Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 173 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny v krajině v povodí vodárenských nádrží Švihov a Vír I
Červeňanská, Karolína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu krajinných změn pomocí indexu změny a indexu vývoje v povodí našich dvou klíčových vodárenských nádrží Švihov a Vír I za využití dat CORINE Land Cover a LUCC Czechia od doby jejich vzniku po současnost, a to zejména se zaměřením na vývoj krajiny v jednotlivých ochranných pásmech. Teoretická část práce je zaměřena na vodní nádrže, legislativní ukotvení ochrany vod a na vzájemné působení vodárenských nádrží, krajiny a člověka. Dále se práce se věnuje pojmu krajina a zejména vývoji krajiny a obyvatelstva na našem území od poloviny 19. století po současnost. Dále je popsán význam obou vodárenských nádrží včetně jejich fyzickogeografických charakteristik a historie vymezení ochranných pásem v jejich povodí. V praktické části jsou blíže upřesněny sledované časové horizonty, vybrané územní jednotky a jejich vymezení v rámci ochranných pásem. V kapitole Výsledky jsou popsány sledované změny v krajinném pokryvu, ve využití krajiny a změny v počtu obyvatelstva, a to jak na území celého povodí, tak blíže pro jednotlivá ochranná pásma ve všech sledovaných obdobích. Intenzita těchto změn v zájmových povodích je graficky znázorněna v mapových výstupech, které jsou přílohou této diplomové práce. Z výsledků vyplynulo, že v povodí vodní nádrže Švihov a VN Vír I byly...
Analýza změn struktury krajiny katastrálního území Šardice s využitím digitalizace mapových podkladů
Maňová, Veronika
Práce na téma „Analýza změn struktury krajiny katastrálního území Šardice s využitím digitalizace mapových podkladů“ se věnuje proměně území s velkým vývojem vzájemné interakce člověka a zdejší krajiny. Území je popisováno především v historických souvislostech s hornickou činností. Využitím digitalizace mapových podkladů bylo možné na základě výstupů ze softwaru ArcGIS Pro analyzovat změny v zájmové lokalitě od počátků průmyslové revoluce až po současnost. Z provedené analýzy vyplývá, že území převážně zemědělsky využívané a postrádající pestrost, se v současné době rychle vyvíjí realizací krajinných opatření.
Retence vody v povodí Úhlavky
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Retence vody v krajině je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Díky oteplujícímu se klimatu se musíme potýkat s hydrologickými extrémy, erozí nebo zrychleným odtokem vody z území. Pokud se rozhodneme zlepšit retenční schopnost krajiny, můžeme tím pomoci s transformací povodňových vln, zpomalením odtoku a zmírněním odnosu půdy vodní erozí. V zemědělské krajině řešíme zmíněné problémy kombinací přírodě blízkých opatření a technických opatření. Tato diplomová práce se zaměřuje na retenci vody v povodí Úhlavky, které se nachází v západních Čechách a tvoří přítok řeky Mže. V teoretické části jsou charakterizovány fyzickogeografické vlastnosti zájmového území a srážko-odtokové poměry. Provedena je také literární rešerše týkající se retence, jejích složek a faktorů, které ji ovlivňují. Dále jsou také uvedené jednotlivé typy a druhy opatření, jimiž lze stav retence v krajině zlepšit. Praktická část nabízí postup při výběru konkrétního území pro návrhy v povodí Úhlavky. Vybráno bylo povodí Olešné, kde většinu krajinného pokryvu tvoří zemědělské pozemky a také se díky svým geomorfologickým vlastnostem zařadilo na seznam kritických ploch. Navržené zde byly tři pásy zatravnění, zasakovací průleh a obsevový pás. Klíčová slova: povodí Úhlavky, retence vody, krajina, využití ploch, retenční opatření
Sportovní hala a její zázemí pro základní školu Hudcova 35, Brno
