|
| |
|
|
Efektivní integrace zaměstnanců v multikulturní firmě
Macek, Jiří ; Kubátová, Zuzana (oponent) ; Rašticová, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou integrace zaměstnanců v multikulturním prostředí. Vymezuje následující pojmy související s tématem: kultura, podniková kultura, pracovní skupina, interkulturní komunikace a interkulturní integrace. Obsahuje analýzu reálného multikulturního prostředí, které je reprezentováno vybraným týmem Brněnské pobočky firmy IBM. Součástí práce jsou i návrhy na zefektivnění interkulturní integrace v týmu.
|
|
|
Úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol v poskytování ošetřovatelské péče cizincům
TOUMOVÁ, Kristýna
V rámci integrace cizinců dochází k nárůstu počtu pacientů s odlišnou národností či náboženstvím i v našich nemocnicích. K ošetřování těchto pacientů je třeba znát jejich zvyky a specifické potřeby. Tyto znalosti by již měli mít studenti na středních zdravotnických školách, na které je zaměřená tato práce. Teoretická část se zabývá historií multikulturního ošetřovatelství u nás i ve světě. Dále vysvětlením základních pojmů jako jsou: kultura, minorita, majorita, rasismus, diskriminace, etika a komunikace v transkulturní ošetřovatelské péči. Další kapitolou je integrace cizinců v České republice. Na tuto kapitolu navazuje multikulturní ošetřovatelství na středních zdravotnických školách. Předmět multikulturní ošetřovatelství není v současnosti na daných typech škol, u oboru zdravotnický asistent, vyučován jako samostatný předmět. Následuje kapitola specifika vybraných menšin. Tato práce má stanovené dva cíle: Cíl 1: Zmapovat úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol při poskytování ošetřovatelské péče pacientům z minoritních skupin. Cíl 2: Zjistit zájem studentů o problematiku multikulturní péče. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy: H 1: Mezi studenty 1. a 4. ročníků středních zdravotnických škol je rozdíl ve znalostech multikulturního ošetřovatelství. H 2: Střední zdravotnické školy věnují pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům. H 3: Studenti středních zdravotnických škol mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. K dosažení cílů a ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření, které bylo doplněno třemi krátkými rozhovory s vyučujícími odborných předmětů. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro studenty 1., 2., 3., a 4. ročníků oboru zdravotnický asistent na třech zdravotnických školách. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů a pomocí statistiky. Rozhovory byly zpracovány do kategorizací. Z výsledků šetření vyplynulo, že studenti mají určité znalosti o ošetřování pacientů z minoritních skupin. Dále bylo zjištěno, že studenti mají o danou problematiku zájem, a že by uvítali získání více znalostí v této oblasti na své škole. Hypotéza 1. se potvrdila. Rozdíl ve znalostech 1. a 4. ročníků je, není však tak zřetelný, jak by se dalo předpokládat. Znalosti se postupně od nižších po vyšší ročníky zvyšují. Hypotéza 2. se také potvrdila. Střední zdravotnické školy pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům věnují. Z výzkumného šetření u studentů i vyučujících vyplynulo, že škola pozornost výuce věnuje, ale není zcela dostatečná. Hypotéza 3. se potvrdila. Studenti mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. Z výsledků znalostních otázek vyplynulo, že určité povědomí o dané problematice mají, ale tyto znalosti nejsou zcela vyhovující znalostem potřebným v odborné praxi. Z výsledků lze soudit, že výuka multikulturního ošetřovatelství na školách v určité formě probíhá, ale vše závisí na dané škole. Výuku by proto bylo dobré sjednotit - určit přesný počet hodin a formu výuky. Tím by měli všichni studenti možnost získat stejné informace a školy daná jasná pravidla výuky. Na základě získaných informací z výzkumného šetření bude publikován článek v odborném časopise pro rozšíření povědomí o dané problematice.
|
|
|
komunikace s pacientem/cizincem v ošetřovatelském procesu
MBUNA YEMELI, CEPHISE LEONIE
Problematika multikulturního ošetřovatelství je stále aktualní i v České republice, kde více stoupá počet cizinců. Komunikace je základni společenský proces, který můžeme charakterizovat jako odevzdávání významů mezi lidmi. Může probíhat na verbální i neverbální úrovni. Jejím základem je mezilidská interakce, ve které dochází k přenosu informací od člověka k člověku. Sestra slouží jako prostředník mezi lékařem a pacientem. Musí rozumět instrukcím lékaře a potřebámi obavám pacienta.Její komunikační schopnosti se musí soustředit, jak na přijímání, tak na podávání informací, stejně jako vytváření prostředí důvěry. Pro sestry i pro pacienty/cizince je komunikace nezbytným nástrojem pro podávání a získávaní informací a v souvislosti s nedostatkem komunikace může dojít k pochybení při péči o pacienta/ cizince. Z výsledků výzkumného šetření práce vyplývá znalost českých sester v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Znalost multikulturního ošetřovatelstv í je u zdravotních sester na nízké úrovni a je ji třeba zlepšit. Mohu konstatovat, že stanovené cile na začatku teto prace byl splněni.
