|
|
Biodegradace 17alfa-ethinylestradiolu enzymy ligninolytických hub
Přenosilová, Lenka ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
V této práci byl studován vliv 17α-ethinylestradiolu (EE2) na produkci a vlastnosti ligninolytických enzymů, lakasy (Lac), Mn-dependentní peroxidasy (MnP) a lignin peroxidasy (LiP), u houbových kultur I. lacteus, T. versicolor, P. chrysosporium a P. ostreatus kultivovaných v minerálním (MM) a komplexním mediu. Efekt EE2 na enzymové aktivity v houbových kulturách byl ovlivněn složením kultivačního media. V případě P. chrysosporium byla po přidání EE2 stimulována v komplexním mediu aktivita MnP a zároveň negativně ovlivněna aktivita LiP. V mediu MM tento jev pozorován nebyl. V kulturách MM P. ostreatus byla po přidání EE2 zjištěna nižší hladina aktivity MnP ve srovnání s biologickými kontrolami. U houby T. versicolor pěstované na komplexním mediu byl pozorován stimulační efekt EE2 na nárůst aktivity Lac a LiP. V případě media MM měl EE2 výrazný vliv pouze na aktivitu Lac. V případě kultur I. lacteus pěstovaných v mediu MM byl pozorován mírný inhibiční efekt EE2 na enzymovou aktivitu MnP. Za použití komplexního media byl naopak po přidání EE2 zjištěn významný nárůst aktivity MnP oproti kontrolám. Studium degradace EE2 in vivo a in vitro v kulturách MM hub prokázalo, že nejefektivnější degradace EE2 probíhala v kulturách I. lacteus a T. versicolor, které byly schopny odstranit EE2 během prvních tří dnů...
|
|
|
Aplikace ligninolytických hub na pevných substrátech pro degradace endokrinních disruptorů
Slavíková - Amemori, Anna ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Gabriel, Jiří (oponent)
V současnosti je mezi látkami vypouštěnými člověkem do životního prostředí věnována velká pozornost tzv. endokrinním disruptorům (ED). Jde o látky schopné narušovat hormonální systém organismů včetně člověka. V různých studiích bylo zjištěno jejich nedostatečné odbourávání na čistírnách odpadních vod, čímž se dostávají do vodních toků, kde mohou poškozovat vodní organismy. Mezi zkoumanými alternativními metodami pro odbourávání ED na čistírnách odpadních vod se jeví jako perspektivní využívání ligninolytických hub. Ty jsou díky svým enzymům s nízkou substrátovou specifitou schopné rozkládat různé aromatické polutanty podobné svou strukturou ligninu. V této diplomové práci byla zkoumána schopnost růstu a produkce ligninolytických enzymů u čtyř vybraných ligninolytických hub na pevných organických substrátech (komerční slámové pelety, topolové piliny smíchané se slámovými peletami, dubové piliny smíchané se slámovými peletami), které by mohly představovat vhodný substrát pro růst hub v houbových bioreaktorech pro čištění odpadních vod, a schopnost těchto enzymů degradovat čtyři běžné ED v pokusu in- vitro. Jako nejlépe degradující houba na tomto typu substrátů byl stanoven Trametes versicolor, který byl schopen zdegradovat během 24 hodin pod mez kvantifikace 20 μg/ml bisfenolu A, 17...
|
|
|
Biodegradace polychlorovaných bifenylů pomocí ligninolytických hub a jejich enzymů
Linhartová, Lucie ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Polychlorované bifenyly (PCB) jsou škodlivé perzistentní organopolutanty životního prostředí, jejichž množství uniklé do životního prostředí je odhadováno na 750000 tun. Houby bílé hniloby jsou dlouho studovány pro svůj degradační potenciál vůči různým aromatickým organopolutantům a je známo, že jsou schopny degradovat PCB in vivo. V této práci byla z hlediska biodegradace PCB studována houba Pleurotus ostreatus. V první části experimentů byl sledován vysoký degradační potenciál P. ostreatus, a to i při relativně vysokém množství přidaných PCB. Houba P. ostreatus byla schopna během 42 dní transformovat 780±50 µg PCB při počátečním množství 1000 µg PCB ve 20 ml kultivačního media. Dále byla sledována snižující se toxicita v průběhu degradace PCB, což tento organismus řadí mezi vhodné kandidáty pro dekontaminaci v praxi. In vitro experimenty s lakasou izolovanou z extracelulární tekutiny kultury P. ostreatus indukované Cu2+ neprokázaly účast lakasy při prvním kroku degradace PCB. Lakasa z houby P. ostreatus neprokázala schopnost transformovat PCB ani v případě, kdy byla získána z media obsahujícího PCB. V této práci bylo prokázáno, že první krok transformace PCB může probíhat intracelulárním procesem, a to na úrovni mikrosomální frakce. Byla detekována 44-67% degradace u vybraných di-pentachlorovaných...
