|
|
Bohumil Modrý a jeho osud v mediálním a literárním ztvárnění
Jakubec, Dominik ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zaměřuje na obraz československého hokejového brankáře Bohumila Modrého v současné literatuře a dobovém periodickém tisku. Po přiblížení osudu Bohumila Modrého se zabývá v druhé kapitole analýzou dobového tisku, kdy na příkladu deníků Rudého práva, Mladé fronty a Československého sportu analyzuji kvantitativně informace o sledované osobnosti a změnu mediálního obrazu Bohumila Modrého. Zkoumaná období jsem si vytyčil na dobu průběhu hokejových mistrovství světa v letech 1947 a 1949, olympijských her 1948, zatčení reprezentačního týmu a Bohumila Modrého v březnu roku 1950, soudního přelíčení v říjnu 1950, propuštění odsouzených v roce 1955, smrti Bohumila Modrého v červenci roku 1963 a rehabilitaci všech nespravedlivě uvězněných v červenci roku 1968. Třetí část následně sleduje literární obraz tohoto sportovce na příkladu knihy Jáchymov rakouského autora Josefa Haslingera. Jedná se o román, který autor připravoval spolu s dcerou Bohumila Modrého, Blankou Modrou, a přestože sleduje také jiné dějové linky, významně líčí osud Bohumila Modrého. Zde se zaměříme na to, zda informace uvedené v románu odpovídají těm získaným z odborných zdrojů, případně jakým způsobem jsou pozměněny či doplněny. Závěr vyhodnocuje dobové kvalitativní mediální obrazy významného československého...
|
|
| |
|
|
Johannes Mathesius a Jáchymov
Mikschik, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Wernisch, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá osobou luteránského kazatele a rektora latinské školy Johanna Mathesia, jenž byl blízkým přítelem Martina Luthera, a který v průběhu 16. století působil jako rektor a později kazatel v krušnohorském pohraničním horním městě českého království Jáchymově. Zabývá se též hospodářskými, politickými a kulturními vlivy, které formovaly nejen život tohoto města v době jeho největší slávy spojené s těžbou stříbrné rudy, ale i život samotného Johanna Mathesia, který byl s tímto městem a jeho děním velmi úzce spjat a velmi se zasadil o jeho kulturní a především církevní povznesení v duchu reformační víry. Tato práce se také zabývá i osobním a tvůrčím životem Johanna Mathesia a jeho dílem.
|
|
|
Jáchymov - jeden z fenoménů českého království. Sonda do poměrů města 16. století
Huczmanová, Andrea ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Má-li být shrnut obsah a výsledky předkládané práce, lze konstatovat, že práce svým rozsahem stejně tak jako vlastním záměrem odpovídá svému zadání. Přesto je nutné uznat, že nebyl vytěžen dostupný archivní materiál a to díky jejímu rozsahu, který je značný. Proto ji je možné považovat pouze za vstup do širší problematiky otázky vzniku a zániku uměleckých center v česko-saském Krušnohoří, jak zde tyto vzájemné vazby byly sledovány již od 13. století z politickoprávního aspektu. Cílem práce samé bylo představit poměry města v rámci prvé poloviny 16. století. Ty zde byly nastíněny skrze využití archivního materiálu a to jak hospodářského, tak právního rázu se zvláštním zřetelem na vlastní povýšení zdejší aglomerace na město s poukazem na zájem zdejší vrchnosti jm. Šliků na rozvoji této lokality, pro které znamenala jak základ jejich bohatství, tak počátek jejich postupného konce. Proto je možné označit z pohledu pánů pohledu Šliků období jejich vlastnictví Jáchymova a zdejších těžebních revírů za labutí píseň, v jejichž osudech hrálo město Jáchymov klíčovou roli v poměru k samotnému králi.
|
|
|
Jáchymov as a Book awarded with a Prize and an Anti-prize: the Analysis of the Czech translation awarded with the Anti-prize Skřipec and its correction
COUFALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce vychází v první části z teorie překladu Jiřího Levého. Z hlediska zmíněné teorie je vymezen pojem překlad, resp. špatný překlad, jeho příčiny i následky. Dále je pozornost věnována jiným relevantním teoriím překladu. V závěru teoretické části je pozornost věnována společenskému významu, relevanci anticeny a je představena anticena Skřipec. Jádro druhé části předkládané práce představuje kritická analýza českého překladu Jáchymov, který byl v roce 2012 zmíněnou anticenou oceněn. Nejprve je představen obsah románu, poté recepce německého a rovněž i českého díla. Posléze je provedena komparace originálu a českého překladu, jejímž cílem je odhalit chyby v překladu. Nalezené odchylky jsou následně klasifikovány a opatřeny komentářem založeným na Levého teorii překladu. Nakonec je navržena korekce chybných pasáží.
|
|
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
host ::
RSS.