|
|
|
Role sestry při poskytování péče pacientům - cizincům
KOUSALOVÁ, Renata
Tématem diplomové práce je Role sestry při poskytování péče pacientům - cizincům. Diplomová práce byla rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývala problematikou poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům, kde se snažila poukázat na sesterské role, jejich problémové situace a připravenost na péči o tyto pacienty. Byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit role sestry, které jsou dominantní v péči o pacienta cizince. Druhým cílem bylo zmapovat problémové situace sester při poskytování péče pacientům cizincům. Posledním cílem bylo zmapovat připravenost sester v péči o pacienty cizince. V empirické části bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza zněla, že nejčastější vyskytovanou rolí sestry v péči o pacienty cizince je role poskytovatelky ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza tvrdila, že nejčastější problémovou rolí sestry v péči o pacienty cizince je role edukátorky. Třetí hypotézou bylo, že nejčastější překážkou při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům je jazyková bariéra. Čtvrtá hypotéza zněla, že nejčastějším problémem při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům je sociální izolace. Pátá hypotéza vycházela z předpokladu, že sestry jsou teoreticky připraveny na péči o pacienta cizince. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, třetí a čtvrtá hypotéza potvrdila. Naopak druhá a pátá hypotéza se nepotvrdila. V první části výzkumného šetření byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku pro všeobecné sestry na lůžkových stanicích Nemocnice České Budějovice a.s., Nemocnice Písek a.s., Nemocnice Strakonice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Dotazník obsahoval 36 uzavřených, polootevřených a otevřených otázek. V druhé části výzkumného šetření byla použita deskriptivní statistická funkce. Pro vyhodnocení statisticky významných vztahů byly použity kontingenční tabulky (Crosstabs). Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 226. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou s vyjádřením vlastního názoru autora. V závěru práce byly uvedeny potvrzené a nepotvrzené hypotézy a celková sumarizace práce s návrhy možností na zvýšení kvality péče o pacienty cizince.
|
|
|
Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacienů-cizinců
KASOVÁ, Simona
Abstrakt: Na území České republiky žije mnoho cizojazyčných minorit, proto ošetřovatelská péče o příslušníky jiných národností ve zdravotnických zařízeních není ničím neobvyklým. Vzájemná komunikace a porozumění velmi významně ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty-cizince. Pokud sestra nezná potřeby pacienta-cizince z důvodu neefektivní komunikace, není schopna tyto potřeby uspokojit a tím poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Tato bakalářské práce na téma: ,,Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacientů-cizinců popisuje v teoretické části pohyb cizinců na území České republiky, zásady a prvky multikulturní komunikace pro zdravotnický personál, práci tlumočníka a jeho zapojení do multikulturního ošetřovatelství, ale i zajímavosti z oblasti komunikace určitých národností. Druhá část bakalářské práce je tvořena kvantitativním výzkumem, který je doplněn kvalitativním šetřením, prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s cizinci žijícími v České republice. Kvantitativní výzkum byl uskutečněn formou dotazníků pro sestry pracujících v jihočeských nemocnicích. Cíl práce: ,,Zjistit znalost sester vedoucí k zajištění úspěšné a kvalitní komunikace s pacientem-cizincem" byl splněn. Hypotézy k tomuto cíly byly stanoveny takto: H1 Sestry mají již zkušenost s ošetřováním pacientů-cizinců. H2 Sestry mají zkušenost s komunikací s příslušníky cizojazyčných minorit. H3 Sestry mají znalost postupů úspěšné komunikace s pacienty-cizinci. H4 Sestry znají příslušné kontakty, na které se obrátit, v případě potřeby tlumočníka. H5 Při péči o pacienta- cizince je do ošetřovatelského týmu zařazen i tlumočník. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny, ostatní hypotézy výzkumné šetření nepotvrdilo. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit jako ukazatel potřeby, sestry dále vzdělávat v multikulturním ošetřovatelství. Také by v praxi mohly poukázat na vhodnost, více zapojit tlumočníka do ošetřovatelského týmu při péči o příslušníky cizojazyčných minorit.
