|
|
Ochrana kulturního dědictví v mezinárodním právu trestním
Ryška, Ivan ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé a klíčová slova Diplomová práce: Ochrana kulturního dědictví v mezinárodním právu trestním Resumé Smyslem této diplomové práce je především ukázat, jak se posupně vyvíjelo pojetí ochrany kulturního dědictví v mezinárodním právu trestním, zvláštní pozornost je pak věnována vývoji v posledních letech, který jsem ilustroval s pomocí případu Al Mahdi, ničení kulturního dědictví v Timbuktu před Mezinárodním trestním soudem. Práce je rozdělena do tří částí. První část je deskriptivního charakteru a jejím smyslem je vymezení základních pojmů, vymezení problematiky ochrany kulturního dědictví, její zasazení do mezinárodního práva, dále pak role mezinárodních smluv a mezinárodních organizací a konečně i to, jakým způsobem se k ochraně kulturního dědictví staví mezinárodní právo trestní. Důraz je zde kladen také na nastínění postupného vývoje v pojetí a ochraně kulturního dědictví a vysvětlení důvodů, které k tomu vedly. Druhá část práce se zaměřuje především na případ Al Mahdi, který byl projednáván před Mezinárodním trestním soudem. Samotnému popisu řízení před soudem předchází stručná charakteristika situace v Mali během předmětného období a rovněž popis lokality, která byla poškozena. Následuje pak určení skutkového stavu a charakteristika postupu Mezinárodního trestního soudu. Zvláštní pozornost je...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Generál prof. JUDr. Bohuslav Ečer
Dudáš, Michal ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na českého právníka a teoretika právní vědy JUDr. Bohuslava Ečera, který se svou pracovitostí a oddaností stal jedním z hlavních ideologů mezinárodního trestního práva. Byl to právě on, kdo reprezentoval Československo v průběhu Norimberských procesů po skončení druhé světové války.
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hodysová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě v současné době nejdiskutovanější okolnosti vylučující protiprávnost (obrany) v mezinárodním trestním právu: tíseň a jednání na rozkaz nadřízeného nebo vlády. První z nich vyplývá ze situace, ve které je pachatel hrozbou donucen ke spáchání zločinu podle mezinárodního práva. Druhá se zabývá otázkou, zdali by osoba měla být zodpovědná za zločin spáchaný na rozkaz vlády nebo nadřízeného. Vzhledem ke struktuře armády není překvapením, že se tyto dvě okolnosti vylučující protiprávnost vyskytují v mnoha případech současně a dokonce mají původ ve stejné události. Přitom bychom je neměli vzájemně zaměňovat. Cílem diplomové práce je analyzovat nejvýznamnější rozhodnutí vztahující se k tomuto tématu a zjistit, co ovlivnilo formulaci článků Římského statutu, které upravují tíseň a rozkaz nadřízeného. Práce také zkoumá kvalitu této úpravy a přináší dílčí návrhy de lege ferenda. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a popisuje použitou metodologii a strukturu práce. Kapitola dva se zabývá obecně okolnostmi vylučujícími protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Kapitola rozebírá odlišný původ okolností v této oblasti práva, představuje všechny obrany uznané Římským statutem a...
|
|
| |
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu se zaměřením na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva
Kristková, Veronika ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Veronika Kristková, LL.M., 2013 Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu se zaměřením na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva Tato práce se v rámci širokého tématu "Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu" zaměřuje na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva (dále jen oběti vážných porušení). Autorka se rozhodla zaměřit tuto práci na oběti vážných porušení, protože v průběhu výzkumu vyšlo najevo, že zatímco práva obětí porušení lidských práv obecně jsou relativně ustálena jak v teorii, tak praxi mezinárodního práva, postavení obětí vážných porušení je oblast, která vyvolává řadu doktrinálních otázek, prošla v posledních letech značným vývojem a nadále se vyvíjí. Analýza práv obětí vážných porušení nutně musí vycházet z práv obětí porušení lidských práv obecně, která slouží jako východisko pro analýzu práv obětí vážných porušení. Jen v porovnání s všeobecnými právy obětí porušení lidských práv lze poukázat na specifika práv a postavení obětí vážných porušení. Práce nejprve vyjasňuje pojmem vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a v této souvislosti se dotkne také problematiky hierarchie norem mezinárodního práva. Po vyjasnění toho, co je pro...
|
|
|
Imunita státních představitelů v mezinárodním trestním právu
Dürr, Christoph ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Předložená práce představuje pokus o analýzu historického vývoje a současného stavu práva imunity státních představitelů v mezinárodním trestním právu. V souladu s cíli této práce jsou vyloženy nejdůležitější relevantní pojmy. Jedná se o pojmy: (a) individuální trestní odpovědnost; (b) mezinárodní trestní právo; (c) trestní jurisdikce; (d) státní svrchovaná imunita, diplomatická imunita a imunita vysoce postavených státních představitelů; (e) imunita ratione personae a imunita ratione materiae a (f) státní představitelé. Vzhledem k odlišné charakteristice národních a mezinárodních soudů vznikají před oběma druhy soudů rozdílné právní problémy. Tato práce se s ohledem na tyto rozdíly jednotlivými otázkami trestní imunity zabývá v oddělených částech. V tomto duchu jsou konkrétní soudní rozhodnutí, která imunitu před trestním stíháním buď potvrzují, nebo odmítají, prezentována a analyzovaná. Je konstatováno, že s ohledem na judikaturu a doktrínu v současnosti nadále existují koncepční problémy, které v souvislosti s trestní imunitou bude třeba vyjasnit.
|
host ::
RSS.