|
|
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války.
|
|
|
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti.
|
|
| |
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež proběhlo v období od konce ledna do konce druhé dekády března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků a k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů.\n\n\n56 % českých občanů souhlasí s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny.\n\n\n11 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, dalších sedm desetin (71 %)
|
|
|
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.\n\nVíce než polovina (53 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 35 % za „ani dobré, ani špatné“.\n\nHodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti loňsku nezměnilo.\n\nTřetina (34 %) Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností zhorší, necelá pětina (18 %) očekává zlepšení a méně než polovina (46 %) předpokládá, že se nezmění. Očekávání se oproti loňsku výrazně zlepšila, ale zůstala výrazně horší, než byla v období let 2015 až 2020 do nástupu pandemie COVID-19.
|
|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n13 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z února a března se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\n15 % české veřejnosti očekává zlepšení ekonomické situace v ČR, 32 % předpokládá setrvalý stav a 51 % počítá se zhoršením.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 25 % a Senát 36 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 15 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Občané o inflaci a reálných příjmech – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným položili otázku týkající se vývoje reálných příjmů jejich domácnosti v uplynulém roce. Následně jsme se respondentů dotázali na hodnocení inflace v minulém roce a na to, jaký vývoj reálných příjmů předpokládají letos.\n\nVíce než dvě třetiny (68 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina (27 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen jeden dotázaný z pětadvaceti (4 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.\n\nJen o málo více než pětina (21 %) občanů hodnotila inflaci za rok 2022 jako spíše přijatelnou, zatímco tři čtvrtiny (75 %) ji označily za spíše nepřijatelnou.\n\n78 % dotázaných očekává další inflační znehodnocení měny v tomto roce, přičemž 35 % se domnívá, že toto znehodnocení bude výrazné. Jde o lepší výsledek, než byl ten loňský, výrazně nejhorší za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007, ale i tak jde o druhý nejhorší výsledek od roku 2013.
|
|
|
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.\n\nJen o málo více než dvě pětiny dotázaných souhlasí s trestem smrti („rozhodně má existovat“ 17 %, „spíše má existovat“ 25 %), což je od roku 1992, odkdy je souhlas zjišťován, nejnižší podíl a pokles z tehdejších 76 % o 34 procentních bodů.\n\nNesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 %). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.\n\nZ výroků podporujících trest smrti veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ (62 %), nejméně s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 %).\n\nMezi výroky zpochybňujícími trest smrti jsou na prvním místě uváděny „riziko zneužití“ (83 %) a „riziko justičního omylu“ (81 %), na posledním místě pak je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 %).
|
host ::
RSS.