Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nová synagoga Opava
Gracová, Michaela ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadaním diplomovej práce bolo vypracovanie architektonickej štúdie novej synagógy v Opave, ktorá i s ďalšími potrebnými objektami vytvorí uzavretý celok využívaný židovskou náboženskou obcou a jej členmi. Výsledkom návrhu je novostavba komunitného centra. To má za úlohu obnoviť existenciu a podporiť rozvoj židovskej komunity, ktorá už po druhej svetovej vojne nenašla cestu späť do opavy. Tri separátne objekty pokrývajú potreby tejto komunity pre plnohodnotný každodenný i duchovný život. Tam patrí vzdelávanie, ktoré sa odohráva v knižnici, sídlo židovskej obce a jej vedúcich osobností, priestory rituálnej očisty mikve a komerčný priestor predajne kosher potravín či výrobkov. Nevyhnutnosťou je kosher reštaurácia zabezpečujúca náležité stravovanie. Dôležitou súčasťou sú i priestory kultúrneho vyžitia formou umeleckých či iných výstav a akcií. Hlavným priestorom komplexu je synagóga, kde sa konajú modlitby, oslavy sviatkov a stretávanie.
Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti
Nedbal, Václav ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje historii židovského obyvatelstva v Kolíně a jeho okolí, studuje hmotné památky a současný vztah veřejnosti ke kulturnímu dědictví zaniklých židovských komunit. Práce se ve třech částech zaměřuje na jednotlivé vytipované lokality. V první části věnované kolínským židům, je nejprve shrnuta historie tamní židovské komunity, následně jsou popsány hmotné památky, které zanechala a shrnut aktuální postoj místních k tomuto dědictví. V dalších (rozsahem menších) částech práce věnovaných obci Přistoupim a městu Zásmuky je postupováno obdobně. Na závěr pak dochází ke komparaci rozsahu zachovaného dědictví a vztahu k němu.
Srovnání algoritmů pro kryptografii s veřejným klíčem
Mareš, Jiří ; Stanovský, David (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
V předložené práci se zabýváme srovnáním základních algoritmů pro šifrování s veřejným klíčem - algoritmy RSA, Rabinovou a ElGamalovou metodou. Odvozujeme teoretickou složitost šifrování a dešifrování jednoho bloku a odvozujeme předpokládaný model chování při zdvojnásobení velikosti klíče. Rovněž provádíme praktická měření rychlosti jednotlivých metod na klíčích velikosti 64 - 4096 bitů a statisticky je vyhodnocujeme. U některých algoritmů uvádíme speciální případy a diskutujeme výhody a nevýhody a jejich praktické použití. Na závěr srovnáváme rychlosti jednotlivých algoritmů a porovnáváme naměřené výsledky s teoretickými předpoklady.
Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Tématem naší práce byla Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů. Stanovili jsme si tři cíle: 1. Vymezit daná specifika při ošetřování církevních představitelů různých náboženských směrů., 2. Popsat denní režim církevních představitelů různých náboženských směrů., 3. Zjistit, do jaké míry jsou církevní představitelé různých náboženských směrů spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Práci jsme rozdělili na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se mohou sestry, ale i širší veřejnost, seznámit se základními informacemi o pěti náboženstvích, s jejichž zástupci se můžeme v našich nemocnicích setkat: římskokatolictví, protestantství, pravoslaví, judaismus, islám. V rámci naší práce se zabýváme také specifiky ošetřování řádových sester. Kapitoly jsou přehledně členěny, v úvodu vždy zmiňujeme krátkou světovou historii daného náboženství, poté historii v Čechách, následuje stručná filozofie a důležitá dogmata dané víry. Na konci každé kapitoly uvádíme denní režim církevního hodnostáře a specifika jeho ošetřování. V praktické části pak diskutujeme o výsledcích našeho výzkumu. K získání dat jsme použili dvě metody. Metodou dotazníku jsme zjišťovali úroveň znalostí sester o výše uvedených náboženstvích a jejich názor na potřebu specifického přístupu při ošetřování církevních hodnostářů. Úroveň jejich znalostí byla uspokojivá. Hypotéza, ve které jsme předpokládali, že zdravotní pracovníci ošetřující církevní představitele různých náboženských směrů nepředpokládají zásadní rozdíly při jejich ošetřování v porovnání s ostatními klienty, se nám po statistickém zpracování nepotvrdila. K získání dat od církevních hodnostářů jsme použili metodu standardizovaného rozhovoru. Po vyhodnocení takto získaných informací se nám potvrdila následující hypotéza: Církevní představitelé různých náboženských směrů jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků tohoto výzkumu jsme doporučili zařadit téma specifika ošetřování církevních hodnostářů v rámci předmětů multikulturního ošetřovatelství (pro zdravotnické asistenty, sestry bakalářky i sestry magistry), dále zařadit toto téma i do programu odborných konferencí, rekvalifikačních kurzů či vzdělávacích seminářů, aby i sestry, které ještě neměly v učebním programu multikulturní ošetřovatelství, měly možnost se s tímto nově diskutovaným tématem seznámit. Bylo by rovněž vhodné, kdyby vzdělávací instituce více využívaly nabídek židovských obcí či islámských nadací, které aktivně nabízejí zájemcům přednášky a bližší seznámení s daným náboženstvím a také se naučily přitažlivou formou motivovat sestry, aby měly zájem dozvědět se nové informace o náboženstvích a tak získaly širší všeobecný přehled, který je pro erudovanou sestru nezbytností.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.