|
|
Modifikácie hyaluronanu kyselinou cholovou a využitie týchto derivátov pre nosičové aplikácie
Kvaková, Klaudia ; Márová, Ivana (oponent) ; Velebný, Vladimír (vedoucí práce)
Esterifikáciou hydrofilnej kyseliny hyalurónovej (HA) s hydrofóbnou časťou kyseliny cholovej bol pripravený amfifilný derivát. V prvom kroku syntézy došlo k aktivácii karboxylovej skupiny kyseliny cholovej jej reakciou s benzoylchloridom (BC) a trietylamínom (TEA) v prostredí tetrahydrofuránu (THF). Vzniknutý alifaticko-aromatický anhydrid reagoval pri laboratórnej teplote s kyselinou hyalurónovou a trietylamínom v zmesi vody a tetrahydrofuránu. Reakcia bola katalyzovaná 4-(dimethylamíno)pyridínom (DMAP), jej produktom bol hydrofobizovaný cholát kyseliny hyalurónovej (HA-CA). Štruktúra derivátu bola charakterizovaná pomocou nukleárnej magnetickej rezonancie (NMR) a infračervenej spektroskopie s Fourierovou transformáciou (FT-IR). Použitím vylučovacej chromatografie (SEC-MALLS) bola zistená molekulová hmotnosť derivátu aj kyseliny hyalurónovej. V prípade týchto látok boli taktiež skúmané ich reologické vlastnosti. Keďže hydrofobizovaný hyalurónan nachádza uplatnenie v nosičových aplikáciách, boli použité chromatografické metódy na zistenie enkapsulačnej účinnosti nepolárnych látok u vybraných derivátov. Na stanovenie veľkosti častíc bola použitá metóda dynamického rozptylu svetla (DLS). Vzniknutý cholát mal očividne vyššiu molekulovú hmotnosť a bol viskóznejší v porovnaní so vstupnou kyselinou hyalurónovou. Derivát teda vo fyziologickom prostredí tvorí agregáty, no stále zostáva vo vode rozpustný. Z výsledkov chromatografickej analýzy vyplýva, že esterifikovaný hyalurónan dokáže viazať do nanoagregátov koenzým Q10 a kurkumín.
|
|
|
Interakce amfiflních fluorescenčních sond s hyaluronanem
Střondalová, Hana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala studiem interakcí amfifilních fluorescenčních sond s hyaluronanem, jelikož tyto sondy by mohly výrazně pomoci v objasnění vazeb mezi hyaluronanem a tenzidy. Tento komplex by mohl být velikým přínosem v cílené distribuci léčiv. Tato práce byla zaměřena na interakci hyaluronanu s amfifilními fluorescenčními sondami – konkrétně s dodecyl akridinovou oranží. Nejdříve byla prozkoumána interakce se samotným hyaluronanem a poté se systémem hyaluronan – tenzid. Jako tenzid byl vybrán cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metody fluorescenční spektroskopie. Bylo měřeno emisní a absorpční spektrum dodecyl akridinové oranže. Důvodem proč byl tento pokus prováděn byl předpoklad, že dochází u dodecyl akridinové oranže k tvorbě dimerů stejně jako u akridinové oranže či od ní odvozené nonyl akridinové oranže. Bylo zjištěno ze v systému hyaluronan-sonda byla dodecyl akridinová oranž z komplexu vytlačována cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo ní. Tenzid interagoval s vaznými místy hyaluronanu - s karboxylovymi skupinami.
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních léčiv
Černá, Eva ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda by bylo možné využít nativní formu kyseliny hyaluronové jako nosič hydrofobních léčiv pro cílenou distribuci v organismu. Svou strukturou je kyselina hyaluronová lineární vysokomolekulární biopolysacharid, který nacházíme ve většině živých organismů. V lidském těle se vyskytuje ve většině tkání, jeho vysokou koncentraci nacházíme zejména v pokožce a očním sklivci. Podílí se na mnoha fyziologických procesech a pro fungování celého organismu je hyaluronan nezbytný. Jeho vysoká koncentrace je také pozorována u rakovinných buněk, které obsahují několik receptorů pro hyaluronan. Mezi tyto receptory řadíme CD44 a RHAMM. Právě interakce nosičového systému kyseliny hyaluronové a hydrofobního léčiva s těmito receptory by mohla zajistit volný průchod pro léčivo do postižené tkáně, kde po uvolnění léčiva dojde k usmrcení postižených buněk. Léčivo by bylo tedy přímo cílené na poškozenou tkáň a nezatěžovalo by zbytek organismu, jak tomu v současné době bývá při léčbě cytostatiky. Jako nosič byla v této práci vybrána právě nativní forma kyseliny hyaluronové, kterou běžně najdeme v lidském organismu. Svými vlastnosti nevyniká nad ostatními nosičovými systémy, ale svou biokompatibilitou a biodegradabilitou v organismu je vysoce přesahuje. Jako nosič byla v práci využita vysokomolekulární kyselina hyaluronová a místo hydrofobního léčiva byla použita látka podobných vlastností, hydrofobní barvivo sudan red G.
