|
|
Specifika užívání opioidů jako významných imunomodulátorů v terapii bolesti
Švubová, Veronika ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce se věnuje specifikům spojeným s používáním opioidních analgetik při potlačování bolesti. Z hlediska antinociceptivních účinků zatím opioidy nebyly překonány jinými dostupnými farmaky, ale jejich užívaní přesto není bezproblémové. Již přes 30 let jsou k dispozici studie, které dokazují, že opioidy mohou nepříznivým způsobem ovlivňovat komponenty imunitního systému (IS) a tím i celkový stav pacienta. Pro pochopení vztahu mezi opioidními látkami a IS je nezbytné znát mechanismy směřující k imunomodulačním procesům. Ke kontaktu s opioidy dochází na buněčném rozhraní interakcí s opioidními receptory (OR). OR se běžně vyskytují na povrchu buněk nervových tkání, ale dnes víme, že k jejich expresi dochází také v imunocytech. V rámci IS se setkáváme se všemi třemi základními typy OR - tedy μ (MOR), δ (DOR), κ (KOR) a neklasickým nociceptinovým receptorem (NOP). Opioidní stimulace těchto OR indukuje v cílových buňkách aktivaci signalizačních kaskád, které mohou vést k dysregulaci buněčných procesů a modulovat tak imunitní odpověď. Nicméně působení opioidů na buňky IS nemusí být jen přímé. Byly nalezeny složitější regulační dráhy zahrnující části centrální nervové soustavy (CNS), sympatický nervový systém (SNS) či endokrinně aktivní tkáně. Aktivací těchto drah pak dochází k ovlivňování aktivity...
|
|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Evaluation of opioid and TLR-4 receptors in the mechanism of opioid effects on heart muscle cells
Biriczová, Lilla ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
V literatúre bolo poukázané, že aktivácia opioidných receptorov napodobňuje fenomén ischemického preconditioningu, ktorý chráni srdce pred rozvinutím infarktu.Toll-like receptor 4 (TLR-4) počas infarktu stimuluje produkciu cytokínov, ktoré spôsobia zápal a vedú k poškodeniu tkaniva srdca. Našim cieľom bolo preskúmať vplyv morfínu in vitro na viabilitu a oxidatívny stav v H9c2 bunkách (potkanie kardiomyoblasty) a rolu TLR-4 počas oxidatívneho stresu. Naše výsledky dokázali, že podávanie morfínu pred vyvolaním oxidatívneho stresu pomocou tert- butylhydroperoxidu (t-BHP), 2,2'-bipyridylu (BP) a lipopolysacharidu (LPS) pôsobí protektívne na viabilitu H9c2 buniek a výrazne zníži produkciu kyslíkových radikálov. Protektívne účinky morfínu vymizli po podaní naloxonu. Potlačenie funkce TLR-4 inhibítorom TAK-242 a pomocou RNA interferencie viedlo k miernemu zvýšeniu viability buniek a k výraznému potlačeniu produkcie kyslíkových radikálov po pôsobení t-BHP a BP. V dôsledku potlačenia funkce TLR-4, viabilita buniek bola výrazne zvýšená po aplikácie LPS. Najvýznamnejší efekt na zachovanie viability a zmiernenie oxidačného stresu mal súčasné podávanie naloxonu a potlačenie expresie TLR-4. Pomocou Western blotu sme zistili, že oxidatívny stres vyvolaný pomocou t-BHP, BP a LPS vedie k zvýšeniu expresie Bax,...
|
|
|
Vliv chronického působení morfinu na přežití buněk po působení oxidativního stresu u neuroblastomové linie SH-SY5Y buněk
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Musílková, Jana (oponent)
Morfin je přirozený alkaloid s velmi potentními analgetickými a sedativními účinky, díky kterým je využíván ve zdravotnictví. V popředí vědeckého zájmu je dlouhou dobu zejména díky schopnosti vyvolat závislost. V posledních letech byla popsána jeho role i v oxidativním stresu. Mnohé studie poukazují na jeho protektivní potenciál, ale na druhou stranu existují i studie, které naopak popisují jeho pro-oxidativní účinky. Jedním z cílů této práce bylo, stanovit vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu analogem H202 - tert- butylhydroperoxidem (tBHP). Výsledky prokázaly, že morfin má protektivní efekt proti oxidativnímu stresu, přičemž nejvyššího protektivního účinku morfinu je dosaženo v koncentraci 10 µM. Morfin na molekulární úrovni působí na signální dráhy mí-opioidních receptorů (MOR) i Toll-like 4 (TLR4). Dalším z cílů bylo určit roli MOR a TLR4 v protektivním působení morfinu proti oxidativnímu stresu u SH-SY5Y buněk pomocí dvou testů. Za prvé to byly testy oxidativního stresu na viabilitu buněk, které ukázaly na majoritní roli TLR4 a minoritní MOR. Za druhé byly sledovány změny v expresi MOR a TLR4 po chronickém působení morfinu pomocí SDS-PAGE elektroforézy. Výsledky těchto testů neprokázaly signifikantní...
