|
|
Effects of urbanization on the landscape of a Modern City in Ghana: A case study of sunyani
Boateng, K. A. ; Mensah, Caleb ; Agyei, Thomas ; Švik, Marian
Changes in land use through urbanization and agriculture are the key anthropogenic effects of climate change. Thus, the preservation of natural environment of urban areas is essential for conserving water and soil, while still adjusting the microclimatic variables (temperature, precipitation, relative humidity, etc.) and stabilizing the natural ecological system from destruction. It has been observed that most parts of city's green vegetation have been lost due to housing developments and commercial activities. This study was carried out to assess the effect of the change in land use on a modern city like Sunyani, by observing the significant changes in vegetation cover from LANDSAT TM imagery over a 31-year period (1986 – 2017). From the study, there was significant decline of vegetation cover from 1986 to 1999, and no significant change from 1999 to 2017. There were also significant changes in the built-up areas from 1986 to 1999 and no significant change from 1999 to 2017. Adoption of sustainable and environmentally friendly technologies that maintain open green vegetation is recommended for future city planning.
|
|
|
Využití družicových dat programu Landsat pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení vegetačních indexů v oblasti Sokolovska
Mosoriaková, Gabriela ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Práce zjišťuje, využití dálkového průzkumu Země a satelitních snímku Landsat při revitalizačních, rekultivačních a renaturalizačních procesech. Oblastí zájmu případové studie je Sokolovská výsypka. Která je typická dlouhodobou povrchovou těžbou, a tudíž je tato oblast dokonalým vzorem revitalizačních procesů. Porovnává satelitní snímky z programu Landsat v daných obdobích. Snímky jsou vybrány tak, aby nebyly znehodnoceny vlivem počasí. Z těchto snímku jsou vyhodnoceny základní vegetační indexy (NDVI, EVI, SAVI a MSAVI). Srovnávají se dvě oblasti s odlišným typem revitalizace (přirozená a řízená). Předpokládaný výsledek, který odpovídá terénním známým údajům, dokazuje hodnotnost DPZ (dálkového průzkumu Země). Z výsledků bylo zjištěno, že přirozená obnova je druhově o něco rozmanitější a v průběhu let stoupá plynuleji. Obnova řízená je více homogenní a má rychlejší postup. Snímky jsou zpracovány za pomocí programu ArcGIS a následně vyhodnoceny v programu MATLAB a statisticky vyhodnoceny.
|
|
|
Effects of urbanization on the landscape of a Modern City in Ghana: A case study of sunyani
Boateng, K. A. ; Mensah, Caleb ; Agyei, Thomas ; Švik, Marian
According to the fifth assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, changes in land use through urbanization and agriculture are the key anthropogenic effects of climate change. Thus, the preservation of natural environment of urban areas is essential for conserving water and soil, while still adjusting the microclimatic variables (temperature, precipitation, relative humidity, etc.) and stabilizing the natural ecological system from destruction. It has been observed that most parts of city's green vegetation have been lost due to housing developments and commercial activities. This study was carried out to assess the effect of the change in land use on a modern city like Sunyani, by observing the significant changes in vegetation cover from LANDSAT TM imagery over a 31-year period (1986-2017). From the study, there was significant decline of vegetation cover from 1986 to 1999, and no significant change from 1999 to 2017. There were also significant changes in the built-up areas from 1986 to 1999 and no significant change from 1999 to 2017. Adoption of sustainable and environmentally friendly technologies that maintain open green vegetation is recommended for future city planning.