|
|
|
Možnosti ovlivnění vstřebávání kofeinu z kolových nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem základních fyzikálně-chemických vlastností kofeinu a interakci mezi polysacharidem hyaluronanem (HA), pektinem (PEC) nebo lignohumátem (HUM) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč je tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu nebo pektinu s kofeinem je ten, že systém polysacharid-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. V teoretické části práce je popsána skupina alkaloidů, do které kofein patří a také polysacharidy kyselina hyaluronová a pektin. Největší pozornost byla věnována kofeinu, jeho vlastnostem a účinkům na lidský organismus. Práce se dále zabývá nealkoholickými kofeinovými nápoji, 4-methylimidazolem a kyselinou fosforečnou. Poslední kapitola teoretické části pojednává o fluorescenční spektroskopií. Experimentální část práce se týká základních vlastností kofeinu a interakci mezi kofeinem a zvolenými polysacharidy nebo lignohumátem. Nejdříve se studovaly chemické a fyzikální vlastnosti kofeinu a na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu nebo pektinu pomocí fluorescence a absorbance. Pro studium této interakce byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa a pektin z citrusových plodů, které se mísily s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v Coca-Cole. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních nebo absorpčních vlastností kofeinu, neprokazují. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová pektin v silně kyselém prostředí a sledovat pH, vodivost a rozpustnost kofeinu ve vodě pomocí termogravimetrie a vizuálních experimentů. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein, pektin-kofein nebo lignohumát-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvolených polysacharidů a přírodní organické látky.
|
|
|
Charakterizace tenzidu CAE
Obršlíková, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
CAE je kationtová povrchově aktivní látka, která je odvozená od DL-pyrrolidon karboxylátu, L-argininu a mastné kyseliny. Využívá se především v kosmetickém průmyslu. V současné době není známa přesná hodnota kritické micelární koncentrace tohoto tenzidu. V experimentální části bakalářské práce byla využita metoda ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením, tenziometrie, densitometrie, izotermální titrační kalorimetrie a měření rozptylu světla. Kritická micelární koncentrace tenzidu CAE byla stanovena v ultračisté deionizované vodě a v 10mM NaCl, 100mM NaCl a 150mM NaCl.
|
|
|
Stanovení hyaluronanů elektromigračními metodami
Bártová, Adéla ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá popisem kyseliny hyaluronové, charakterizací jejího chování v roztoku, jejími chemicko-fyzikálními vlastnostmi a využitím v různých průmyslových odvětvích. Součástí práce je také část věnovaná možnostem její analýzy. Druhá polovina práce se soustředí na elektromigrační metody se zvláštní pozorností věnovanou kapilárním elektroforetickým metodám, a to zejména kapilární zónové elektroforéze. Cílem této práce je optimalizovat metodu pro stanovení kyseliny hyaluronové ve vodných roztocích pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
|
| |
|
|
Fázová separace v systému aminojíl-biopolymer
Plotěná, Michaela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce bylo prostudovat strukturu a vyhodnotit vlastnosti hydrogelu připraveného interakcí aminojílu s biopolymerem. Ze zástupců biopolymerů byl vybrán hyaluronan sodný o nízké až střední molekulové hmotnosti a polystyrensulfonát sodný. Na základě provedených experimentů bylo zjištěno, že fázová separace probíhá pouze při interakci aminojílu s hyaluronanem o střední molekulové hmotnosti (MMW). V experimentální části byly provedeny analýzy tohoto vzorku za účelem zjištění vzniku fázově separovaného hydrogelu při ovlivnění roztoku iontovou silou, zkoumání zániku hydrogelu v různých organických rozpouštědlech, stabilita hydrogelu za extrémních teplotních podmínek, vliv skladování na jeho degradaci, aj. Viskoelastické vlastnosti byly experimentálně prokázány metodou reologie a termickou analýzou byla zjištěna vázaná voda. Inhibice mikroorganismů byla potvrzena pomocí antibakteriálních difúzních testů. Všechny experimenty byly provedeny za účelem uplatnění hydrogelu Aj-HyA (MMW) v oblasti medicínských aplikací, konkrétně pro moderní metodu vlhkého hojení ran kůže.
|
|
|
Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů
Bola, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.
|
|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
host ::
RSS.