|
|
Výživa u dialyzovaných pacientů
MARTÍNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce ,,Výživa u dialyzovaných pacientů", kterých je v současné době v České republice okolo 6 000, se zabývá výživou u pacientů, kteří pravidelně dochází na dialyzační léčbu. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii ledvin, dále jsou v této části rozebírána stádia selhání ledvin a možnosti náhrady funkce ledvin. Dále je teoretická část zaměřena na dietní opatření u dialyzovaných pacientů, na vhodné a nevhodné potraviny a technologickou úpravu. Cílem práce je zmapovat informovanost pacientů a jejich rodin ohledně diety dialyzovaného pacienta a zhodnotit jídelníčky u těchto pacientů, zhodnotit zastoupení základních živin, draslíku, fosforu a vápníku v jejich dietě. Praktická část byla provedena prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Výzkumného šetření se účastnilo šest respondentů, kteří pravidelně dochází na dialýzu. Na základě vyhodnocení týdenního jídelníčku každého respondenta a propočítání denních doporučených hodnot byl výsledek velice negativní. Všichni respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Stejně tomu tak bylo i u základních živin. Pozitivním zjištěním bylo, že omezování draslíku se daří všem respondentům a omezování fosforu většině. Pouze jeden respondent splňuje doporučené množství vápníku pro dialyzované pacienty. Z výsledků je zřejmé, že pouze jeden respondent dodržuje dietní opatření. Většina pacientů nedokázala uvést, jaké jsou pro ně vhodné a nevhodné potraviny. Bohužel je to zapříčiněno tím, že žádný z respondentů neuvedl nutričního terapeuta nebo terapeutku jako zdroj informací o dietním opatření.
|
|
|
Potřeby pacientů podstupujících dialyzační léčbu
HORNOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je zaměřena na pacienty s chronickým onemocněním ledvin. V teoretické práci byly shrnuty základní informace o selhání ledvin což je stav, při kterém ledviny přestanou z těla vylučovat odpadní látky, a o možných léčebných metodách tohoto onemocnění, kterými jsou zejména hemodialýza, dále pak peritoneální dialýza a transplantace. Nejdůležitější je ovšem co nejdříve onemocnění diagnostikovat a zahájit tak včas možnou léčbu. Dále jsme se v této části zabývali fyziologickými, psychickými a sociálními potřebami. Je nezbytné, aby ošetřovatelský personál znal všechny potřeby pacientů. Jestliže pacient v některé z oblasti potřeb strádá, může se to projevit na jeho fyzické, psychické i sociální stránce. Na druhou stranu, pokud jsou všechny pacientovy potřeby uspokojeny, cítí se klidně a vyrovnaně. Pokud pochopíme všechny pacientovy potřeby, můžeme se lépe orientovat v problematice daného onemocnění a zvýšit tak kvalitu ošetřovatelské péče. V praktické části bakalářské práce jsme se zabývali kvalitativním výzkumem potřeb pacientů. Našimi cíli bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti během dialyzačního ošetření a jaké potřeby mají v osobním životě. Na základě těchto cílů byly vytvořeny polostrukturované rozhovory, které nám pomohly zmapovat potřeby a omezení dialyzovaných pacientů. Rozhovory byly uskutečněny s devíti pacienty, kteří podstupují hemodialyzační léčbu. Z našeho výzkumu plyne, že nejdůležitější je pro pacienty uspokojení potřeby být bez bolesti, potřeby spánku a odpočinku a potřeby tekutin. Neméně důležitou je pro pacienty také psychická podpora. Neuspokojení těchto potřeb, může vést až k frustraci či deprivaci nemocného. Naopak uspokojení potřeb člověka pozitivně motivuje a dodává mu pocit spokojenosti. Tato práce by mohla pomoci pacientů, kteří mají nově diagnostikované chronické onemocnění ledvin i pacientům, kteří již jsou v dialyzačním programu, k získání nových informací. Dále může práce sloužit studentům i již vystudovaným sestrám, k lepšímu pochopení problematiky tohoto onemocnění a nejdůležitějších potřeb i omezení dialyzovaných pacientů.
|
|
|
Vliv dialýzy na aktivity denního života
Kolaříková, Jaroslava ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam KOLAŘÍKOVÁ, Jaroslava. Vliv dialýzy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 64 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Vliv dialýzy na aktivity denního života" je přinést stručný přehled základních relevantních poznatků o hemodialýze a peritoneální dialýze zmapováním dosavadní, již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit jaký vliv má dialýza na aktivity denního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na onemocnění ledvin, hemodialýzu a peritoneální dialýzu, principy dialyzační léčby, jejich rozdíly, komplikace, dietní opatření a dialyzační přístupy. Dále je věnována pozornost porovnání výhod a nevýhod obou dialyzačních metod mezi sebou. Část práce se zabývá potřebami člověka a aktivitami denního života. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u pacientů dialyzovaných v Dialyzačních centrech Fresenius Medical Care Praha 5 - Motol, Praha 10 - Královské Vinohrady, Praha 4 - Krč, Praha 9 - Vysočany, Slaný, Louny, Chomutov, Most a v Dialyzačním středisku Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v...
