|
|
Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče
Bartošová, Simona ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA - International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NAND A taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, NANDA- International, jednotka intenzivní péče
|
|
|
Návrat do života po post intensive care syndromu, na podkladě akutního renálního selhání
Sirmaiová, Anna ; Aboši, Alexander (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Uvedení do problematiky: Pobyt na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení má prokazatelný vliv na kvalitu života, ať jde o stránku psychickou, fyzickou či duševní. Velké procento pacientů prožívá post intensive care syndrom. Velkou výzvou pro ošetřovatelskou péči je toto procento snižovat a umožňovat pacientům co nejlepší rekonvalescenci a návrat do běžného života ve stejné kvalitě jako před hospitalizací. Metodologie: Cílem této práce je zjistit, jak je ovlivněna kvalita života pacientů po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení, s podílem akutního renálního selhání a nutností kontinuální ledvinné náhrady. Vstupně byli pacienti hodnoceni APACHE II skóre, SOFA a TISS 2. Dále probíhalo vyplňování dotazníků, při kterém odpovídali na období před hospitalizací (SF 36, DEMMI, ADL, IADL), při propuštění z ARO absolvovali testy fyzické zdatnosti (30s test sed-stoj, 6minutový test chůze). Při propuštění z JIPU proběhlo další měření (HADS, MAF, DEMMI, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze) a poslední měření se uskutečnilo po třech měsících (SF 36, HADS, MAF, DEMMI, IADL, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze a týden nošení náramku Garmin vivofit). Hlavní výsledky: Celkem se výzkumu účastnilo 35 pacientů. U všech se po...
|
|
|
Koncept chybějící péče na oddělení intenzivní medicíny
Šťastná, Michaela ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Koncept chybějící péče je fenomén ošetřovatelské péče, který může ohrozit bezpečnost pacientů všech kultur. Tento globální nedostatek kvalitní a komplexní ošetřovatelské péče se vyskytuje na různých odděleních zdravotnických zařízení. Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou vymezení konceptu chybějící péče na teoretické úrovni zpracování. Shrnuje strategie, které mají zajistit kvalitní, bezpečnou a kvalifikovanou ošetřovatelskou péči v souladu s nejnovějšími poznatky v oblasti poskytování ošetřovatelské péče a legislativy. Výzkumná část prezentuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumného šetření, které je cíleně zaměřeno na sestry z jednotek intenzivní péče, kde je ošetřovatelská péče orientována na dospělou populaci pacientů. Metodika výzkumu: Sběr dat probíhal prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Účelově vybraný výzkumný vzorek tvořilo devět sester aktivně pracujících na oddělení intenzivní medicíny. Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapovat a popsat problematiku konceptu chybějící péče na oddělení intenzivní medicíny a identifikovat faktory/aspekty ovlivňující výskyt konceptu chybějící péče v práci sestry na oddělení intenzivní medicíny. Výsledky výzkumu: Tato studie identifikovala celkem šest kategorií, z toho pět kategorií (kategorie...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče neurologicky nemocných v intenzivní péči
HRICOVÁ, Kristina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné pacienty v intenzivní péči. Jejím prvotním cílem bylo zmapování specifik ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocného. K naplnění vytyčených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče? A jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné? Ze škály neurologických onemocnění je tato bakalářská práce zaměřena na cévní mozkové příhody. Teoretická část se zabývá jednotlivými druhy cévních mozkových příhod, jejich etiologií, klinickými příznaky, možnostmi diagnostiky a terapie. Dále specifiky ošetřovatelské péče v jednotlivých oblastech. Pro realizaci výzkumného šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn technikou skrytého pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Při analýze výsledků byla použita metoda tužka papír. Zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. I přes drobné nedostatky, výsledky výzkumného šetření ukazují na velice dobrou kvalitu ošetřovatelské péče poskytované pacientům s neurologickým onemocněním na dotčené jednotce intenzivní péče. Bylo zjištěno, že jednou z nejvíce specifickou oblastí z péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je z důvodu dysfagie výživa, dále polohování a rehabilitace. Sestry uvedly, že mezi největší rizika spojená s touto péčí patří tlaková nestabilita pacienta a případný propad vědomí. Na tyto situace musí umět sestra v intenzivní péči okamžitě správně reagovat. Práce poskytuje celkový pohled na péči o pacienta s neurologickým onemocněním v intenzivní péči a poskytuje doporučení v problémových oblastech péče.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí se dělí na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Cílem práce bylo zjistit jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, zúčastněného pozorování a metoda obsahové analýzy, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování a metoda obsahové analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplívá, že se ošetřovatelská péče v některých oblastech liší u kardiologicky nemocných dětí a jinak nemocných dětí, také potřeby se v některých oblastech odlišují. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry mají na ošetřovatelské diagnózy negativní názor, avšak v dokumentaci jsou ošetřovatelské diagnózy používány. To bylo zjištěno nejen při polostrukturovaných rozhovorech se sestrami, ale i během zúčastněného pozorování a z obsahové analýzy dokumentací. Ve výzkumném šetření bylo také odhaleno, že některé ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro kardiologicky nemocné děti, ale například ošetřovatelská diagnóza riziko infekce v souvislosti s invazivním vstupem je používána u všech dětí hospitalizovaných na JIP. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí můžeme dělit na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami zúčastněného pozorování. A obsahová analýza dokumentace, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále jsme v práci také zjistili, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče
Bartošová, Simona ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA - International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NAND A taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, NANDA- International, jednotka intenzivní péče
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
|
Tracheostomie z pohledu klienta
Martinů, Kateřina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tracheostomovaných klientů. Teoretická část je z počátku věnována vysvětlení anatomických a fyziologických poměrů hrtanu a průdušnice. Další, poměrně velká část pojednává o tracheostomické kanyle, snaží se shrnout informace od prvních pokusů otevření průdušnice, druhů tracheostomických kanyl s jejich výhodami a nevýhodami, až po toaletu dýchacích cest a správné ošetřovatelské péči. Tyto základy by měly napomoci k lepšímu chápání ošetřování tracheostomie klientům v domácím prostředí. Další důležitá část nás seznámí s edukačním procesem klienta od počátku hospitalizace až po dispenzární péči. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumnému šetření zaměřenému na dostatečnou informovanost klientů před operačním výkonem spojeným s tracheostomií a zjištění, v jaké míře klientům vadí negativa na tracheostomické kanyle a jak se je snaží kompenzovat. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 65,00 % klientů dostalo od zdravotní sestry informace o postupu léčby i s názornou ukázkou tracheostomické kanyly, 35,00 % dostalo informaci o postupu léčby. Dále bylo zjištěno, že omezení verbální komunikace vnímá jako výrazný problém 55,00 % dočasně tracheostomovaných klientů. Klíčová slova v ČJ Tracheostomie Otorinolaryngologie Jednotka intenzivní péče Ošetřovatelská péče...
|
host ::
RSS.