|
|
Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Diplomová práce Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století vychází z analýzy obrazů, kreseb a grafik významných českých malířů napříč celým devatenáctým stoletím. Prostřednictvím případových studií budou představeny rozdílné způsoby, jakými umělci pracovali s funerálními motivy. Někteří malíři se věnovali sledovanému tématu systematicky a opakovaně po celou dobu své tvorby, jiní se funerálních námětů dotkli sice okrajově, ale leckdy o to výrazněji. Umělci začleňovali do svých děl motivy hrobů, náhrobků a hřbitovů z rozličných podnětů od romantického zájmu o estetiku neobvyklosti a tajemnosti, potřebu zachycení osobních zkušeností a pocitů, přes žánrové výjevy odehrávající se na hřbitovech, ilustraci dobové literatury, dokumentární zachycení konkrétního místa až po obecnou potřebu symbolicky vyjádřit konečnost života. Představené malby, kresby a grafiky budou dány do souvislosti s kulturou pohřbívání devatenáctého století či s dobovou literaturou sledující stejné téma. Tento fenomén byl přirozeně reflektován také zahraničními umělci, některá jejich konkrétní díla jsou v diplomové práci rovněž zmíněna jako analogie k dílům českých umělců.
|
|
|
Motiv krajiny v díle Alfreda Justitze
Stárková, Anna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Anotace: Bakalářská práce s názvem Motiv krajiny v díle Alfreda Justitze se zabývá motivem krajiny v díle Alfreda Justitze (1879 - 1934), člena zakladatelské generace československého moderního malířství. Skrze motiv krajiny, prostupující téměř všechna období malířovy tvorby, přibližuje jeho životní a umělecké ideály v širším kontextu doby. Na základě pramenů a odborné literatury rozděluje Justitzovu tvorbu chronologicky do čtyř období, která nesou společné znaky a inspirační zdroje. Práce představuje Alfreda Justitze jako významného krajináře z řad avantgardních umělců.
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
|
Emil Filla a Čína
Pecháčková, Emma ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pejčochová, Michaela (oponent)
O Emilu Fillovi (1882-1953) je známo, že byl vášnivým sběratelem a milovníkem mimoevropského umění. Celý život se snažil nalézt společný jazyk, který by umožnil propojit umělecké styly a přístupy různých světových kultur. Filla obětoval velkou část života studiu čínského umění, které se v Evropě stalo populární a tím i přístupnější na začátku dvacátého století. Filla nejen navštěvoval výstavy asijského umění, ale sám vlastnil i několik uměleckých předmětů a tušových maleb. Studiem čínských obrazů a literatury si osvojil postupy a myšlení typické pro čínské krajinářství. Především se jedná o citaci podlouhlého formátu, použití tušové malby a dojem bezčasí, věčnosti a nekonečna. Výsledkem jsou netradiční podlouhlé krajinomalby, které se na první pohled liší od tradičních krajinomaleb malovaných podle zažitých pravidel Západu. Krajiny Českého středohoří vznikaly v posledních letech Fillova tvůrčího období, kdy tvorba umělců byla pod neustálou kontrolou režimu. Fillovy krajiny Českého středohoří jsou však solitéry a nemělo by na ně být nahlíženo jako na ukázkový příklad realistické malby padesátých let minulého století. Fillova intence měla mnohem duchovnější a osobnější ráz. Tyto malby krajin pro něj byly hledáním nové syntetizující umělecké formy, završením vlastní tvorby a především prostorem pro...
|
|
|
Naše země je dnes krásná, ale zítra bude ještě krásnější. Vztah socialistického realismu k tématu přírody a krajiny.