|
|
|
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
|
|
|
Vliv různých typů krajinného pokryvu na fyzikální parametry povrchu krajiny
KUNTZMAN, Jan
Cílem práce bylo zhodnocení energetických toků na plochách s různými půdními pokryvy. Pro potřeby práce bylo vybráno území v povodí Paseckého a Váčkového potoka v Novohradských horách. Na relativně malé ploše se zde nachází pět různých typů půdního pokryvu (orná půda, les, trvalý travní porost, mokřad a zástavba), u kterých byly hodnoceny funkční parametry (množství vegetace, vlhkost povrchu, radiační teplota povrchu) a prvky tepelné bilance (tok tepla do půdy, latentní teplo výparné a tok pocitového tepla). K hodnocení byly použity multispektrální satelitní snímky a pozemně měřená meteorologická data. Z výsledků práce vyplývá, že vegetace má příznivý vliv na mikroklimatické podmínky. Obzvláště trvalé vegetační kryty typu trvalých travních porostů, lesa či mokřadů vykazovaly výrazně větší vyrovnanost a stabilitu sledovaných parametrů než plochy zástavby, které měly v důsledku snížené schopnosti ochlazování díky výparu vody vyšší hodnoty teploty povrchu a toku pocitového tepla. Vegetace na rozdíl od zpevněných ploch a ploch zbavených vegetace vodu zadržuje a dále ji využívá pro evapotranspiraci. Tím ukládá energii ze Slunce do vodní páry, která v noci, kondenzujíc na podchlazených předmětech jim tuto energii opět předává. Voda tak v rámci malého vodního cyklu putuje krajinou a stabilizuje mikroklima v ní.
|
|
|
Statistical analyses of Land Surface Temperature in Local Climate Zones: Case study of Brno and Prague (Czech Republic)
Geletič, Jan ; Dobrovolný, Petr ; Lehnert, M.
The classification of "local climate zones" (LCZs) emerged in urban climatology to standardize description of urban climate research sites. One of the goals of classification was to get beyond urban-rural dichotomy which enabled to study urban air temperature field in more detail. Based on empirical and modelling work LCZ have proven effective in examining intra-urban air temperature differences, however a robust examination of intra-urban land surface temperatures using the LCZ framework remains elusive. In this study a GIS-based method is used for LCZ delimitation in Prague and Brno (Czech Republic), while land surface temperatures (LSTs) derived from LANDSAT and ASTER satellite data are employed for exploring the extent to which LCZ classes discriminate with respect to LSTs. Results indicate that LCZs demonstrate the features typical of LST variability, and thus typical surface temperatures differ significantly among most LCZs. ANOVA and subsequent multiple comparison tests demonstrated that significant temperature differences between the various LCZs prevail in both cities (89.3% and 91.6% significant LST differences for Brno and Prague respectively). In general, LCZ 8 (large low-rise buildings), LCZ 10 (heavy industry) and LCZ D (low plants) are well-distinguishable, while LCZ 2 (compact midrise), LCZ 4 (open high-rise), and LCZ 9 (sparsely built-up) are less distinguishable in terms of their LST. In most of the scenes LCZ 10 (heavy industry), LCZ 2 (mid-rise buildings) and LCZ 3 (low-rise building) are the warmest and LCZ G (water bodies) and LCZ A (dense forest) are the coolest zones in term of their LST. Further studies are needed to account for observational errors (such as seasons differences or thermal anisotropy) on LCZ LST patterns.
