|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Grunert, Patrick (oponent) ; Demeny, Attila (oponent)
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Klimatické změny ve vysoké Arktidě v průběhu holocénu
Prochová, Dominika ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Klimatické změny jsou v současnosti velice často probíraným tématem ve vědecké, politické i veřejné sféře. Abychom mohli lépe porozumět jejich příčinám, průběhu, vývoji a možným dopadům, je jedním ze základních předpokladů zkoumat obdobné změny, které probíhaly v minulosti. V přírodních archivech je možné nalézt nejen záznamy o jejich parametrech, ale i o zmiňovaných dopadech - změnách ekosystémů, geomorfologických změnách zemského povrchu, či vlivu na lidskou společnost. Nejprostudovanějším obdobím geologického času je holocén. Jde o období nejmladší a žijeme v jeho třetí etapě. Díky relativně dobré znalosti jeho klimatických anomálií můžeme studovat roli klimatu velmi komplexně a zhodnotit tak i v současnosti pozorované oteplování planety, které bývá často do souvislosti s lidskou činností. Arktida je ke změnám klimatu asi nejcitlivějším místem na světě. Oteplování, které je v současnosti pozorováno v globálním měřítku, je zde znatelně vyšší - během konce 20. století zde průměrná roční teplota rostla dvakrát rychleji než na zbytku planety. Cílem této práce je formou literární rešerše popsat a zhodnotit vývoj klimatu v oblastech vysoké Arktidy, tedy na těch potenciálně nejcitlivějších lokalitách, a to od doby přibližně před 11 700 lety až do současnosti. Je zřejmé, že se podle typu využívaného...
|
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
|
Kvartérní měkkýši Blanského lesa
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Bohatá měkkýší společenstva zachovaná ve fosiliferním sedimentu Blanského lesa poskytla svědectví o pozdním glaciálu a holocénu v této oblasti, která je jednou z faunisticky nejprobádanějších ve střední Evropě. Nálezy kvartérní fauny v jižních Čechách jsou velmi vzácné, proto jsou tyto dva půdní profily nedaleko Českého Krumlova tak důležité pro pochopení postglaciálního vývoje střední Evropy. Sukcese ukázaly velmi rychlý nástup lesních druhů, které od boreálu do subboreálu dominovaly na obou lokalitách. Rozvoj lesa v klimatickém optimu holocénu dosáhl maxima díky absenci neolitického člověka. Stepní druhy téměř úplně vymizely během tohoto období. Mladoholocenní vývoj je zde spojen s úbytkem lesa na jedné lokalitě a odlesněním na druhé lokalitě, což je pravděpodobně dáno kombinací poklesu vlhkosti a lidské činnosti. Profily také zachytily řadu druhů kolonizujících střední Evropu z jihu. Některé se zde objevují mnohem dříve, než bylo očekáváno.
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Paleoekologický výzkum horských jezer v oblasti Karpat: revize současného stavu
Blechová, Magdalena ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší věnovanou paleoekologickému výzkumu horských jezer v oblasti Karpat. Cílem práce bylo popsat tyto archivy jezerních sedimentů a kriticky zhodnotit možnosti budoucího výzkumu. Z této revize současného stavu výzkumu vyplynulo, že oblast Karpat je značně neprozkoumaná a je zde tedy velký prostor pro budoucí výzkumnou činnost. Součástí práce je vypracovaný seznam jezer, jako potenciálních objektů analýz, s jejich parametry, zahrnující též konkrétní analýzy, které zde již proběhly. Klíčová slova: Karpaty, paleoekologie, paleolimnologický záznam, multi-proxy přístup, horská jezera.
|
|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
host ::
RSS.