|
|
Analýza vlivu společné měny na mezinárodní obchod mezi státy Evropské unie
Křapáček, Tomáš ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci gravitačního modelu zahraniční směny potvrdit, potažmo kvantifikovat vliv společné měny na velikost bilaterálních obchodních toků v rámci zemí současné Evropské unie. Hypotéza předpokládaného pozitivního efektu byla potvrzena, přičemž provedená regresní analýza přinesla konstantní odhady efektu eura na velikost mezinárodního obchodu, jež se za předpokladu ceteris paribus pohybovaly v intervalu od 13,6 do 16,3 %. Datový soubor sledoval toky zboží 378 obchodních partnerů v období mezi lety 2001 až 2014, čímž v rámci tohoto specifického prostoru poskytuje velice detailní analýzu, kterou dle mého názoru prostor současné EU velice postrádal. Zároveň byla potvrzena tzv. Linderova hypotéza, která spolu s novou teorií obchodu dopomohla k identifikaci modelu, jež hovoří ve prospěch monopolistické konkurence a směny s diferencovanými produkty.
|
|
|
Česká republika a přijetí eura na pozadí makroekonomických nerovnováh
Caletka, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce si dává za cíl zjistit, zda je Česká republika připravena na vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie, která je spojena s přijetím společné měny euro, a to z hlediska plnění formálních vstupních kritérií a také z hlediska sladěnosti české ekonomiky se zbytkem eurozóny. Na tomto základě vyhodnotit, zda je pro ČR výhodné přijmout euro. V první části práce jsou představeny jednotlivé stupně regionálních integrací, dále teorie optimálních měnových oblastí a správa ekonomických záležitostí v Evropské unii. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení připravenosti ČR na vstup do eurozóny ze tří pohledů. Nejprve je vyhodnoceno plnění nominálních konvergenčních kritérií. Reálná konvergence a makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny jsou posouzeny za použití shlukové analýzy. Druhý přístup je analýza, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast. V závěru jsou představeny zkušenosti tří zemí východního rozšíření s přechodem na společnou měnu.
|
|
|
Euroasijská unie - krok správným směrem?
Štekr, Václav ; Melcher, Ota (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyjádření stanoviska, zda jsou státy Eurasijské hospodářské unie (EEU) vhodné pro přijetí společné měny. Pro posouzení jsou využita kritéria optimální měnové oblasti (OCA). Teoretická část práce stručně popisuje ekonomickou integraci a měnovou unii. Hlavní pozornost je věnována teorii optimální měnové oblasti a definici jednotlivých kritérií. Analytická část práce nejdříve vymezuje zkoumaný region a poté aplikuje kritéria OCA definovaná v teoretické části na jednotlivé země EEU. Jako metoda zkoumání byla využita komparativní analýza.
|
|
|
Česká republika a kritéria optimální měnové oblasti
Kadlecová, Pavlína ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na vstup do EMU v kontextu teorie optimální měnové oblasti. Tato teorie porovnává přínosy a náklady měnové integrace a stanovuje hospodářská a politická kritéria, která země musí splňovat, aby pro ně ztráta plovoucího měnového režimu byla stále ještě výhodná. V otázce mobility pracovní síly je ČR daleko za průměrem zemí eurozóny, budoucí vyhlídky jsou však pozitivní. Ani stupeň diverzifikace výroby nemluví ve prospěch brzkého přijetí eura. Český průmysl je příliš závislý na strojírenském odvětví, což představuje riziko významných asymetrických šoků. Kritérium ekonomické otevřenosti naopak ČR plní lépe než většina zemí eurozóny. Silná obchodní provázanost s Německem snižuje efektivitu měnové devalvace a činí ČR vhodným kandidátem pro vstup do EMU. Pro podobné nejednoznačné případy doporučuje teorie optimální měnové oblasti vytvořit systém fiskálních transferů, který zemím umožní kompenzovat navzájem následky hospodářských šoků. Nejlepší cestou pro ČR se tak zdá být silnější reálná konvergence v oblasti a hlubší politická integrace.