Hlobilová, Lucie ; Klimecký, Martin (oponent) ; Gerö, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je navržení sportovní haly pro základní školu v Brně – Medlánkách. Tomuto zadání předcházel školní projekt v rámci zimního semestru, kde bylo za úkol zpracování rozvojového území s cílem navržení urbanistické struktury pro umístění sportovní haly. Plocha sportovní haly měla být umístěna, v co nejkratší docházkové vzdálenosti od základní školy. Dále pak strukturu vhodně doplnit o další funkce, a to na základě provedených analýz. Plocha pro umístění sportovní haly je v současné době tvořena převážně zemědělskou plochou s náletovou zelení. Terén je mírně svažitý a klesá ze západu na východ. Území je vymezeno ze severní strany stávající zástavbou objektů, z východní strany obslužnou komunikací a ze západu parkem. Cílem diplomové práce je navržení sportovní haly s jednoduchým provozem, tak aby byla zachována její samostatnost i při odpoledním/večerním provozu např. volnočasové aktivity sportovních klubů. V objektu se nachází hrací plocha s tribunou pro diváky, šatny s hygienickým zázemím, víceúčelový sál, kabinety pro učitele a bistro. Jelikož se stavba nachází v převážně zelené lokalitě, snažila jsem se o její zasazení do terénu a splynutí s okolní přírodou pomocí navržení biosolárních střech a zelených fasád. Tyto části živé fasády vyvažují prosklené plochy, kterými je do objektu přiváděno přirozené světlo a vytváří ideální klimatické podmínky pro sportovní aktivity. Živé fasády budou vytvářet příjemné klima i do budoucna v případě realizování zástavby na rozvojovém území. Snahou projektu je využití a zatraktivnění celého území a kvalitní propojení se stávající zástavbou.
Přeměna krajiny v malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a okolí v období 1841-2022
Petýrek, Karel ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit webovou aplikaci přeměny krajiny v malešicko- hostivařské průmyslové oblasti a v jejím okolí. Dalšími cíli je zhodnotit vývoj využití ploch ve zkoumané lokalitě a vizualizovat její strukturu v letech 1841, 1945, 1966, 1989 a 2022. V teoretické části jsou představena základní východiska, metody a podklady, pomocí kterých lze hodnotit vývoj krajiny. Důležitou součástí práce je fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika a popis historického vývoje území se zaměřením na jednotlivá sídla a průmyslovou oblast. Praktická část se zabývá analýzou využití ploch, tvorbou map a webové aplikace. Výsledky analýzy využití ploch jsou shrnuty v sedmé kapitole práce. Webová aplikace pak prezentuje vytvořené mapy využití krajiny spolu s doplňujícími fotografiemi a texty. Klíčová slova: přeměna krajiny, využití ploch, malešicko-hostivařská průmyslová oblast, ArcGIS Online
Vývoj socioekonomických faktorů na vývoj využití území ve zvolené lokalitě
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení vývoje socioekonomických faktorů v závislosti na vývoji využití území na v obci Chvalšiny. Tato analýza byla provedena za posledních třicet let, tedy od roku 1991-2021. Tato doba byla rozdělena na čtyři období - 1991, 2001, 2011 a 2021. Důvodem tohoto rozdělení byla dostupnost dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná vždy po deseti letech. Pro zjištění vývojových změn v čase byly využity výsledky zmíněného Sčítání lidu, domů a bytů (socioekonomické faktory) a archivní ortofotomapy (využití území) na geoportálu ČÚZK, konkrétně šlo o prohlížecí službu WMS - Archivní ortofoto. Jednotlivé dílčí práce, spojené s vypracováním finálních mapových výstupů, probíhaly v programu ArcGIS Pro (novější verze programu ArcMap). Výsledky vybraných socioekonomických faktorů (9) byly zpracovány ve formě tabulek v programu Microsoft Excel. Během praktické části bylo zjištěno, že obec Chvalšiny v rámci socioekonomických ukazatelů vykazuje z dlouhodobého hlediska příznivé hodnoty a v blízké budoucnosti by se neměla potýkat s problémy, které by mohly vést např. k vylidňování obce. Z hlediska land use došlo ke znatelné změně, když v průběhu let bylo až 95 % z původní rozlohy orné půdy přeměněno na trvalý travní porost (TTP) a dnes se na tomto území vyskytuje pouze 24,6 hektaru orné půdy. Jednoznačně vzájemný vztah mezi vývojem socioekonomických faktorů a vývojem využití území, kdyby bylo možné jasně prohlásit, že některý z ukazatelů má jasný dopad na land use či naopak, se v tomto časovém období nepodařilo prokázat.
