|
|
Mediální obraz české pivní kultury v letech 2016 až 2017
Otta, Marek ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá mediální obsah vybraných tištěných reklam na pivo v Česku v průběhu let 2016 a 2017. Práce analyzuje tyto reklamy pomocí multimodální sémiotické analýzy, konkrétně tedy obsah sdělení těchto reklam z hlediska tří nejzásadnějších módů - obrazového módu, módu písma a layoutu. Teoretická část práce se nejvíce zaměřuje na teorii sociální sémiotiky a z ní vycházející teorii módů a multimodality. Tyto teorie pak poskytují základy pro praktickou část práce, jež využívá metody multimodální analýzy. Vybrané reklamy jsou podrobeny detailní analýze sémiotických módů, které jsou následně porovnány a zhodnoceny. Práce se zároveň soustředí na nejběžnější motivy a stereotypy spjaté s mediálním obrazem pivního prostředí, jež jsou na základě multimodální analýzy zpozorovány. Současně se práce zaměřuje na sociokulturní kontext, ve kterém se reklamy odehrávají, či problematiku zastoupení mužů a žen v těchto reklamách. Cílem práce je pak sestavení celkového mediálního obrazu pivní kultury v Česku na základě společných principů a znaků, kterými se reklamy v tomto období vyznačují.
|
|
|
Analýza měření frekvence a RoCoF v simulačních programech
Koudelka, Jan ; Máslo, Karel (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vyhodnocování frekvence a její derivace v simulačních programech. Cílem práce bylo porovnat hodnoty obdržené ve třech různých programech (PSS/E, PSCAD, MODES). V testovací síti IEEE 39 bus system byly simulovány 2 rozruchy a vyhodnocovány hodnoty frekvence v uzlech a otáček generátorů. Výsledky obdržené v jednotlivých programech se od sebe odlišují, a to vlivem použitého způsobu modelování generátorů a algoritmu vyhodnocování frekvence. Uvedená zjištění jsou podstatná pro další zkoumání přechodných jevů v simulačních programech a také poukazují na možnost chybného vyhodnocení frekvence v ochranách.
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.