|
|
Metody stanovení hyaluronanu
Černá, Lucie ; Venerová, Tereza (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá souhrnem jednotlivých analytických metod pro stanovení koncentrace hyaluronanu, především ve vodných roztocích. U vybraných metod byla na školním pracovišti porovnávána jejich funkčnost. Případné funkční metody mohou být použity na školním pracovišti ve výzkumu materiálů na bázi hyaluronanu. V této práci byla studována použitelnost ke stanovení zbytkového obsahu hyaluronanu v supernatantu gelu tvořeného z hyaluronanu a tenzidu. Mezi vybrané patří především metody spektrofotometrické, a to s pomocí UV spektroskopie a infračervené spektroskopie. Dále byly vyzkoušeny i dvě srážecí metody, pomocí dvou typů alciánových modří. Jako nejspolehlivější, nejméně náročnou a specifickou metodou se jeví metoda pomocí IČ spektroskopie, díky níž jsme schopni stanovit koncentraci HA již od 0,01 %. Díky této metodě bylo zjištěno, že pokud se v supernatantu bude nacházet nějaké množství HA, bude pod mezí detekce tohoto stanovení. Zbylé metody jsme modifikovali tak, aby se díky nim dala stanovit koncentrace HA, ale fungují pouze ve vodných roztocích. Možnou variantou pro stanovení velmi nízkých koncentrací HA může být metoda pomocí ELISA kitů. Jejich cena je ovšem vyšší než u výše zmíněných metod.
|
|
|
Dielektrické vlastnosti rostlinných olejů pro elektrotechniku
Spohner, Milan ; Mejzlík,, Miroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá analýzou potenciálních ekologicky kompatibilních elektroizolačních kapalin pro elektrotechniku ve vztahu k jejich chemické struktuře. Disertace začíná přehledem současného stavu techniky a nejnovějších trendů v používání syntetických a biologicky odbouratelných přírodních olejů. V experimentální části byly studovány tyto oleje: minerální oleje, řepkový olej, slunečnicové oleje, sójový olej, methyloleát, arašídový olej, MCT olej, bavlníkový olej, ricinový olej, aj. Dielektrické vlastnosti byly měřeny pomocí LRC metru Agilent 4980A včetně dielektrického kapalinového zkušebního přípravku Agilent 16452A a také analyzátorem Novocontrol Alpha-A. Elektrické vlastnosti jsou uvedeny v kmitočtovém rozsahu 10 mHz – 1 MHz v teplotním intervalu 253 K až 363 K. Práce pokračuje studiem vhodnosti jednotlivých olejů pro nižší teploty, včetně vlivu chemické struktury a složení na elektrické vlastnosti.
|
|
|
Využití infračervené spektroskopie pro stanovování polymerních přísad v cementových kompozitech
Novotný, David ; Hodná, Jana (oponent) ; Petránek, Vít (vedoucí práce)
V bakalářské práci se zabývám možnostmi stanovení množství polymerních přísad v cementových kompozitech, metodou infračervené spektroskopie (FTIR). Podrobněji jsou popsány různé polymerní přísady, které se používají do betonových směsí. Důkladněji se pak zabývám použitím recyklovatelné polymerní přísady polyvinylbutyralu (PVB), její výroby, primárního použití, recyklace a následného použití jako druhotné suroviny. Dále popisuji metody pro stanovení množství polymeru v dané látce. V experimentální části bude namícháno několik vzorků s různým procentuálním zastoupením polymeru, na kterých budou provedeny příslušné zkoušky a stanovení. Jednotlivé vzorky budou stručně popsány, vyhodnoceny a porovnány.
