|
| |
|
|
The Tourism Potential of Former Military Areas: The Case of the Brdy Military Area
Krajňáková, Katarína ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Jech, Karel (oponent)
Využitie potenciálu bývalých vojenských území pre rozvoj cestovného ruchu: príklad vojenského újezdu Brdy Abstrakt Diplomová práca sa zaoberá cestovným ruchom ako jednou z alternatív, ktorými je možné nahradiť militárnu funkciu vojenských priestorov po odchode armády. Prvá časť vo všeobecnej rovine približuje aspekty spojené s konverziou vojenských priestorov na turistické atraktivity, vrátane konkrétnych možností turistického využitia a súvisiacich foriem cestovného ruchu. Druhá časť práce sa týka prípadovej štúdie konverzie vojenského újezdu Brdy. Jej cieľom je najprv analyzovať diskurz týkajúci sa rušenia tohto újezdu prezentovaný v médiách a určiť jeho centrálne témy, aktérov a vývoj v čase. Na základe terénneho výskumu následne overuje súčasné stanoviská lokálnych aktérov s dôrazom na využitie územia pre účely rozvoja cestovného ruchu. Súčasťou práce je taktiež analýza turistického potenciálu územia bývalého vojenského újezdu Brdy a okolitého regiónu. Kľúčové slová: cestovný ruch, bývalé vojenské územia, vojenský újezd Brdy, CHKO
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
|
Dětská léčebna Ostrov u Macochy
Zemánek, Pavel ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Architektonická studie se zabývá návrhem Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Návrh pracuje s myšlenkou propojení s okolní přírodou, reaguje na svažitý terén a snaží se naplnit obsáhlý stavební program. Charakteristickým prvek je využití přírodního materiálu – dřeva v rámci obvodového pláště, který definuje architektonický výraz objektu. Je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie.
|
|
|
Možnosti rozvoje druhého bydlení na okraji bývalého Vojenského újezdu Brdy
Pojerová, Kristýna ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Možnosti rozvoje druhého bydlení na okraji bývalého Vojenského újezdu Brdy Abstrakt Diplomová práce se věnuje tématu druhého bydlení v obcích na okraji bývalého Vojenského újezdu Brdy v Plzeňském kraji. Zájmové obce po zrušení újezdu získaly zpět část svých katastrálních území, která jim byla odebrána při zakládání vojenského újezdu v roce 1949. Konkrétně se jedná o obce Borovno, Míšov, Spálené Poříčí, Trokavec, Skořice, Mirošov, Štítov, Strašice, Dobřív a Těně. Cílem diplomové práce je definovat zejména stav a možnou budoucnost druhého bydlení v zájmové oblasti, v souvislosti s potenciálem, který oblast získala spolu se založením CHKO Brdy k 1. 1. 2016. První část práce obsahuje teoretický vstup do problematiky, pozornost je zaměřena zejména na druhé bydlení a cestovní ruch v souvislosti s demilitarizací a ve vztahu k ochraně přírody. V druhé části je oblast charakterizována z hlediska socio - a fyzicko geografického, analyzován je také potenciál pro cestovní ruch. Další část je již zaměřena přímo na druhé bydlení v zájmové oblasti a na výsledky vlastního terénního výzkumu, který spočíval v provádění dotazníkového šetření mezi uživateli druhého bydlení a strukturovaných rozhovorů se starosty zájmových obcí. V závěru práce jsou získané výsledky shrnuty a diskutovány s literaturou. Klíčová slova: Brdy, druhé...
|
|
|
Vliv specifických lokalit na cenu rodinného domu
Kormanová, Aneta ; Jandásková, Tereza (oponent) ; Cupal, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem specifických lokalit na cenu rodinného domu. Úvodní část se věnuje definování základních pojmů práce a charakteristice specifických lokalit v rámci České republiky. Aplikační část otevírá formulaci problému, stanovení cílů řešení práce a popis použité metodiky v rámci výzkumného šetření. Z nejrůznějších specifických lokalit, jenž mohou mít vliv na cenu rodinného domu byly vybrány chráněné krajinné oblasti a lázeňství. Na základě těchto specifických území byla vybrána města, ve kterých byla provedla analýza trhu. Pomocí statistických metod byl získaný soubor dat otestován a z výsledných informací mohl být určen vliv specifické lokality na cenu rodinného domu.
|
|
|
Revize a zhodnocení biotopů se současným a historickým výskytem vybraných druhů čeledi \kur{Orchideaceae} v CHKO Český ráj
ALBRECHTOVÁ, Linda
Předmětem diplomové práce byl výzkum vegetace na lokalitách v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jednalo se o lokality - Přírodní památka (PP) Podloučky a Přechodně chráněná plocha (PCHP) Fialník s výskytem orchideje Gymnadenia conopsea subsp. montana. Na těchto lokalitách bylo vyhotoveno 60 fytocenologickcýh snímků, u kterých bylo zaznamenávány tyto faktory: biotop, nadmořská výška, sklon svahu, vlhkost a expozice. Celkem byly na lokalitách nalezeny 4 druhy orchidejí. Fytocenologické snímky byly mezi sebou porovnány. Bylo prokázáno, že rozdíly mezi lokalitami jsou větší než rozdíly mezi snímky s orchidejí a bez orchideje. Průkazné rozdíly mezi lokalitami byly i v pokryvnosti jednotlivých pater a v početnosti druhů v jednotlivých patrech.
|
|
|
Komparace socioekonomických aspektů zemědělského hospodaření v chráněných územích Šumavy a mimo ně
SKYPALOVÁ, Michaela
Hlavním cílem této práce bylo porovnat vybrané socioekonomické aspekty zemědělského hospodaření ve třech podnicích na Šumavě. Jeden leží na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a spadá do ekologického systému hospodaření, druhý ekologicky zaměřený podnik leží mimo chráněné území a třetí pro srovnání se zabývá konvenční formou zemědělství a svými pozemky zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Šumava. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury týkající se vybraných socioekonomických aspektů a chráněných území (NP a CHKO Šumava). V praktické části pak byly porovnány vybrané zemědělsky hospodařící subjekty z hlediska objektivních a subjektivních dat, která vyplynula z rozhovorů s jednotlivými jednateli společností a z údajů veřejně dostupných.
|
|
|
Komparace vybraných forem venkovského turismu ve velkoplošných chráněných územích
KOUBOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá problematikou venkovského turismu ve velkoplošných chráněných územích. Jejím cílem je detailní analýza situace v Národním parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Blanský les a porovnání udržitelného cestovního ruchu z hlediska venkovské turistiky. Literární rešerše objasňuje základní pojmy národní park, chráněná krajinná oblast, venkov, šetrná turistika. V praktické části jsou, jako metoda výzkumu, využity řízené rozhovory. Respondenty tvoří jednotliví podnikatelé hospodařící v modelových oblastech a pracovníci správ NP Šumava a CHKO Blanský les.
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
host ::
RSS.