|
|
Řešení vnitřního přesídlení v rámci poválečné obnovy: Kosovo 1999-2008
Mašínová, Barbora ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce představuje současný akademický diskurz ve vztahu k vnitřnímu přesídlení a jeho řešení v rámci mezinárodních poválečných mírových operací a obnovy post-konfliktní společnosti. Konkrétně zkoumá tyto procesy na příkladu návratové politiky v poválečném Kosovu v letech 1999-2008. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem se poznatky v oblasti vnitřního přesídlení projevily v návratové politice vnitřně přesídlených osob Mezinárodní mise OSN v Kosovu (UNMIK). Zároveň tato práce zkoumá praktickou realizaci této politiky, její úspěchy a nedostatky. Návrat vnitřně přesídlených osob byl považován za neoddělitelnou součást post-konfliktní rekonstrukce Kosova. Proto návratová politika byla jedním z hlavních témat aktivit mise UNMIK. Za prvé, od počátku byly zdůrazňovány menšinové návraty jako měřítko úspěchu návratové politiky a prostředek ke znovuvytvoření multietnické společnosti. Za tím účelem UNMIK podporoval pouze návraty do místa původu. Analýza návratové politiky odhalila, že současný diskurz v oblasti vnitřního přesídlení se projevil v těchto třech aspektech této politiky: důraz na menšinové návraty, právo na udržitelný návrat a zavedení restitučních mechanismů. Nicméně navzdory těmto snahám o zabezpečení návratu, UNMIK neuspěl ve snaze rozhýbat návratový proces, a proto se navrátilo...
|
|
|
Private Military Companies and Security Sector Reform in Post-Conflict Countries: A Case Study of Iraq
Sladká, Jana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na roli soukromých vojenských společnostní (SVS) v oblasti reformy bezpečnostního sektoru v Iráku od roku 2003 do roku 2011. Jelikož v Iráku v době působení soukromých vojenských firem probíhala post-konfliktní rekonstrukce, věnuje se první kapitola práce cílům a průběhu post-konfliktní rekonstrukce z teoretického hlediska. Součástí teoretického rámce práce je i reforma bezpečnostního sektoru a kroky, které daný proces obnáší. Druhá kapitola se zaměřuje na definici soukromých vojenských firem a jejich typologii. Převážně tato část práce zkoumá rozdíly mezi žoldnéři a soukromými vojenskými kontraktory a mezi soukromými vojenskými společnostmi samotnými. V neposlední řadě druhá kapitola zahrnuje diskuzi o roli SVS v procesu reformy bezpečnostního sektoru v post- konfliktních zemích. Třetí kapitola se věnuje historickému vývoji spolupráce mezi SVS a USA a kořenům závislosti USA na službách vojenských kontraktorů. Závěrečná kapitola analyzuje roli SVS v procesu bezpečnostní reformy v Iráku. Cílem této kapitoly je definovat výhody a nevýhody využití služeb těchto společnostní a na základě nedostatků spojených s najmutím SVS analyzovat kroky, které mohou pomoci v budoucnu těmto problémům předejít.
|
|
|
Genderová analýza postavení žen v Iráku - vliv současného konfliktu na život iráckých žen
Šámalová, Klára ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato rigorózní práce se soustředí na dopad současného konfliktu v Iráku na postavení žen v této zemi. Jedná se o rozšíření diplomové práce z roku 2007. S pomocí komparativní metody se snaží porovnat situaci iráckých žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna se stavem, který nastal po zahájení operace Irácká svoboda v roce 2003. Nejprve se práce zaměřuje na úlohu feminismu v oboru mezinárodních vztahů a všeobecný dopad válečných konfliktů na postavení žen. Oproti diplomové práci je zde nově zahrnuta kapitola věnující se roli žen v muslimských zemích. Další kapitola ve stručnosti pojednává o postavení žen před nástupem strany Baas k moci. Hlavní část rigorózní práce tvoří kapitoly čtyři a pět. Obě zahrnují několik podkapitol. Kapitola čtvrtá se věnuje roli žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna a je členěna podle časové linie. Pátá kapitola se zaměřuje na situaci žen v současném Iráku. Část postihující nynější konflikt je oproti diplomové práci rozšířená o nejnovější události let 2008 - 2010 a také o nově dostupná data. Obsahuje rovněž podkapitolu věnující se úloze žen v post-konfliktní rekonstrukci země. Poslední kapitola práce rozebírá situaci kurdských žen v severních částech této země. Ústřední otázka rigorózní práce zní: "Došlo k zlepšení či naopak k zhoršení postavení iráckých žen po...
|
|
|
Trvale udržitelný rozvoj a postkonfliktní rekonstrukce. Případová studie: válka v Kosovu
Straková, Zlata ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce v sobě propojuje teorii trvale udržitelného rozvoje s postkonfliktní rekonstrukcí a vytvořený aparát je použit na analýzu postkonfliktní rekonstrukce po válce v letech 1998 - 1999 v Kosovu. Situace je analyzována z pohledu trvalé udržitelnosti ve čtyřech definovaných složkách - ekonomické, sociální, politické a ekologické a je zkoumáno, jaký důraz je kladen na jednotlivé složky. Složky jsou analyzovány po jednotlivých fázích postkonfliktní rekonstrukce. Závěrem analýzy je, že na ekologickou složku byl v rámci postkonfliktní rekonstrukce kladen menší důraz než na ostatní složky a vývoj nebyl trvale udržitelný.