|
|
|
Optimalizace postupu izolace a charakterizace amorfních PHB granulí
Kratochvíl, Zdeněk ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
V rámci této práce byly nejprve připraveny artificiální PHB granule. Pomocí dynamického a elektroforetického rozptylu světla byl studován vliv použitého rozpouštědla PHB, vliv teploty a délky působení ultrazvukové lázně, vliv teploty odpaření rozpouštědla a vliv povahy stabilizačních látek. Nejvhodnější parametry byly pozorovány u granulí připravených rozpuštěním PHB v chloroformu, stabilizací CTAB nebo lecitinem, ultrasonifikací při 35 °C a následným odpařováním chloroformu při 60 °C. Na základě výsledků ATR-FTIR a Ramanovy spektroskopie bylo zjištěno, že PHB v artificiálních granulích byl krystalický. Nativní PHB granule byly izolovány z bakterií Cupriavidus necator pomocí lysozymu, deoxyribonukleázy a rozrušením buněk ultrazvukem nebo digescí buněk s alkalázou, SDS a EDTA. Granule získané oběma izolačními postupy byly charakterizovány pomocí ATR-FTIR, Ramanovy spektroskopie, technikami rozptylu světla a DSC. Výsledky analýz ukázaly, že druhý zmíněný postup je pro získání polymeru v amorfním stavu mnohem efektivnější. Polymer uvnitř granulí izolovaných tímto způsobem byl navíc i tepelně stabilnější. Nakonec byly vzorky nativních PHB granulí vystaveny vlivu acetonu, lipázy a chlornanu sodného s tím, že by tyto látky měly v různé míře zvýšit krystalinitu polymeru. Nejvyšší krystalinity PHB bylo dosaženo po jejich ošetření lipázou.
|
|
|
Diagnostika plazmochemických depozičních procesů s využitím organokovových sloučenin
Sahánková, Hana ; Dvořák, Pavel (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je diagnostika plazmochemických depozičních procesů s využitím organokovových sloučenin. Zástupcem organokovových sloučenin byl zvolen titanium (IV)isopropoxid, jenž je často využíván jako prekurzor pro plazmochemické depozice fotokatalytických vrstev TiO2, které nacházejí široké uplatnění v oblasti environmentálních procesů a technik, zejména k odstraňování různých polutantů. Tenké vrstvy obecně se v poslední době staly jedním z nejvyužívanějších způsobů pro povrchové úpravy materiálů. Jsou využívány jako ochranné nebo funkční vrstvy, používají se pro zlepšení povrchových vlastností materiálů jako je např. modifikace adheze k různým sloučeninám. Struktura plazmových polymerů je odlišná od klasického polymeru. Měření probíhalo na komerčním zařízení Plasmatreater AS 400. V teoretické části je popsán aparát pro studium a diagnostiku plazmochemických procesů a technologií. Jako diagnostická metoda byla zvolena optická emisní spektroskopie, proto jsou zde uvedeny její základní poznatky využité v práci. Pro diagnostiku vytvořených tenkých vrstev byla zvolena infračervená spektroskopie a rentgenová fotoelektronová spektroskopie, které jsou rovněž velmi stručně uvedeny v této části práce. Výsledková část se skládá ze dvou oddílů. První oddíl je věnován diagnostice plazmatu pomocí optické emisní spektroskopie pro výboj generovaný v dusíku a pro výboj generovaný ve vzduchu. Měření bylo prováděno při sedmi odlišných střídách a dvou různých průtocích pro každý z pracovních plynů zvlášť. V obou případech jsme identifikovali pásy dusíku prvního negativního a druhého pozitivního systému, radikálu CN, atomárního kyslíku a čar Cr a Cu pocházejících z materiálu trysky. V případě, že byl přidáván prekurzor, byly rovněž identifikovány čáry titanu a pásy TiO. Z identifikovaných čar chromu byly vypočítány elektronové teploty a sestaveny mapy elektronových teplot výboje pro kontinuální a pulzní režim se střídou 70% pro dusíkové plazma s průtokem prekursoru 500 sccm. Mapy výboje byly zpracovány rovněž pro vybranou čáru titanu (520 nm) a vybraný pás TiO (625 nm) za stejných podmínek výboje. Stejné závislosti byly dále studovány na ose výboje v dusíku i v kyslíku za průtoku prekurzoru 1000 sccm v závislosti na použité střídě. Druhý oddíl se věnuje diagnostice deponovaných tenkých vrstev. V případě infračervené spektroskopie byly identifikovány píky anatasu a rutilu. Pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie jsme zjistili, že deponované vrstvy obsahovaly značné množství nedisociovaného prekursoru a na povrchu zůstávalo velké množství radikálů, které vzájemně reagovaly, a zároveň docházelo k sekundární oxidaci. Bylo ukázáno, že tyto nežádoucí procesy lze odstranit žíháním či iontovým leptáním. Všechny výsledky získané během studia depozice mohou být využity při optimalizaci procesu depozice tenkých fotokatalytických vrstev TiO2. Získané zkušenosti s diagnostikou depozičního procesu pak po detainím prostudování vytvářených vrstev umožní predikci vlastností vrstev v závislosti na depozičních podmínkách. To by mělo následně vést k získání komplexních znalostí, které povedou k širšímu využití těchto vrstev v technologické praxi.