|
|
|
Profil lakasové aktivity v kulturách houby Trametes versicolor během degradace endokrinně disruptivní látky Delor 103
Plačková, Martina ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mikušová, Gabriela (oponent)
V této práci byl studován endokrinně disruptivní potenciál Deloru 103 (směs kongenerů PCB) a jeho vliv na produkci a vlastnosti ligninolytického enzymu lakasy u houbové kultury Trametes versicolor. Byla prokázána androgenní aktivita Deloru 103 (EC50 = 2,29. 10-2 mg/l). Potenciální metabolity vznikající mikrobiální degradací této látky (chlorbenzoové kyseliny) vykazovaly estrogenní aktivitu, což naznačuje možné změny v hormonální aktivitě Deloru 103 v průběhu jeho mikrobiální degradace. Přítomnost Deloru 103 v kulturách T. versicolor v minerálním médiu stimulovala u houby vyšší produkci lakasy (až 257 krát), která vykazovala zároveň jiné izoformové složení než enzymy z kontrolních kultur. V komplexním médiu s Delorem 103 byla pozorovaná indukce produkce aktivního enzymu 64x nižší než u kultur rostlých v minerálním médiu. Dále bylo prokázáno, že indukce lakasy a produkce jejích různých forem závisela na stavu kultury v době přidání polutantu. Exponenciálně rostoucí kultury T. versicolor po přidání Deloru 103 produkovaly 7 různých pI forem lakasy, kdežto kultury v stacionární fázi růstu produkovaly pouze 4 formy o vyšším pI. Indukce lakasové aktivity u T. versicolor však nekorelovala s degradačním potenciálem kultur. Vyšší degradace (přibližně o 21 %) byla pozorována v kulturách rostlých v komplexním...
|
|
|
Využití odpadů z potravinářských výrob
Hurčíková, Andrea ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Odpady zemědělského a potravinářského průmyslu jsou v dnešní době dostupné ve velkém množství kdekoliv na světě. Většina těchto odpadů obsahuje celulosu (30 - 40 %), hemicelulosu (20 - 40 %) a lignin (10 - 20 %). Proto tyto odpadní materiály mají široké použití jako substráty pro mikrobiální růst a produkci enzymů. Mikroorganismy jsou schopné využívat organické látky z odpadů jako zdroj energie pro růst a uhlík pro syntézu buněčné biomasy [24]. Jako substráty pro kultivaci mikroorganismů a následnou produkci enzymů lze využít pšeničnou a rýžovou slámu. Tuto diplomovou práci jsem zaměřila na využití odpadů z potravinářského průmyslu pro produkci enzymů pomocí mikroorganismů. Sledovalo se využití pšeničné slámy jako zdroje energie pro růst testovaných mikroorganismů a zjišťovala se jejich schopnost produkovat oxidoreduktasy resp. lakasu.V rámci práce se provedla optimalizace podmínek růstu Aureobasidium pullulans. Dále se studovala jeho lakasová aktivita. Jako substrát se používala mletá pšeničná sláma. Kultivace se prováděla v termostatu při teplotě 27°C. Provedená studie neprokázala aktivitu lakasy při kultivaci na slámě. Při optimalizaci růstu Aureobasidium pullulans se Petriho misky kontaminovaly třemi neznámými mikrooganismy. U jednoho z nich se prokázala produkce lakasy při kultivaci se slámou.
|
|
|
Prostorová a časová dynamika distribuce enzymových aktivit v lesních půdách ve vztahu k půdním houbám
Baldrian, Petr ; Šnajdr, Jaroslav ; Valášková, Vendula ; Cajthaml, Tomáš ; Merhautová, Věra
Aktivita lakázy, Mn-peroxidázy, endo-1,4-β-glukanázy, endo-1,4-β-xylanázy, cellobiohydrolázy, β-glukosidázy a β-xylosidázy v lesní půdě (s dominantním Quercus sp.) byla v průběhu roku silně, ale nikoli konsistentně variabilní. Aktivita enzymů klesala s hloubkou půdy, podobně jako biomasa hub a poměr biomasy hub a bakterií
|
|
| |
host ::
RSS.