|
|
|
Soecifika ošetřovatelské péče u klientů z japonské minority
HRÁZSKÁ, Kateřina
Abstrakt Je známo, že na území České republiky žije celá řada různých menšin. Jednou z nich je menšina japonská. Přestože nepatří zrovna k těm nejpočetnějším, měli by o ní mít zdravotničtí pracovníci dostatek informací potřebných k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče. Tato práce nese název ?Specifika ošetřovatelské péče u klientů z japonské minority? a skládá se ze dvou hlavních částí. První z nich je část teoretická, popisující Japonce, jejich kulturu, zvyky a jazyk, komunikaci v multikulturním ošetřovatelství a nezapomíná ani na ošetřovatelský proces a edukační činnost sestry v rámci multikulturního ošetřovatelství. Druhá část práce se zabývá výzkumem, jehož cílem bylo zjistit, jaká specifika v ošetřovatelské péči má japonská minorita. Předmětem šetření byly také zkušenosti klientů z této minority s hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení v České republice a s poskytováním potřebné specifické ošetřovatelské péče. V práci byla použita kvalitativní forma šetření. Údaje byly získány prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od čtyř příslušníků japonské minority žijících v České republice. Obsahoval 86 otázek sestavených podle koncepčních ošetřovatelských modelů M. Gordonové a M. Leiningerové. Na základě získaných dat vznikly kazuistiky, které byly dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Na základě zhodnocení výsledků šetření byly stanoveny 4 hypotézy. H1 Japonská minorita má specifika v oblasti stravování. H2 Pacienti z japonské minority mají positivní zkušenost s hospitalizací v České republice. H3 U pacientů z japonské minority není jazyková bariéra. H4 Pacienti z japonské minority nemají specifické nároky na ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření byly shrnuty do manuálu ošetřovatelské péče o klienty z japonské minority, jehož hlavním úkolem je zdravotnickým pracovníkům péči o tyto pacienty/klienty usnadnit.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu židovského vyznání
MAŘÍKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce pojednává o židovské kultuře a jejímu vztahu k ošetřovatelství v České republice. V úvodu práce byly vytyčeny nejdůležitější historické momenty této kultury, jak židovské náboženství vzniklo, ale také jsou zde popsány náboženské a filosofické myšlenky židovství a směry tohoto náboženství. Kapitola o svátcích a životu židovské rodiny je nejrozsáhlejší. Jedná se o nejdůležitější ukazatel stylu života z náboženského hlediska. Tedy to, jak náboženství ovlivňuje dospívání, to, jak ovlivňuje roli muže a ženy v rodině i život samotný. Na úplném konci teoretické části jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče, týkající se základní ošetřovatelské péče, péče o umírajícího, specifikum vstupu Žida do života, tedy o obřízce, ale hlavně také porodu nebo interrupcí. Byla položena výzkumná otázka jaké mají ženy židovského vyznání specifické potřeby během ošetřovatelské péče porodní asistentkou. Cílem šetření bakalářské práce bylo zjistit informovanost porodních asistentek o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Sami z výzkumu poznáte, že informovanost není nijak velká, například celých 50% porodních asistentek je přesvědčeno, že u Židů je interrupce zcela zakázána, převážná většina porodních asistentek nedokázala vysvětlit pojem Sabat. Ale také zde narazíme na fakt, že tyto informace nejsou obecně známy ani v odborných literaturách multikulturní ošetřovatelské péče. Byla potvrzena hypotéza, že porodní asistentky nemají znalosti o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Také ženy židovského vyznání jsou v poskytování informací spíše opatrné. Ale pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče je třeba specifika ošetřovatelské péče aktivně vyhledávat. Přesto výzkum přinesl velmi zajímavá specifika péče jako například velký důraz na odbornost poskytované péče nebo vyžadování klidu a soukromí. Méně pozornosti ženy vyžadují v průběhu těhotenství, kdy sice více odpočívají, ale dokud je to možné, chodí do práce jako obvykle. Další hypotézu, která byla položena, předpokládá, že specifické potřeby žen židovského vyznání během ošetřovatelské péče porodní asistentkou lze zajistit v plném rozsahu. Šetření přineslo závěr, že specifické potřeby ženy židovského vyznání při ošetřovatelské péči porodní asistentkou je možné zajistit v plném rozsahu, pokud se budeme snažit komunikovat s klientkou a aktivně vyhledávat konkrétní specifika.
|
host ::
RSS.