|
|
|
Infekční komplikace při chronickém selhání ledvin
Kielberger, Lukáš ; Eiselt, Jaromír (vedoucí práce) ; Dusilová Sulková, Sylvie (oponent) ; Matoušovic, Karel (oponent)
INFEKČNÍ KOMPLIKACE PŘI CHRONICKÉM SELHÁNÍ LEDVIN Infekce představují významný problém v populaci s chronickým onemocněním ledvin, jsou asociovány s vysokou morbiditou i mortalitou. Dizertační práce vznikla na nefrologickém pracovišti I. Interní kliniky LF a FN Plzeň, které se dlouhodobě věnuje studiu souvislostí mezi renální dysfunkcí, infekcí, inflamací a imunitou. Obecná část podává přehled nejčastějších infekčních problémů v kohortě nemocných s postižením ledvin. Praktická část má dva oddíly. První studie obsahuje rozbor problematiky cytomegalovirové (CMV) infekce po transplantaci ledviny, a to z hlediska jejích farmakoekonomických dopadů. Druhá práce se věnuje imunitní odpovědi dialyzovaných osob na chřipkovou vakcínu. Cílem první práce bylo posouzení ekonomických aspektů 4 různých přístupů k CMV infekci u pacientů v prvním roce po transplantaci ledviny. Provedli jsme post-hoc analýzu 2 randomizovaných studií z našeho pracoviště s výpočtem přímých nákladů vynaložených v souvislosti s CMV infekcí při profylaxi valacyklovirem, ganciklovirem, preemptivní léčbě a zcela bez profylaxe (wait and treat). V analýze senzitivity jsou pak modelovány situace při změně cen farmakoterapie či diagnostiky CMV. Dle výsledné analýzy je profylaxe valacyklovirem v současných podmínkách ekonomicky nejvýhodnější léčbou ve...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II
Malá, Irena ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Slabý, Josef (oponent)
Titul a jméno autora: Bc. Irena Malá Instituce: Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 - Krč Obor: Navazující magisterské studium oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Název práce: Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II Vedoucí práce: PhDr. Hocková Jana, PhD. Počet stran: 170 Počet příloh: 41 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: časná pooperační péče, hypotermie, krevní transfuze, tekutinová resuscitace, perioperační kardiovaskulární dysfunkce, farmakologická podpora, mechanická srdeční podpora HeartMateII, monitorace, přístroje, srdeční arytmie, ventilační strategie, pooperační antikoagulace, kontrola glykémie, selhání ledvin, nutrice, ošetřovatelství, komplikace, rehabilitace, psychologické aspekty Výskyt srdečního selhání se podobá svými rozměry epidemii s vysokou mortalitou. Tato skutečnost, společně se stagnujícím až klesajícím počtem vhodných dárců vedla k potřebě nahradit činnost srdce jako pumpy umělým čerpadlem. Mechanické podpůrné srdeční systémy jsou sofistikované přístroje, které jsou schopné na určitou dobu podpořit nebo úplně nahradit funkci srdce jako pumpy. Klinickou indikací implantace mechanické srdeční podpory je výrazné...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
|
|
|
Crush syndrom v přednemocniční neodkladné péči
JENDŘEJASOVÁ, Tereza
Problematika Crush syndromu v přednemocniční péči není téma, kde by příliš často byly přinášeny nové poznatky z výzkumů odborníků. To, co je o Crush syndromu v současné době známé a dostupné se nezměnilo již desítky let. Z části je to způsobeno tím, jak složité je určit v přednemocniční neodkladné péči, zda jde opravdu o Crush syndrom nebo ještě o hypovolemický šok s následkem poškození ledvin. V České republice nemáme velká zemětřesení, naštěstí ani velké sesuvy půdy a přesto se, čas od času, takový případ vyskytne. Právě proto je v současné době stále více žádoucí, aby zdravotničtí záchranáři byli na takové výjezdy dostatečně teoreticky připraveni. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje včetně schopnosti využití těchto znalostí v praxi. V práci bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část výzkumu zmapovala pomocí anonymních strukturovaných dotazníků teoretickou znalost v problematice Crush syndromu u zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Výsledky kvantitativní části výzkumu prokázaly znalosti v problematice Crush syndromu jako velmi dobrou v obou krajích a tím se také povedlo verifikovat hypotézu. Kvalitativní část výzkumu zmapovala pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi respondenty ze Středočeského a třemi respondenty z Jihočeského kraje praktické propojení teoretických znalostí přímo v terénu u klienta s rozvíjejícím se Crush syndromem, které byly vyhodnoceny také jako dostačující k poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče. Z výsledků práce je tak patrné, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského i Středočeského kraje jsou dostatečně teoreticky znalí problematiky poskytování kvalitní přednemocniční péče u klientů s rozvíjejícím se Crush syndromem.
|
host ::
RSS.