Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  předchozí11 - 15  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
Vývoj destinace cestovního ruchu - Bedřichov v Jizerských horách
Němeček, Petr ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kubín, Ewa (oponent)
Cílem práce je posoudit stav, ve kterém se Bedřichov nachází z hlediska cestovního ruchu a upozornit na hrozby a příležitosti plynoucí z jeho dalšího možného rozvoje. V práci je využito modelu životního cyklu turistické destinace (TALC), který je aplikován na Bedřichov a následně srovnán se Špindlerovým Mlýnem za účelem zjištění v jaké fázi životního cyklu se nachází a jaký lze očekávat jeho další vývoj. Výsledky práce by měly být přínosem při otázkách dalšího rozvoje Bedřichova s ohledem na zachování přírodního bohatství.
Specifika rozvoje obcí v CHKO na příkladu CHKO Jizerské hory
Poláková, Tereza ; Michlová, Radka (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá specifickou situaci obcí ležících v CHKO Jizerské hory. Byla zde hledána odpověď na otázku, zda jsou obce ovlivňovány existencí CHKO na jejich území, a jestli jsou, tak zda je tento vliv pozitivní či negativní. V práci je použita socioekonomická analýza, SWOT analýza a jsou zde vyhodnocena data z dotazníkového šetření mezi zástupci obcí. Výsledkem práce je tvrzení, že CHKO má vliv na rozvoj obcí. Není však jediným rozvojovým faktorem působícím ve sledovaných obcích. Zásadní vliv má lokalizace obce vzhledem k liberecko-jablonecké aglomeraci a její dostupnost. To, zda je vliv spíše negativní nebo pozitivní, je determinováno ostatními rozvojovými faktory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   předchozí11 - 15  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.