|
|
Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové
Kosařová, Michaela ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Brožová, Anežka (oponent)
bakalářské práce "Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové"; řešitel Michaela Kosařová Jedním z důležitých médií kolektivní paměti na Hlučínsku je literární tvorba Jany Schlossarkové (*1941). Cílem této bakalářské práce je analýza této tvorby. Za využití teorie o kolektivní paměti a jejích médiích Maurice Halbwachse, manželů Assmannových, Astrid Erll a dalších, je v hlavní části práce dílo Jany Schlossarkové charakterizováno. Především na vzorku dvou naposledy vydaných knih "Co na Prajzske se stalo" a "Co na Prajzse se povědalo", které představují druhé vydání shrnující autorčinu předešlou tvorbu, je dílo zařazeno do souvislostí těchto obecných teorií. Je přiblížen obsah díla, styl psaní i vliv autorky a její tvorby při utváření, udržování a archivaci kolektivní paměti na Hlučínsku. Konkrétní textová rovina je pak představena na základě rozboru básně "Jak to s nami bylo". Na tomto vzorku jsou rozpracována pro danou paměť a identitu klíčová paradigmata. Jádro práce ve formě analýzy doplňují rozšiřující informace o Hlučínsku a jeho paměti, tendencích udržování této paměti a literatury, která tuto paměť zachycuje. Blíže rozpracována je také biografie Jany Schlossarkové. Pro účely doplnění analýzy samotné literatury byl proveden řízený rozhovor se zkoumanou...
|
|
|
Tvaroslovná kompetence žáků 1. stupně základní školy
Juričičová, Iveta ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Závěrečná práce zpracovává téma spisovné češtiny na 1. stupni základních škol. Teoretická práce se zabývá útvary českého národního jazyka, spisovnou češtinou a jejím vývojem, aktuálními jevy v současné češtině, obecnou češtinou, českými nářečími a sociolekty. Dále stručně popisuje vývoj výuky spisovného českého jazyka na školách a další možnosti učitelů. Také rozebírá z morfologického hlediska jednotlivé tvaroslovné změny následně zkoumané v praktické části. Empirická část je kvantitativní analýzou a komparací schopností žáků 1. stupně vybraných škol ve Středočeském kraji identifikovat nespisovný tvar a nahradit ho správným tvarem spisovným. Práce částečně ověřuje zvolené hypotézy a výsledky primárně porovnává s výsledky podobného výzkumu prováděném na 2. stupni základních škol.
|
|
|
Mluva v Suchdole nad Lužnicí ve 3 generacích
KREKLOVÁ, Lucie
Cílem této dialektologické bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické rysy se objevují v běžné mluvě rodilých mluvčích v Suchdole nad Lužnicí. Byl proveden stručný popis jihozápadočeského nářečí, jeho obecné rozdělení a konkrétní charakteristika dané oblasti. V praktické části se bakalantka zaměřila na výzkum místní mluvy v rámci tří generací.
|
|
|
Rozbor nářečních prvků v současné chodské mluvě a v díle J. Š. Baara
JINDROVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce vychází z bakalářské práce Chodské nářečí ve třech generacích. Rozšiřuje poznání chodského nářečí o jeho stylizovanou podobu v díle Jindřicha Šimona Baara a také v současných uměleckých textech. Základ práce tvoří komparace současné mluvené podoby nářečí s podobou nářečí v 50. letech a také komparace stylizovaného nářečí v Baarových knihách se stylizací dnešní. Cílem je prozkoumat vývoj chodského dialektu ve stylizované podobě i v podobě mluvené. Práce staví na hypotéze pomalu stírajícího se nářečí ve všech oblastech a hledá pro ni důkazy. Základ pro teoretickou část tvoří poznatky o Jindřichu Šimonu Baarovi, jeho životě a díle. Dále dosavadní znalosti o nářečí obecně a o jihozápadočeské podskupině se zaměřením na úsek chodský. Nezanedbatelná je rovněž část věnovaná stylizaci textu. V praktické části jsou komparovány Baarovy stylizované nářeční prvky s nářeční stylizací v uměleckých dílech od roku 1990. Dále jsou porovnávány prvky v nahrávkách od nynějších mluvčích se záznamy mluveného projevu z archivu Jindřicha Jindřicha.
|
|
|
Běžná mluva v obci Blížkovice
PLAČKOVÁ, Marie
Cílem této dialektologické diplomové práce je zjistit, zda a jaké charakteristické rysy se objevují v běžné mluvě rodilých mluvčích pocházejících z Blížkovic. Výzkum byl proveden na základě nahrávek mluvy příslušníků tří generací (nejstarší, střední a nejmladší). Součástí práce je i obecný popis podskupiny středomoravské jižní. Zvláštní zřetel je věnován hláskoslovným, tvaroslovným a lexikálním rysům dané oblasti.
|
|
|
Českobudějovická mluva ve třech generacích
KINCLOVÁ, Zdeňka
Cílem této dialektologické bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické rysy se objevují v běžné mluvě rodilých mluvčích pocházejících z oblasti Českých Budějovic. Součástí práce byl i popis jihozápadočeské podskupiny obecně. Zvláštní zřetel byl také věnován hláskoslovným, tvaroslovným a lexikálním rysům, jež jsou charakteristické pro východní část této podskupiny. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, která je věnována rozboru promluv, zaznamenaných nahrávkami příslušníků nejmladší, střední a nejstarší generace. Tento materiál byl rozebrán z fonetického a morfologického hlediska.
|
|
|
Localisation of Version D of "The Poema Morale" based on "The Linguistic Atlas of Early Middle English"
Vaňková, Marie ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem verze D raně středověkého textu známého pod názvem Poema Morale. Cílem studie bylo ověřit stávající lokalizaci verze D v západním Kentu a objasnit její vztah ke dvěma dalším opisům stejného díla (T a M). Výzkum spočíval v analýze jazyka textu z hlediska nářečí a rozlišováním mezi různými vrstvami opisování tam, kde to bylo možné. K rozboru byl využit elektronický nástroj Linguistic Atlas of Early Middle English a konkrétní postupy zahrnovaly především tvorbu a analýzu map zobrazujících výskyt nářečních prvků v D, doplněnou o rozebrání forem, které má D společné buď s dalšími kentskými rukopisy nebo s verzemi T a M. Záměrem této druhé části rozboru byla identifikace slov zřejmě pocházejících z předlohy textu. Na závěr byly představeny důkazy ve prospěch současné lokalizace verze D i konkrétní formy, které pravděpodobně pocházejí z předlohy a obojí bylo uvedeno do souvislosti s výsledky předchozích studií.
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
|
Resultative and perfect in -(в)ши in non-standard varieties of Russian
Fedorova, Ekaterina ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Anotace: Tématem této práce je perfektum a resultativum na -(v)ši v nestandardních variantách ruského jazyka. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola je věnována teorii. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu příkladů perfekta a resultativa na -(v)ši , které byly sebrané především z hovorového ruského jazyka, a také z dialektologické literatury a beletristiky. Třetí kapitola této bakalářské práce obsahuje výsledky dotazníku a komentáře k němu. Poslední kapitola je závěrem bakalářské práce. Klíčová slova: Rezultativum, perfektum, ruština, nářečí, hovorový jazyk
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
host ::
RSS.