|
|
|
Methadone and its usage in treatment of opioid drug addiction
Chona, Kembe ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Metadon, syntetický opioid vytvořený ve 40. Letech, je silným agonistou mu opioidních receptorů. Opioidní receptory jsou podskupinou super-rodiny GPCR. Jejich nejdůležitější funkcí je inhibice nervových přenosů pomocí regulace activity iontových kanálů a efektorových proteinů. µ-opioidní receptory jsou hlavním místem působení heroinu, metadonu a jiných klasických opioidních agonistů. Díky distribuci opioidních receptorů v centrální nervové soustavě a periferních tkáních je metadon schopen působit na širokou škálu funkcí v organismu. Metadon vyvolává mnoho s běžných účinků opioidů jako jsou analgeze, seadace, deprese dýchacího centra, euforie aj. I přes původní záměr syntézy metadonu jakožto analgetika byly velmi brzy objeveny jeho vlastnosti použitelné pro jiné účely. Výzkum metadonové substituční terapie byl započat v roce 1963 profesorem Vincentem P. Dolem a jeho týmem. Velice rychle se prokázalo, že substituční terapie poskytuje z dlouhodobého hlediska zdaleka největší úspěchy rehabilitace pacientů závislých na opiátech. Díky vysoké biodostupnosti, relativní účinnosti a dlouhému poločasu rozpadu je metadon nejvíce využívanou látkou pro substituční terapii. Metadon podávaný v přiměřených dávkách vyvolává pouze slabé nežádoucí účinky, a zároveň je schopen znovu nastolit fyziologickou rovnováhu...
|
|
|
Vliv polymorfizmu genů pro opioidní receptory na drogovou závislost.
Syrová, Kateřina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Brejchová, Jana (oponent)
Opioidní látky lidstvo využívá již po několik tisíciletí nejen pro schopnost potlačení i velmi intenzivní bolesti, ale i pro schopnost stimulovat odměnné procesy v mozku. Na opioidy se však velmi rychle tvoří silná závislost. Už nějakou dobu se předpokládá odlišná citlivost k opioidům v rámci polymorfismů genů pro opioidní receptory. Tato práce se zaměřuje na setřídění poznatků o nejčastěji se vyskytujících polymorfismech těchto genů, jejich fyziologickém důsledku a o potenciálním vlivu na drogovou závislost. Klíčová slova: opioidní receptory, drogová závislost, polymorfizmus genů
|
|
|
Role glutamátergní transmise v mechanismech závislosti na morfinu.
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Drogy jsou užívány lidstvem už od starověku. Jednou skupinou těchto látek jsou opioidy. Opioidy mají výrazné tlumící účinky na bolest a zároveň navozují euforii a uvolnění. Při jejich dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji závislosti a fenoménů s ní souvisejících - tolerance a sensitizace. Jedním z nejpoužívanějších opioidů v lékařské praxi je morfin. Morfin, izolovaný z opia máku setého (Papaver somniferum), zprostředkovává svůj přímý efekt aktivací μ-opioidních receptorů a jejich signalizační kaskády. Bylo prokázáno, že podávání morfinu ovlivňuje i ostatní přenašečové systémy v mozku a naopak tyto přenašečové systémy hrají důležitou roli při vývoji závislosti a dalších jevů. Jedním z těchto systémů je významný excitační systém mozku - glutamátergní systém. Bakalářská práce se právě zaměřuje na vzájemný vztah opioidního a glutamátergního systému během závislosti. Byly popsány změny v podjednotkovém složení glutamátových ionotropních receptorů, změny v jejich expresi, stejně tak v expresi jednotlivých typů metabotropních receptorů. Tyto změny se liší v různých částech mozku i různých stadií závislosti na morfinu. I přes všechny rozdíly výsledky studií shodně naznačují významnou účast glutamátergních receptorů ve vzniku zavislosti na morfinu. Látky ovlivňují glutamátergní transmisi mohou pomoci...
|
|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Changes in opioid signalisation during the ontogenesis.
Hoľuková, Martina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Škrabalová, Jitka (oponent)
Opioidné receptory interagujú s opioidnými zlúčeninami a vyvolávajú zníženie neuroexcitability. Aktivácia opioidných signalizačných dráh hrá nepostrádateľnú úlohu pri liečbe chronických a nádorových bolestí. Začiatok tejto práce zhrňuje všeobecné znalosti o opioidných receptoroch a o vzniku tolerancie. Nasledujúca časť sa zaoberá ontogenézou opioidných receptorov a ďalších komponent ich signalizácie, keďže sa zdá, že vek má veľký vplyv na molekuly v rámci samotnej signalizácie, ale i molekuly nepriamo s ňou súvisiace. Na záver tejto práce je poskytnutý súhrn informácií o vplyve morfia behom ontogenéze, keďže morfium je jedným z najčastejšie používaných opioidných zlúčenín používaných v klinickej praxi. Kľúčové slová Opioidné receptory, signalizácia, ontogenéza, závislosť, tolerancia, morfium
|
host ::
RSS.