmu během druhé světové války. Hodnotí jeho historickou věrohodnost, ideologické vyjádření a umělecký význam.
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
|
Leninsko-stalinska ideologie jako pseudonáboženství
PEKÁREK, Ondřej
Předkládaná diplomová práce poukazuje na přítomnost religiózních prvků v marxisticko-leninské ideologii. Zkoumá práce duchovních otců této ideologie (Marxe, Engelse a Lenina, či jiných méně známých marxistů a dohledává v nich vztah k náboženství a religiozitě vůbec. Práce upozorňuje na analogické prvky s křesťanstvím v samé podstatě marxisticko-leninské ideologii, a to hlavně v eschatologickém směřování. práce se neomezuje pouze na popisování teoretických postojů marxismu vůči religiozitě, ale také si všímá praktického realizování marxisticko-leninských přístupů k náboženství V Rusku za vlády Lenina a Stalina
|
|
| |
host ::
RSS.