|
|
|
Krize eurozóny z pohledu teorie optimálních měnových oblastí
Sýkora, Filip ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali teorie optimální měnové oblasti potvrzuje odlišné charakteristiky jižních a severních států evropské Hospodářské a měnové unie (EMU) a ptá se, zdali je možné na základě této teorie doporučit rozdělení eurozóny na dva oddělené měnové bloky. Práce se v první části věnuje vývoji teorie optimální měnové oblasti s důrazem na navrhovaná kritéria a jejich vhodnost pro posouzení rozdělení EMU. Tato kritéria práce dělí jednak na ekonomická a politická a jednak na centrálně a decentralizovaně plněná. Práce následně zkoumá, jak tato kritéria plní členské státy EMU.
|
|
|
Analýza reálné konvergence vybraných nových členských zemí eurozóny
Polakovič, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémem reálné konvergence nových členských zemí eurozóny. Vývoj v posledních letech v Evropě totiž jasně ukázal, že měnová unie je vhodná pouze pro stejnorodou skupinu států. Hlavním cílem práce je na základě empirických dat analyzovat průběh konvergence Slovenska, Slovinska a Estonska po roce 2000 a odpovědět na otázku, která ze zmíněných zemí byla na vstup do měnové unie nejlépe připravena. Metodou zkoumání je analýza historických časových řad a regresní analýza. Hlavním závěrem práce je, že nejvyšší míry konvergence dosáhlo Slovinsko, ale nejnižší náklady na vstup do eurozóny mělo Estonsko. V závěrečné části práce je provedena vlastní předpověď budoucího vývoje reálné konvergence až do roku 2030. Teoretickým základem prognózy je Solowův růstový model a z něj plynoucí teorie konvergence.
|
|
|
Je Eurozóna ekonomickou chybou? Přístup teorie optimálních měnových zón
Drobík, Michal ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je propojení teoretického konceptu optimálních měnových zón, jakožto nejucelenějšího přístupu k posouzení vhodnosti vzniku určité měnové zóny, s reálným a v současnosti problémy sužovaným prostředím Evropské měnové unie. První, teoreticko-metodologická část práce zachycuje vývoj koncepce optimálních měnových zón, objevené jejím autorem Robertem A. Mundellem a později rozšířené i dalšími ekonomy a kritiky. Tato část slouží především k definování kritérií optimality, která jsou poté analyzována v části empiricko-analytické. Za účelem vyhodnocení, v jaké míře eurozóna splňovala a splňuje jednotlivá kritéria optimality, jsou analyzována konkrétní-empirická data, zachycující vývoj vybraných ukazatelů od vzniku měnové unie v 90. letech až po současnost. V závěrečné části práce jsou rozebrány důsledky dříve zjištěné celkové míry optimality eurozóny pro ČR, jakožto kandidátskou zemi. Práce rovněž rozebírá otázku načasování vstupu ČR do eurozóny a nabízí dva pravděpodobné scénáře přijetí eura. V souvislosti s tím je také diskutována relevantnost posuzování připravenosti vstupu současných kandidátských zemí do EMU, dle parametrů vytyčených Maastrichtskými kritérii.
|
|
| |
|
|
SEVER VS. JIH EUROZÓNY Z HLEDISKA OCA
Hlavová, Kristýna ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Tato bakalářská práce rozděluje členské země eurozóny do dvou skupin, na tzv. státy severu a státy jihu. Tyto dvě části jsou vzájemně porovnávány a hodnoceny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Začátek práce se bude věnovat vysvětlení a definování základních pojmů teorie optimální měnové oblasti a eurozóny. Stěžejním úkolem této práce bude zhodnocení států eurozóny jakožto členů severní a jižní oblasti z hlediska plnění či neplnění parametrů OCA. Na základě získaných údajů bude určeno, která z těchto dvou částí eurozóny více naplňuje podmínky optimální měnové oblasti.
|
|
|
Dynamika měnové integrace se zaměřením na EMU
Kříž, Karel ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
V souvislosti s vývojem v eurozóně v posledních letech je jasné, že je současný stav dlouhodobě neudržitelný a je zapotřebí provést určitá opatření, která by zajistila její fungování i do budoucna. Cílem této práce je nalézt nejvhodnější východisko pro Evropskou unii jako celek. Práce představuje a porovnává tři nejpravděpodobnější scénáře budoucího vývoje. Pro lepší pochopení problematiky je obsažen stručný přehled vývoje evropské integrace, dále je vysvětlen pojem optimální měnová oblast a především kritéria, která by měla taková oblast splňovat, a na příkladech dalších měnových unií jsou uvedeny možné hrozby, kterým mohou měnové unie čelit.
|
host ::
RSS.