|
|
Tvar, povrchová struktura a mikrustruktura schránek suchozemských plžů a jejich funkce.
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Plži jsou populární skupinou bezobratlých a člověka přitahují na těchto měkkýších nejvíce jejich schránky neboli ulity. Schránky suchozemských plžů nabývají nejrůznějších tvarů a zbarvení, jejich povrch pokrývají rozličné povrchové struktury. Tvar schránky je často ovlivněn prostředím, ve kterém plži žijí. Podlouhlé schránky nalézáme u plžů lezoucích po vertikálních površích, zploštělé naopak u plžů, kteří lezou především po horizontálním podkladu. Plži s kýlem nejčastěji zalézají do skulin ve skalách a pod kameny. Tak jako je prostředím ovlivněn tvar schránky, může jím být ovlivněna i povrchová struktura nebo mikrostruktura schránky. Ve vlhkém prostředí tak můžeme najít plže s ulitou, která je pokryta chloupky a v kyselém prostředí ulity se silnou vrstvou periostraka. Poznatky shrnuté v této bakalářské práci mohou být nápomocné jak při paleontologických rekonstrukcích prostředí, tak při morfologickém určování recentních druhů podle ulit.
|
|
|
Srovnání přirozených a člověkem ovlivněných společenstev měkkýšů obce Krasíkov a jeho využití při výuce biologie
Šiřinová, Veronika ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo porovnání přirozených a člověkem ovlivněných měkkýších společenstev v okolí obce Krasíkov a Domaslav v okrese Tachov. Invetarizační průzkum byl proveden v letech 2012 a 2013. Zjištěno bylo celkem 36 druhů plžů a sebráno celkem 1088 schránek. Na některých ze zkoumaných lokalit (Dvůr Krasíkov, Domaslav, Jezírko pod Ovčím vrchem) je patrný vliv antropického zatížení. Celkem byly na zkoumaných lokalitách nalezeny čtyři druhy, uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Aegopinella nitidula, Balea perversa, Ena montana, Vertigo pusilla). Na základě výsledků provedeného výzkumu byly vytvořeny dvě varianty didaktického využití malakozoologického výzkumu při výuce přírodopisu a biologie. Klíčová slova: Mollusca, Gastropoda, malakocenóza, druhová diverzita, ekologie měkkýších společenstev, Krasíkov.
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Možnosti studia (charakterizace) hemocytů měkkýšů
Jindrová, Zuzana ; Skála, Vladimír (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Hemocyty jsou hlavní imunitní buňky bezobratlých organismů, tedy i měkkýšů. Liší se mezi sebou jak v morfologii, tak i ve svých funkcích. Dva základní všeobecně uznávané morfologické typy, granulocyty a hyalinocyty, se odlišují mírou fagocytózy a enkapsulace, produkcí kyslíkových radikálů a oxidu dusnatého nebo přítomností některých enzymů. Existuje řada metod, pomocí kterých se hemocyty charakterizují. Mikroskopie slouží primárně ke studiu jejich morfologie. Jemné detaily v antigenním složení povrchových struktur je možné rozeznat monoklonálními protilátkami nebo lektinovými sondami. Na základě granularity a velikosti buňky se hemocyty dělí pomocí gradientové centrifugace nebo průtokové cytometrie. Produkce oxidu dusnatého a kyslíkových radikálů se sleduje dodáním vhodného substrátu, který po reakci s radikálem mění své vlastnosti. Může začít fluorescenčně zářit, změnit absorbanci roztoku nebo vytvořit viditelnou sraženinu. Další možností je využití chemiluminiscence. Cílem studia hemocytů je objasnit interakci mezi měkkýšem a jeho patogenem. 1
|
|
|
Evoluční strategie v biomineralizaci schránek zástupců kmene Mollusca: Mikromechanické vlastnosti schránek a jejich vztah k prostředí