|
|
|
Komparace postkonfliktní rekonstrukce ve Rwandě a Kambodže
Dvořáková, Klára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována komparaci post-konfliktních rekonstrukcí ve dvou zemích, které zažily genocidu, tedy ve Rwandě a v Kambodže. Cílem práce je určit, zda post-konfliktní rekonstrukce byly s ohledem na současnou situaci v zemích úspěšné, zda byly provedeny správně a zda se podařilo zabránit propuknutí dalších konfliktů a násilností. Oblast post-konfliktní rekonstrukce je velmi rozsáhlá, proto se vlastní analýza zaměřuje zejména na dosažení spravedlnosti a usmíření společnosti. Hlavním prostředkem stabilizace společnosti po konfliktu byly ve Rwandě takzvané Gacaca soudy, jejichž problematice je v práci věnován významný prostor. Paralelou Gacaca soudů byl v Kambodže soudní tribunál ECCC. Poslední část práce tedy je věnována porovnání obou konfliktů a zhodnocení úspěšnosti rekonstrukcí.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Kosova (případová studie socioekonomická oblast)
Janouškovec, Jiří ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci vhodných socioekonomických ukazatelů zhodnotit úspěšnost dosavadní postkonfliktní rekonstrukce v Kosovu. Analýza byla provedena primárně z dat Světové banky, jíž je Kosovo od roku 2009 členem, a soustředila se na vývoj ukazatelů v čase a na jejich kvantitativní a kvalitativní zhodnocení. Údaje a data byla čerpána také z databáze Eurostatu, publikací Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Výsledek práce přináší přehled současné socioekonomické situace v zemi a dochází k závěru, že je stav kosovské ekonomiky a společnosti stále neuspokojivý. V zemi je nadále přítomno násilí a vztah mezi kosovskými Albánci a Srby zůstává být napjatý. Autorem vytvořený teoreticko-metodologický rámec je možné použít při dalším výzkumu Kosova a jeho aplikováním na postkonfliktní rekonstrukce v jiných zemích.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Herzegoviny (pohledem institucionální ekonomie)
Šejdová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny perspektivou institucionální ekonomie. Cílem této práce je odpovědět na otázku,zda je možné transplantací osvědčeného modelu institucionálního uspořádání dosáhnout očekávané změny rekonstruované společnosti. První kapitola se zaměřuje na studium institucí, významu institucí pro další směřování společnosti a možnosti institucionální změny. Druhá kapitola postihuje hlavní momenty vývoje v poválečné Bosně a Hercegovině. Třetí kapitola se věnuje analýze úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny a identifikuje překážky, které bránily úspěšnému přenosu modelu konsociační demokracie, který měl být zárukou mírového fungování multietnické společnosti v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Mezinárodní nevládní organizace v postkonfliktní rekonstrukci (případová studie Bosna a Hercegovina)
Macoun Pilská, Alžběta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí nevládních organizací při postkonfliktní rekonstrukci, případová studie je aplikována na poválečnou Bosnu a Hercegovinu. Zde probíhá postkonfliktní rekonstrukce od ukončení občanské války v roce 1995. Cílem této práce je zhodnocení naplnění čtyř pilířů postkonfliktní rekonstrukce v Bosně a Hercegovině. První kapitola práce se věnuje teorii mírových operací a teoretickému zařazení postkonfliktní rekonstrukce. V druhé kapitole je aplikace Daytonské mírové dohody na čtyři pilíře postkonfliktní rekonstrukce. Třetí kapitola se zabývá činností nevládních organizací v Bosně a Hercegovině, představuje některé významné projekty a celkově hodnotí jejich vliv. Jako metodologie bylo zvoleno kvalitativní a kvantitativní hodnocení a dále analýza a syntéza dat.
|
|
|
The Role of OSCE in Post-conflict Reconstruction of Bosnia and Herzegovina
Babiaková, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá postkonfliktní obnovou Bosny a Hercegoviny se zaměřením na plnění mandátu Daytonské mírové smlouvy ze strany regionální bezpečnostní organizace OBSE, jejíž byly přiděleny touto mírovou smlouvou rozsáhlé kompetence. Druhá část práce si všímá dnešní ekonomickou, politickou a sociální situaci malé balkánské zemi a přibližuje hlavní příčiny současné krize, kde sice jednotný, no silně decentralizovaný stát je rozdělený ve veřejném životě, stejně jako v politické a sociální sféře, a to včetně politických stran, médií či vzdělávacího systému.
|
|
|
Vývoj ve Rwandě po genocidě v roce 1994
Švehlová, Eva ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá postkonfliktním vývojem ve Rwandě a její hlavní cíl představuje zhodnocení přijatých prostředků po genocidě v roce 1994 za účelem zabránit recidivě podobného konfliktu v budoucnosti. Práce se soustředí převážně na proces spravedlnosti (na úrovni mezinárodní, národní i místní) a na proces rekonciliace polarizované rwandské společnosti coby dvou klíčových složek postkonfliktní rekonstrukce. Na základě výsledků zevrubné analýzy prostředků z oblasti bezpečnostní, sociální, ekonomické i politické práce v závěru zodpovídá položenou otázku, zda budoucí konflikt ve Rwandě je v současné době málo pravděpodobný, a to právě díky efektivní a úspěšné činnosti přijatých opatření, či zde naopak i nadále existuje určité napětí mezi etniky, jež by se z krátkodobého či střednědobého hlediska mohlo stát spouštěcím motorem pro obnovení vlny násilí.
|
host ::
RSS.