Charvát, Ondřej ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
3 ABSTRAKT Lidstvo se po celou dobu své existence vztahuje ke svému životnímu prostředí pomocí kultury a umění. Různé kulturní epochy se k hodnotě přírody staví rozdílně, což má bezprostřední vztah k potřebě přírodu chránit, nebo naopak využívat. Tento vztah se dá vysledovat na uměleckých artefaktech dané doby. Téměř polovinu dvacátého století ovládala v českých zemích komunistická ideologie, která se k přírodě stavěla poměrně kořistnicky, což se projevilo v jejím poškozování. Státním uměním komunismu se stal socialistický realismus, který měl zobrazit novou epochu, nového člověka a novou společnost. Cílem práce bylo prozkoumat, jak socialistický realismus jako výtvarný umělecký směr zobrazoval téma přírody a krajiny. Předmětem zkoumání byla jednak teoretická literatura, jednak přímo umělecká díla z období zhruba 1945-1958, která vznikla v tehdejší Československé republice. Jádrem práce je ověření předpokladu, že socialistický realismus přírodě žádné estetické kvality samy o sobě nepřiznává, naopak že oceňuje její "přebudování", které zlepší možnost využití člověkem. Klíčová slova: příroda, krajina, estetika, výtvarné umění, socialistický realismus, krajinářská malba
|
|
|
Krajinomalba v Praze 1840 - 1890. Prezentace krajinomalby a její feflexe na výstavách Krasoumné jednoty
Vlčková, Lucie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Krajinomalba v Praze 1840-1890 Prezentace krajinomalby a její reflexe na výstavách Krasoumné jednoty. The Landscape painting in Prague 1840-1890 Presentation and reflection of landscape painting on the Art Union exhibitions PhDr. Lucie Vlčková Školitel: Prof. PhDr. Roman Prahl ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce shrnuje výsledky výzkumného projektu, jehož cílem byla dokumentace a zhodnocení prezentací krajinomalby na výročních výstavách Krasoumné jednoty v letech 1840 - 1890 a jejich dobové kritické reflexe. Krajinomalba v daném období postupně nabývala stále většího významu jako respektovaný obor malby a iniciátor proměn estetických kriterií, stala se velmi populární na umělecké scéně a získala dominantní postavení ve výstavních prezentacích i prodeji. Sledovaný časový úsek, započatý působením školy Maxe Haushofera a končící kontakty s impresionismem, je pro vývoj české krajinomalby zcela zásadní, mimo jiné proto, že se v jeho rozmezí utvářely a kodifikovaly způsoby zobrazení české krajiny a výběr příslušných krajinných schémat. Přestože byl vývoj krajinomalby druhé poloviny 19. století průběžně zkoumán a interpretován, nebyl dosud v českém kontextu hodnocen komplexně se zohledněním zahraničních vlivů a projevů mimo mainstream oboru. Nezbytná rekonstrukce reálného stavu krajinomalby, založená na...
|
|
|
Tradiční prvky nizozemského krajinářství v malbě Roelandta Saveryho
BUREŠOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá osobností nizozemského malíře Roelandta Saveryho. Nejprve se věnuje zasazení jeho tvorby do historického a uměleckého kontextu. V této části je představena malířská tradice, ze které čerpá nizozemská krajinářská produkce Saveryho doby. Dále je zde osvětlena osobnost Roelandta Saveryho. Tato část práce se zabývá umělcovým životem a komplexně jeho dílem. Následně je rozšířena o představení uměleckých osobnosti, které Saveryho tvorbu ovlivnili. Mimo přímých uměleckých vlivů se zde věnuji také náboženské složce, kterou jeho tvorba obsahuje. Ta je odkryta na konkrétních příkladech.
|
|
|
Dimenze plenérové tvorby v pedagogice volného času
LIŠKOVÁ, Šárka
Teoretické zpracování materiálů z oborů teorie a dějin umění (se zaměřením na fenomén krajinomalby a plenérové tvorby obecně), výtvarné výchovy, pedagogiky volného času a zážitkové pedagogiky. Vytvoření, metodické zpracování, realizace a zdokumentování vlastního výtvarného projektu vztahujcího se k plenérové tvorbě.
|
host ::
RSS.