Hrabánková, Iva ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Marika , Marika (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá studiem mikromechanických vlastností (mikrotvrdostí a elastickým modulem) vybraných mikrostruktur schránek měkkýšů a jejich vztahem ke krystalografické textuře schránek a k životnímu prostředí. Výsledky studie naznačily, že extrémní hydrostatický tlak má poměrně malý vliv na zkoumané vlastnosti kalcitových i aragonitových vrstev schránek měkkýšů. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi mikrotvrdostí a elastickým modulem perleti mlžů žijících v mořském a sladkovodním prostředí. Byla však zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi těmito mikromechanickými vlastnostmi a tloušťkou aragonitových destiček tvořících perleť. Velmi neočekávaným zjištěním je skutečnost, že míra uspořádání aragonitových destiček negativně koreluje s hodnotami mikrotvrdosti a elastického modulu perleti a vysvětluje zhruba z 80 % variability těchto hodnot. Statisticky významná, ale slabší korelace, byla zjištěna i mezi mikromechanickými vlastnostmi a texturním typem perleti. Mlži s jednoosou texturou perleti mají tvrdší a pružnější perleť, než mlži s quasimonokrystalickou texturou. Tato data naznačují, že primitivnějším stavem perleti mlžů je její větší tvrdost a pružnost a v průběhu další evoluce mlžů se hodnoty těchto veličin snižovaly. Tento trend je však v rozporu s obečně přijímanou hypotézou o růstu predačního tlaku v mořském ekosystému v průběhu paleozoika a mesozoika.
|
|
|
Rizika vyplývající z chovu a introdukce akvarijních plžů
Jarošová, Martina ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Byly shromážděny informace o všech druzích akvarijních a zavlečených nepůvodních plžů, kteří jsou dováženi na území Evropy. Pro celistvost výzkumu byly do práce zahrnuty i akvarijní a nepůvodní mlži. Z těchto informací byly vytvořeny profily uvedených druhů a data z nich následně zanesena do dotazníků. Dotazníky jednotlivých druhů byly následně počítačově zpracovány bodovacím nástrojem FI-ISK verze 1.19 a ke každému druhu bylo vyhodnoceno vlastní skóre rizikového potenciálu. Zkoumané taxony byly dle svého skóre rozděleny do tří skupin: málo rizikové, středně rizikové a vysoce rizikové. Jako akvarijní plž s nejmenším rizikem pro původní faunu ČR byl vyhodnoceni Celetaia persculpta. Akvarijní plži s nejvyšším rizikovým potenciálem jsou dle výsledků Pomacea maculata a Pomacea canaliculata. Nejvíce rizikovým volně žijícím druhem ČR je Potamopyrgus antipodarum. Naopak nejméně rizikovými mlži pro původní faunu ČR jsou Scabies crispata a Hyriopsis bialata. Jako mlži s nejvyšším rizikovým potenciálem byly zanalyzovány druhy Corbicula fluminea a Dreissena polymorpha. Porovnáním akvarijních druhů s druhy již jako "alien species" zavlečenými na území ČR jsem došla k závěru, že akvarijní plži (mlži) nepředstavují obdobné riziko, jako druhy, které byly zavlečeny do volné přírody bez podílu akvaristů.
|
|
|
Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hemaphrodita.
NERMUŤ, Jiří
Disertační práce "Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita" je zaměřená na studium ekologie parazitické hlístice P. hermaphrodita a její celkovou charakteristiku v kontextu všech dosavadních poznatků. Práce sestává z obecného úvodu, který má za cíl představit P. hermaphrodita v celé šíři dosavadního výzkumu a čtyř vlastních originálních prací, které na tento přehled navazují. První z nich zkoumá způsob orientace P. hermaphrodita v prostředí a reakci na přítomnost různých potenciálních hostitelů či živných substrátů. Další se zabývá reakcí P. hermaphrodita na různé živočišné a rostlinné substráty, hlavně pak tím, jak tyto různé substráty ovlivňují vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Třetí oblastí zájmu je vliv vnitrodruhové konkurence na vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Závěr tvoří krátká studie zabývající se perzistencí hlístice v různých prostředích, od minerálního až po čistě organické.
|
host ::
RSS.