|
| |
|
|
Geografická gramotnost laické veřejnosti
Wackershauserová, Marie ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geografickou gramotností laické veřejnosti. Sleduje dva hlavní cíle. Zaprvé identifikovat názory geografické obce na to, které znalosti a dovednosti v dnešní době považovat za základy geografické gramotnosti, které by měli mít osvojené všichni bez rozdílu věku a dosaženého vzdělání. Zadruhé ověřit vybrané základy geografické gramotnosti u laické veřejnosti. Těmto cílům odpovídá i struktura práce. Obecná část se zaměřuje na vysvětlení klíčových pojmů a vymezení geografické gramotnosti podle současné literatury. Druhá část práce podává výsledky dvou vlastních výzkumů. První z nich byl realizován formou elektronického dotazníku a adresován členům geografické obce, kteří zaprvé posuzovali pomocí čtyřstupňové škály důležitost znalostí a dovedností, které byly ověřovány ve výzkumu geografické gramotnosti dospělých v USA. Zadruhé formou odpovědi na otevřenou otázku se mohli vyjádřit k podstatě sledovaného hodnotícího referenčního rámce. Prokázalo se, že hodnotící soudy na většinu navržených dovedností jsou velmi variabilní. Na základě vyhodnocení tohoto šetření jsme proto navrhli požadavky na výkony jedinců, které se vztahují k úžeji vymezené problematice, a to kde způsobilosti jedinců aplikovat dosažené znalosti a dovednosti na reálné situace v Česku. Tyto požadavky jsme...
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby
FUIT, Martin
Diplomová práce se zabývá informovaností laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení Alzheimerovy choroby, věnuje se Alzheimerově chorobě v kontextu sociální práce a kontextu informovanosti. Výzkumná část práce zahrnuje cíle, hypotézy, metodiku a výsledky, které byly zjištěny z dotazníkového šetření. Závěrečnou částí práce je diskuze a závěr. Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě v Jihlavě. Pro zhodnocení míry informovanosti byla stanovena škála hodnocení informovanosti, na jejímž základě byla zjištěna dobrá informovanost. Výzkumný soubor tvořila jihlavská laická veřejnost ve věku 18-40 let. Výzkumu se zúčastnilo celkem 384 respondentů. Dílčím cílem práce bylo na základě výsledků navrhnout opatření, které by pomohlo zvýšit informovanost jihlavské laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě. Opatření, jež bylo společně s diplomovou prací vytvořeno, představuje informační materiál v podobě křížovky o problematice Alzheimerovy choroby. V rámci výzkumu byla použita strategie kvantitativního výzkumu. Sběr dat proběhl metodou dotazování s technikou dotazníkového šetření. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2007 a SPSS. Při testování stanovených hypotéz byl aplikován Pearsonův chí-kvadrát test, Kruskalův-Wallisův test a korelační analýza. Práce poukazuje na významnost informovanosti o problematice Alzheimerovy choroby, poskytuje přehled informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě a zároveň může sloužit jako informační zdroj o tomto onemocnění.
|
|
|
Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce s názvem Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení je zjistit právní stav de lege lata a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení, dále zjistit výhody a nevýhody trestu domácího vězení a zmapovat názory veřejnosti na trest domácího vězení v okrese České Budějovice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje alternativní tresty obecně a dále definuje trest domácího vězení. Praktická část je založena na výzkumu. V praktické části jsou na začátku uvedeny cíle a tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Je právní úprava a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké jsou výhody a nevýhody trestu domácího vězení? Třetí výzkumná otázka zněla: Jaká je úroveň právního vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení? Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, pomocí standardizovaného dotazníku a řízených standardizovaných rozhovorů. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořilo 150 respondentů z Českých Budějovic, kteří byli náhodně osloveni. Výzkumný soubor, týkající se řízených standardizovaných rozhovorů tvořili 4 respondenti z Probační a mediační služby ČR v Jihočeském kraji. Na začátku byli všichni dotazování informováni o průběhu výzkumu a důsledku používání získaných dat pro výzkum. Byli také informováni, že dotazníky a rozhovory jsou zcela anonymní. Dotazovaní odpovídali na předem připravené otázky. V rámci výzkumu byly stanoveny hypotézy: H1: Právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná, faktický průběh výkonu nedosahuje současným evropským trendům. H2: U trestu domácího vězení oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému převažuje více výhod než nevýhod. H3: Právní vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení je nízké. Zvolené hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu vypovídají o tom, že právní vědomí laické veřejnosti není dostačující a k tomuto trestu se staví spíše kladně. Laická veřejnost měla z velké části středoškolské vzdělání s maturitou a o trestu domácího vězení se dozvěděla převážná většina prostřednictvím televize. V právních vědomostech mají však nedostatek informací. Dále u trestu domácího vězení, oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému, převažují spíše výhody než nevýhody. Zároveň bylo zjištěno, že česká právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná a faktický průběh trestu domácího vězení neodpovídá současným evropským trendům. Práce může přispět k využití větší informovanosti občanů o trestu domácího vězení, dále může sloužit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol, například při studiu sociálně-právní oblasti. Případně by mohla být práce informačním zdrojem pro Probační a mediační službu České republiky.