Změna struktury půdního fondu ve vybraném regionu
Hynštová, Karolína
Bakalářská práce se zabývá změnou struktury půdního fondu ve vybraném regionu. Rešeršní část věnuje pozornost především příčinám, které způsobují změny území, způsobům využití jak na národní úrovni, tak na nadnárodní. Zmíněny jsou zde také obecné informace o půdním fondu České republiky a potenciální hrozby, kterým je půdní fond vystaven. Jednou z hlavních se stává proces urbanizace. V aplikační části je sledován vývoj půdního fondu na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín mezi lety 2001–2020. Data byla poskytnuta Českým statistickým úřadem a zpracována ve formě grafů a kartogramů. Výsledky práce ukázaly změny všech druhů pozemků, z nichž největší změny zaznamenala půda zemědělská, orná půda, vinice a ostatní plochy. Navzdory úbytku zemědělské půdy je oblast stále zemědělského typu. Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability ukázaly, že se oblast potýká s vysokou intenzitou využívání půdy a na základě těchto výsledků byla vytvořena doporučení, která by mohla přinést udržitelnější vývoj využití půdy.
Vývoj a současný stav životního prostředí katastrálního území Brno-Slatina
Imreová, Sára
Bakalářská práce se věnuje vývoji a současnému stavu životního prostředí v katastrálním území Brno-Slatina v letech 2000-2020. Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou, která se týká využívání půd na území Evropy a České republiky a dopa-dem urbanizace na životní prostředí. Potřebná data pro vypracování byla získána z Českého statistického úřadu. Data nedostupná na Českém statistickém úřadu byla získá-na měřením z mapových podkladů v prostředí GIS. Výsledkem je vývoj a vyhodnocení struktur druhů pozemků. Úbytek zemědělské půdy je zaznamenán na úkor zastavěných ploch. Území také sužuje problém nedostatku vodních ploch a zeleně, kvůli tomu se na území se vytváří městský tepelný ostrov. Na základě zjištěných informací jsou vyobrazena doporučení, která mohu pomoci ve zlepšení vývoje životního prostředí.
Vliv vegetace na letní teplotní extrémy ve městech hodnocené z pozemních a leteckých dat
ROHÁČ, Václav
Tato práce se zabývá vlivem typů povrchu a druhů vegetace na teplotu okolí při letních teplotních extrémech. Teoretická část cílí na témata dálkového průzkumu Země, elektromagnetického záření, městského a globálního klimatu. V rámci praktické části byla z letecky pořízených hyperspektrálních dat z území statutárního města České Budějovice vyčleněny 3 zájmové plochy, každá reprezentuje z hlediska využití území jinou část města. Prostřednictvím analýz dat byly vytvořeny grafy zobrazující vliv poměrného zastoupení variantních povrchů na teplotu metodou lineární regrese. Z map dřevin vyskytujících se v parcích prvních dvou oblastí byly vybrány nejzastoupenější druhy, u nichž byla zkoumána průměrná teplota do vzdálenosti 2 metrů od nich. Součástí práce je také vyhodnocení dotazníku zodpovězeného obyvateli města na téma preferencí a znalostí o sídelní zeleni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 173 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.