|
|
Role mikrobiomu při celiakii
Tučková, Kateřina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Autor: Kateřina Tučková Školitel: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Název bakalářské práce: Role mikrobiomu při celiakii Cíl práce: Popsat problematiku onemocnění zvané celiakie. Věnovat se původu onemocnění a jeho možné spojitosti se úlohou střevního mikrobiomu. Definovat pojem mikrobiom a poukázat na jeho případný vliv na zdraví člověka a onemocnění. V závěru práce se věnovat otázce možností léčby celiakie. Hlavní poznatky: Role mikrobiomu při celiakii a jiných onemocnění je čím dál častěji diskutované téma. Při diagnostice celiakie je v současnosti pacient odkázán na celoživotní bezlepkové stravování. Mikrobiom je velmi specifický a působí na něj řada vnějších vlivů, které lze často ovlivnit. Současné studie poukazují na provázanost mezi mikrobiomem a řadou onemocnění celiakií nevyjímaje. Závěry: Ke komplexnímu pohledu na problematiku celiakie a vztahu k mikrobiomu je zapotřebí více poznatků. Obecně lze říci, že složení mikrobiomu má na lidské životy mnohem větší vliv než se v minulosti předpokládalo. Dysbalance střevního mikrobiomu má vztah nejen k celiakii, ale i k řadě jiných onemocnění, ke kterým patří například obezita, metabolických, zánětlivých,...
|
|
|
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
|
|
|
Změny střevní flóry u batolat po aplikaci antibiotik
ŠTABERŇÁKOVÁ, Jitka
V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Popsala jsem průběh mikrobiologického vyšetření. Dále jsem popsala charakteristiku antibiotik od mechanismu působení až po nežádoucí účinky. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je ovlivněn střevní mikrobiom po podání antibiotiku Klacid. Ve spolupráci s dětským lékařem bylo provedeno 76 výtěrů z rekta od 38 batolat, kterým lékař indikoval antibiotikum Klacid na léčbu respiračního onemocnění. Byly provedeny dva výtěry. Jeden výtěr byl proveden před zahájením antibiotické léčby a druhý po ukončení antibiotické léčby. Oba výtěry z rekta byly poslány do laboratoře Stafila k.s. na mikrobiologické vyšetření aerobních kmenů. Vzorky jsem naočkovala, v průběhu dalších dní byly vzorky hodnoceny. Bližší určení jednotlivých bakterií bylo provedeno pomocí biochemických testů. Získala jsem výsledky, které jsem dále zpracovala. Osvojila jsem si postup mikrobiologického vyšetření na 76 vzorcích bakterií. Zjistila jsem, že v 76 % dochází k nevýznamné změně oportunních bakterií po antibiotické léčbě, v dalších 24 % došlo k ústupu patogenní flóry.
|
|
|
Změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou
MRLÍKOVÁ, Tereza
Práce se zaměřuje na změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou. Prvním cílem je informovat širokou veřejnost o důležitosti zdravé střevní mikroflóry. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry ovlivňují antibiotika střevní mikroflóru. Třetím cílem je zhodnotit jídelníček vybraných batolat, kterým byla podána antibiotika a vypracovat doporučení týkající se změn v jídelníčku pro podporu růstu střevních bakterií. V teoretické části bakalářské práce se zabývám hlavními poznatky o střevní mikrobiotě, zdůrazňuji její vlastnosti, funkce a přínosy pro lidský organismus. Dále také informuji o vlivech prostředí na střevní bakterie, o důležitosti vlákniny jakožto významném zdroji energie pro bakterie a o současném trendu časté indikace antibiotik a jejím dopadu. Dle stanovených cílů v praktické části hodnotím vzorky odebrané ze stolice batolat a porovnávám, do jaké míry se liší jednotlivé nálezy před indikací terapie antibiotiky a během ní. Zároveň jsem od matek batolat získala jídelníčky, které hodnotím jednak z hlediska stravy vhodné pro batolecí věk, jednak z hlediska změn, které by se měly v jídelníčku během léčby antibiotik objevit. Zaměřuji se také na to, jestli byla do stravy batolete zařazena alespoň nějaká probiotická potravina.Bakalářská práce může sloužit široké veřejnosti jako informační podklad ohledně léčby antibiotiky. Z laboratorních vyšetření je možné vyčíst, že podíl aerobních bakterií ve střevní mikroflóře se změnil u 15 batolat. Probiotické potraviny byly alespoň 1x za den zařazovány pouze u 10 batolat. Dostatečné množství vlákniny dle mého odhadu splňovalo 13 jídelníčků. Celkem se výzkumu zúčastnilo 20 batolat.
|
|
|
Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy
Guznar, Jan ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Hrabák, Pavel (oponent)
Diplomová práce Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy se zabývá vlivem stravovacích zvyklostí na průběh ulcerózní kolitidy (zejména probiotických potravin), konkrétně na relaps onemocnění. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. V první části je popsána ulcerózní kolitida, od definice až po léčbu. Druhá část se zabývá střevním mikrobiomem a faktory, které ho ovlivňují, s důrazem na ovlivnění potravinami. vypracování praktické části byla použita metoda polostrukturovaného u na základě předpřipraveného dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ulcerózní kolitidou, kteří byli v remisi nebo v relapsu onemocnění. respondenty byl vyplněn dotazník, který se skládal z otázek týkajících se průběhu onemocnění a z frekvenčního dotazníku, který cílil na různé skupiny potravin. Zjištěné stravovací zvyklosti byly porovnány navzájem mezi respondenty, vzhledem frekvenci relapsu jejich onemocnění. Provedeným výzkumem bylo zjištěno v našem souboru, že pouze fermentované mléčné výrobky mají vztah k frekvenci relapsu a udržení onemocnění v potravin, které obsahují vlákninu, která také moduluje střevní mikrobiom, se vztah mezi konzumací potravin a relapsem neprokázal. Také se neprokázal vztah mezi konzumací tučných potravin a polotovarů k relapsu na zkoumaném vzorku. Jedním z možných důvodů, proč toto nebylo...
|
|
|
Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrálního nervového systému
Zedníková, Barbora ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Barbora Zedníková Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrální nervové soustavy Lidské tělo osídluje velké množství mikroorganismů mezi které patří Archea, Eukarya, Bacteria a viry. Tento soubor mikroorganismů tvoří mikrobiom, který řádově desetkrát převyšuje počet lidských buněk. Nejpočetnější část mikrobiomu se nachází v trávicím systému. Současným rozvojem metod molekulární genetiky došlo k odhalení úzkého vztahu mezi intestinálním mikrobiomem a zdravím. Nejnovější studie poukázaly na spojitost mikrobiomu s patogenezí různých onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá souvislostmi působení intestinálního mikrobiomu a imunitních onemocnění centrální nervové soustavy. Dosavadní poznatky naznačují, že změny ve složení mikrobiomu vyvolané různými vlivy vedou ke zvýšené stimulaci imunitního systému a tím k podpoře zánětlivé proliferace v nervové tkáni.
|
host ::
RSS.