|
|
|
Percepce vlastního zdraví laickou veřejností
Sáčková, Zuzana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Řešeným problémem bakalářské práce je postoj laické veřejnosti k vlastnímu zdraví. Klade si za cíl zmapovat motivaci k vlastnímu zdraví, zjistit faktory, ovlivňující zdraví člověka a odhalit příčinu pasivity ve vztahu k pohlaví v menším a větším uskupení obyvatelstva. Teoretická část se zabývá definicí pojmu zdraví a je orientovaná na základní přehledy teorií, vztahující se k tomuto tématu. Dále jsou zde uvedeny determinanty, významně ovlivňující zdraví, prevence a podpora zdraví. Zvláštní pozornost je zde věnována také kvalitě života a motivaci, které také souvisejí s péčí o zdraví. Ke zkoumání problému byla zvolena kvantitativní metoda a sběr dat byl získán prostřednictvím dotazníkového šetření. Po rozboru jednotlivých otázek a komplexním vyhodnocení bylo zjištěno, že ačkoli hlavním motivem ke změně životního stylu jsou již vzniklé zdravotní potíže respondentů, přesto je právě nedostatek motivace a pevné vůle hlavními příčinami, omezujícími člověka v péči o zdraví. Význam práce spočívá v uvědomění si zodpovědnosti za své zdraví a také důsledků, vyplývajících z lhostejnosti nedostatečné péče o zdraví. Prevence je základním předpokladem pro udržení zdravého života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o problematice hemoroidů
Sedláčková, Andrea ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
v českém jazyce Onemocnění hemoroidy, definované jako rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního otvoru postihuje velkou a různorodou část populace. Vznik hemoroidů je podmíněn především špatnou životosprávou, nezdravým a sedavým způsobem života, což je problémem mnoha lidí. Většinu faktorů přispívajících ke vzniku tohoto onemocnění může každý jedinec sám ovlivnit především změnou svého životního stylu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je laická veřejnost informována o problematice onemocnění hemoroidy. Teoretická část se zaměřuje na poznatky zabývající se onemocněním hemoroidy, jejich historickým vývojem, anatomií, příznaky, příčinami vzniku, diagnostikou, komplikacemi, léčbou a ošetřovatelskou péčí po hemoroidektomii. Závěr teoretické části je věnován prevenci hemoroidů a edukaci. V empirické části bakalářské práce bylo kvantitativním výzkumem, realizovaným formou dotazníkového šetření zjišťováno, jestli dotazovaní respondenti jsou informováni o problematice hemoroidů, zda dodržují prvky primární prevence předcházející vzniku hemoroidů, a jak uplatňují tyto prvky v každodenním životě. Dále jsem zjišťovala, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace a zda mají osobní zkušenost s tímto onemocněním. Distribuce dotazníků byla uskutečněna v ordinacích praktických lékařů. Výzkumné...
|
|
|
Intenzivní péče z pohledu laické veřejnosti
Vengrínová, Jaroslava ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce se zabývá základním významem pojmu intenzivní péče - jejím rozdělením, historií, popisem intenzivního pracoviště a zdravotnického personálu působícího na pracovištích intenzivní péče (vzdělání, kompetence). Dále pojednává o nemocném v intenzivní péči a jeho potřebách. V empirické části bylo cílem zjistit znalosti u české laické veřejnosti a postoj, který zaujímá k intenzivní péči, její zkušenosti s intenzivní péčí v roli pacienta nebo osoby blízké nemocnému. Metodikou diplomové práce bylo průzkumné šetření pomocí dotazníků mezi respondenty laické veřejnosti, kterých bylo celkově 259. Na základě statistického zhodnocení získaných dat pomocí počítačového statistického programu bylo zjištěno, že laická veřejnost dokáže pojem intenzivní péče definovat a že ti, kteří měli zkušenost s pracovištěm intenzivní péče, uváděli, že toto prostředí vnímali pozitivně, což bylo v této práci překvapujícím zjištěním. Dále se zjistilo, že respondenti informace stále postrádají, proto by při jakémkoliv styku s pracovištěm intenzivní péče uvítali informační leták. Na základě tohoto zjištění byl proto informační leták vypracován. Klíčová slova: intenzivní péče, laická veřejnost, informační leták, pracovníci ve...
|
|
|
Public Awareness of stroke risk factors
Gašparová, Natália ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
1. Název práce: Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech cévní mozkové příhody 2. Jméno a příjmení autora: Natália Gašparová 3. Školitel: Mgr. Eva Marková, Ph.D. Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Cévní mozková příhoda představuje závažný zdravotnický problém v dnešní době. Je třetí nejčastější příčinou úmrtí a jen 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Bakalářská práce popisuje důležitost informovanosti laické veřejnosti o rizikových faktorech CMP. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jestli laická veřejnosť zná co je to CMP, jaké jsou její rizikové faktory, jaká je prevence vzniku CMP a příznaky CMP. V experimentální části jsme se věnovali kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, který se zaměřil na informovanosť laické veřejnosti o CMP, její rizikových faktoroch a prevenci. Použitý dotazník byl vlastní konstrukcí. Výzkumního šetření se zúčastnilo 145 respondentů, z toho 60 % mužů a 40 % žen. Ze sledovaného souboru jsme zjistili, že většina respondentů považuje za najrizikovější faktor vzniku CMP kouření a jako preventivní opatření považuje snížení krevního tlaku. Dálej jsme zjistili, že nejvíce respondentů (17 %) považuje bolest hlavy za najpodstatnější příznak CMP. V případě podezření na CMP by 74 %...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.