|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Fišerová, Anna ; Klement, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Základní urbanistickou ideou je vytvořit novou kvalitní obytnou zástavbu v kombinaci s plochou pro sport, rekreaci a odpočinek, stejně jako plochy pro výrobu a skladování. Na rastru 100x100m vznikají komplexy bytových domů se zeleným průchozím vnitroblokem. Mezi jednotlivými celky se nachází volný prostor se zelenými plochami řešený jako obytná zóna. Na souběhu dvou rastrů vzniká v centrální části řešeného území náměstí lemované bytovými domy s polyfunkčním charakterem a zvýšeným komerčním parterem. Dominantou náměstí je nízký multifunkční objekt, plocha náměstí je ponechána vyjma drobných ploch zeleně volná, variabilní (možnost pořádání společenských akcí, trhů atd.). Na náměstí diagonálně navazuje další významná plocha - park s hřištěm - a menší náměstí s terasovým posezením. V této části jsou navrženy tři viladomy. Park ústí u řeky Ostravice, kde vzniká nábřeží s možností posezení. V severní části je umístěn hotel vzniklý rekonstrukcí původní průmyslové budovy doplněný o přízemní restaurační objekt. Kolem něj vzniká park se vzrostlou zelení a multigeneračním hřištěm. Terasové domy se nacházejí v severovýchodní části a hlavní obytné místnosti mají atraktivní výhled na řeku. Řadové rodinné domy lemují páteřní komunikaci – zde je kvůli hlukovému a vizuálnímu komfortu umístěna alej stromů. Typologie a rozmístění ostatních, samostatně stojících domů je inspirována koloniemi dělnických domů např. Baťovy domky ve Zlíně. Mezi jednotlivými pozemky není pevný plot, pouze jsou odděleny nízkou zelení.
|
|
|
Vlněna – historie a současnost
Navrátil, Oldřich
Příspěvek na konferenci doktorandů fakulty architektury se věnuje problematice industriálního dědictví se zaměřením na areál bývalé textilní továrny Vlněna. Popisuje podmínky vzniku a rozvoje textilního průmyslu na Moravě a v samotném Brně. Dále se zaměřuje na historii továren, jejich založením, rozvojem až po ukončení výroby a současným stavem. Zabývá se také aspekty, které determinují možnosti jejího dalšího vývoje v budoucnosti v rámci města a přístupem orgánů státní správy, veřejnosti a odborníků k jejímu dalšímu využití.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Ekonomický potenciál nemovitých industriálních památek a jeho využití
Záruba, Jakub ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Pátek, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu využití nemovitých industriálních památek v České republice. Cílem práce je podrobná analýza a zhodnocení stavu a využití nemovitých industriálních památek v ČR. Základem práce je teoretické vymezení průmyslových staveb, jejich kategorizace a rozdělení. Dále prozkoumání historie, současného stavu a rozsahu industriálního dědictví v ČR a jeho památkové ochrany. Práce posléze představí ekonomický potenciál a možnosti nového využití těchto industriálních památek a to v obecné rovině i na konkrétních příkladech. Nedílnou součástí práce bude i aplikace tématu na konkrétní nemovitou industriální památku. Ta bude provedena s ohledem na zhodnocení jejího stavu a možností nového využití za pomoci získaných poznatků z již revitalizovaných industriálních objektů.
|
|
|
Vliv kulturní instituce na sociokulturní rozvoj oblasti
Poláchová, Nikola ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Juračková, Simona (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice potenciálu kulturní instituce mít přímý vliv na sociokulturní regeneraci bývalých průmyslových oblastí. Hodnocení vychází především z komparace faktorů, jež se projevily u dvou zahraničních ikonických kulturních institucí zaměřených na současné umění -- Tate Modern a Guggenheim Museum Bilbao. Jsou rozebírány faktory jako míra atraktivity pro zahraniční návštěvníky, míra příjmů z veřejných rozpočtů, konverze industriálního objektu, participace na strategickém regeneračním plánu oblasti či přítomnost kreativních průmyslů. Tyto faktory jsou aplikovány na hodnocení souvislosti mezi rozvojem pražské postindustriální čtvrti Dolní Holešovice a činností Centra současného umění DOX.
|
|
| |
host ::
RSS.