|
|
|
Optický analyzátor koncentrace CO2 v dechu
Škorpík, Daniel ; Milek, Jakub (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o měření koncentrace oxidu uhličitého v dechu pomocí optického analyzátoru za využití absorpční spektroskopie v infračervené oblasti. Použitá metoda je podrobně popsána s technickým zaměřením na jednotlivé komponenty potřebné pro následnou realizaci. Je vytvořeno schéma obvodu potřebné pro výrobu zařízení s Arduino platformou, sloužící jako hardware k propojení a napájení jednotlivých částí a software pro tvorbu uživatelského prostředí s následným využitím Bluetooth modulu pro přenos naměřených dat na mobilní zařízení, kde jsou prezentovány výsledky v reálném čase.
|
|
|
Exploration of extraterrestrial body impact and UV-driven transformation of atmospheres of terrestrial planets
Knížek, Antonín ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Kabáth, Petr (oponent) ; Kopecký, Vladimír (oponent)
Klíčová slova: exoplanety, Země, impakty, fotochemie, infračervená spektroskopie, atmosférická chemie Impakty a fotochemie jsou dvěma významnými hnacími silami pro chemické přeměny v planetárních atmosférách. Zatímco UV záření produkované mladými hvězdami kontinuálně poskytuje energii, impakty jsou jednorázové události s dalekosáhlými důsledky. Zvlášť významné jsou pak impakty na mladých kamenných planetách, protože tyto planety jsou vystavovány mnohem vyšším tokům dopadající hmoty, obvykle nazývané "těžké bombardování". Toto bombardování je posledním dozvukem turbulentní planetární akrece a hraje důležitou roli při formování podmínek na planetách, včetně chemického složení, povrchu, chemie atmosfér, produkce aerosolů a pravděpodobně i vzniku života. Budoucí pozorování vesmírnými teleskopy, jako např. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nebo Ariel, či pozemskými dalekohledy, jako např. Extrémně velký dalekohled, který je v současnosti konstruován v Chile, mohou určit, zda je toto těžké bombardování běžnou součástí evoluce terestrických planet. Jak impakty, tak fotochemie mohou být efektivně simulovány a studovány v laboratorních podmínkách pomocí moderních metod. Tato práce shrnuje naše výsledky zaměřené na rozpoznávání markerových molekul impaktů a s tím souvisejících termodynamických nerovnováh v...