|
|
|
Změny krajinného pokryvu nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku na základě Landsat dat
Vyvialová, Linda ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
ZMĚNY KRAJINNÉHO POKRYVU NAD HORNÍ HRANICÍ LESA V KRKONOŠSKÉM NÁRODNÍM PARKU NA ZÁKLADĚ LANDSAT DAT Abstrakt Tato studie hodnotí změny krajinného pokryvu se zaměřením na porosty borovice kleče (Pinus mugo) v oblasti nad horní hranicí lesa Krkonošského národního parku. Na základě dat Landsat byly dvěma metodami hodnoceny změny ve čtyřech časových horizontech od 80. let až do současnosti (roky 1984, 1992, 2002 a 2013). První metodou byla klasifikace jednotlivých scén klasifikátorem Maximum Likelihood a hodnocení změn na základě jejich překryvů. Celkové přesnosti klasifikací scén od nejstarší po současnost byly 86,04 %, 88,44 %, 86,91 % a 86,43 %. Druhá metoda hodnotí detekci změn nad jedním datasetem, skládajícím se ze scén pro všechny časové horizonty. Celkové přesnosti od nejstarších vyšly 86,63 %, 88,64 % a 86,11 %. Druhá metoda byla pro tuto studii změn krajinného pokryvu vhodnější. Na výsledných mapách je vidět prořeďování kleče (mezi roky 2002 a 2013, 1984 a 1992) i její přirozené zahušťování a rozrůstání. Klíčová slova KRNAP, tundra, krajinný pokryv, change detection, Landsat
|
|
|
SLEDOVÁNÍ MÍRY DEFOLIACE LESNÍCH POROSTŮ PROSTŘEDKY DPZ
Prokopec, Karel ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Fabiánek, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je návrh metodiky pro stanovení míry defoliace ze snímků družic Landsat a Sentinel-2. První část práce je věnována úvodu do problematiky distančního měření pomocí multispektrálních senzorů a základům zkoumání lesních porostů. Na tuto část navazuje kapitola zabývající se možnostmi monitorování defoliace prostředky dálkového průzkumu Země, a s ní úzce spjatým zdravotním stavem lesních porostů. Následuje popis použitých dat (družicových snímků i údajů z pozemního šetření od VÚLHM) a logicky sestavený proces transformace údajů z družicových snímků na hodnoty defoliace. Výsledky práce obsahují rozbor schopnosti samostatných spektrálních pásem a vegetačních indexů predikce defoliace zvláště smrkových (Picea abies) a borovicových (Pinus sylvestris) porostů. Stanovení míry defoliace je předvedeno na pásmech blízkého infračerveného pásma pomocí lineárního regresního modelu.
|
|
|
Detection of Equilibrium Line Altitude (ELA) Changes from Remote Sensing Data; Case Study from the Cordillera Blanca, Peru
Paraj, Zsolt ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kropáček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat změny ledovců v Cordillera Blanca v období od roku 1987 do roku 2014. Tato diplomová práce zaměřuje pozornost na tři hory a jedenáct ledovců v severní části Cordillera Blanca. Vstupní data tvoří 29 Landsat scén (Landsat 4,5,7 a 8) a ASTER globální digitální výškový model verze 2. Poloautomatický klasifikační algoritmus je vytvořen na základě prahových hodnot zjištěných spektrální analýzou vybraných typů krajinného pokryvu v Cordillera Blanca. Kromě toho, výšková změna střední sněžné čáry (Equilibrium line altitude - ELA) je vypočtena pro všechny tři hory a jedenáct ledovců. Dále je počítána změna ledovců v závislosti na sklonu a aspektu. Výsledky této práce jsou prezentovány v podobě map, tabulek a grafů. Výsledky klasifikace jsou porovnány s GLIMS databází ledovců a s terénním měřením provedeném Mgr. Adamem Emmerem. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody snímků pořízených novým satelitem Landsat 8. Klíčová slova: DPZ, Landsat, klasifikace, mapování sněhu a ledu, ELA, Cordillera Blanca
|
|
|
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ různého prostorového rozlišení
Riedl, Martin ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Mikita, Tomáš (oponent)
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ vysokého a velmi vysokého prostorového rozlišení Abstrakt Cílem této práce je klasifikovat lesní vegetaci a vytvořit legendu (krajinný pokryv) pomocí dat velmi vysokého (World View - 2) a vysokého (Landsat - 8) prostorového rozlišení pro část území Národního parku Šumava. První část práce se zaměřuje na popis metod per - pixel klasifikace. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na satelitní data. U všech výsledků klasifikací je zjištěna přesnost. Další částí práce je popis lesnické legendy ÚHÚL a legendy Corine Land Cover. Pomocí družicových snímků (velkého rozlišení a velmi velkého rozlišení) klasifikovat lesní vegetaci pomocí klasifikačních metod. A dále vytvořit soubor map, který bude co nejvíce odpovídat realitě zájmového území Národního parku Šumava. Další informace jsou čerpány z lesních hospodářských plánů ÚHÚL.) Klíčová slova: klasifikace, Landsat - 8, World View - 2, Šumava, vegetační pokryv, Land Cover
|
host ::
RSS.