|
|
|
Komplexní chemická analýza krevních nátěrů
Matěcha, Tadeáš ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexní chemickou analýzou krevních nátěrů pomocí hmotnostní spektrometrie a infračervené spektroskopie. Teoretická část je zaměřena nejprve na historii používání, vlastnosti a receptury krevních nátěrů, posléze na jejich samotné složení, které je rozděleno na proteinovou a neproteinovou složku, dále na vybrané analytické metody užívané k jejich identifikaci. V experimentální části je vyhodnoceno a diskutováno 41 modelových vzorků a 2 vzorky reálné. K identifikaci proteinové složky byla u všech vzorků použita metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií typu nano-LC-ESI-Q-TOF MS. Určení množstevního zastoupení jednotlivých typů proteinových přísad v krevních nátěrech bylo provedeno na základě počtu nalezených peptidů pocházejících z proteinů typických pro konkrétní proteinové přísady. Dále se podařilo identifikovat aminokyselinové sekvence, díky kterým je možné určit živočišný původ použité krve. Metodou infračervené spektroskopie, konkrétně technikou zeslabeného úplného odrazu a difúzní reflektance, byla zjištěna neproteinová složka všech vzorků a experimentálně byla diskutována kvantitativní analýza na základě změny intenzit naměřených spekter. Zvláštní kapitola se věnuje identifikaci klihu a navrženému postupu při identifikaci žluči. Na...
|
|
|
Využití biomarkerů a intravaskulárních zobrazovacích metod k hodnocení změny aterosklerotického plátu po endovaskulárních intervencích
Štěchovský, Cyril ; Hájek, Petr (vedoucí práce) ; Krajina, Antonín (oponent) ; Kaňovský, Jan (oponent)
Využití biomarkerů a intravaskulárních zobrazovacích metod k hodnocení změny aterosklerotického plátu po endovaskulárních intervencích Abstrakt Práce se zabývá patofyziologií vulnerabilního aterosklerotického plátu, jeho detekcí ve stenóze arteria carotis interna (ACI) pomocí zobrazovacích metod a optimalizací karotického stentingu (CAS) využitím intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) a infračervené spektroskopie (NIRS). NIRS hodnotí vulnerabilitu detekcí lipidového jádra plátu (LRP). Prokázali jsme bezpečnost NIRS-IVUS vyšetření během CAS. LRP jsme detekovali u třetiny stenóz ACI před CAS, lipidový signál stenózy nekoreloval s morfologií (IVUS), biomarkery ani klinickými parametry. CAS vedl k signifikantnímu poklesu lipidového signálu. Zjistili jsme, že angiografie nadhodnocuje stenózu ACI a značně podhodnocuje reziduální stenózu po CAS v porovnání s IVUS. Nepodařilo se prokázat, že by přítomnost LRP měla vliv na akutní neurologické komplikace CAS nebo byla asociována s dlouhodobě zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. IVUS identifikoval parametry asociované s rozvojem restenózy nebo okluze stentu. Při kontrolním NIRS-IVUS vyšetření (medián 31 měsíců) byla zjištěna pokračující expanze stentů, difusní nástěnná neointimální hyperplazie a pokles lipidového signálu. Předpokládáme, že hojení stentu navozuje...
|
|
|
Denaturace proteinů s využitím různých metod
Fojtíková, Jana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován proces denaturace modelového proteinu s využitím dvou fyzikálně-chemických metod. Jako model byl zvolen hovězí sérový albumin a byla sledována především jeho tepelná denaturace a její ovlivnění pomocí pH. Kromě toho byl také studován vliv kationtového tenzidu DODAC a z něj připravených vezikul. Hlavní část měření probíhala prostřednictvím metody diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC), kterou byla měřena denaturační teplota proteinu při různých hodnotách pH a koncentracích tenzidu. Potvrdilo se, že pH prostředí významně ovlivňuje teplotu denaturace. Při studiu vlivu tenzidu se ukázalo, že přídavek přípravku DODAC nemá na teplotu denaturace vliv, ovšem samotný tenzid je poměrně silným denaturačním činidlem, navzdory tomu má ale přídavek vezikul tohoto tenzidu na protein slabé protektivní účinky. Metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) byla využita pro pozorování úbytku uspořádaných struktur sekundární struktury a nárůstu náhodných struktur při postupném zahřívání proteinu.
|
host ::
RSS.