|
|
Perioperační ošetřovatelská péče o pacientku při operaci v gynekologické poloze
Šebestová, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Tématem práce je ošetřovatelská perioperační péče o pacientku, které byla na našem pracovišti provedena vaginální hysterektomie a poševní plastiky pro prolaps rodidel v gynekologické poloze. Prevence komplikací z imobilizace je zásadním ošetřovatelským úkolem perioperačních sester a malá pracoviště nebývají vždy adekvátně vybavena. Sledované komplikace jsou sice vzácné a objevují se častěji u operačních výkonů delších než tři hodiny, ale každá operace se může z mnoha důvodů zkomplikovat, operační čas znásobit. Potom nedostatečné vybavení a tím pádem neposkytnutí adekvátní prevence může vést ke vzniku např. dekubitu, periferní neuropatie, kompartment syndromu a k poškození pacienta. Hlavním cílem práce bylo pomocí odborné literatury představit doporučené evidence-based ošetřovatelské postupy, které zajištují bezpečí pacienta na operačním sále při polohování k operaci a napomáhají v prevenci vzniku komplikací z imobilizace. Získané poznatky jsem využila k vypracování brožury s podrobným popisem správného postupu při polohování a poskytování preventivních opatření při polohování pacienta na operačním sále pro sálové sestry a sanitáře. Volila jsem kvalitativní metodu případové studie, ve formě kazuistiky zpracované podle modelu Marjory Gordon a představila ošetřovatelskou péči po celou dobu...
|
|
|
Chemoenzymová synthesa antivirálních profarmak
Tupec, Michal ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Indra, Radek (oponent)
Lipasy našly široké uplatnění při výrobě potravin a v některých odvětvích průmyslu, později i v syntetické organické chemii, kde za velmi mírných podmínek katalyzují hydrolytické a esterifikační reakce v rámci chemie chránicích skupin či za účelem rozlišení enantiomerů. V této práci byla komerčně dostupná lipasa z bakterie Pseudomonas fluorescens imobilizována pomocí sol gelového procesu do organokřemičitých materiálů s propylovým, oktylovým nebo fenylovým substituentem. Nejvyšší hydrolytická aktivita byla zjištěna u enzymu na oktylovém nosiči. Imobilizované enzymy se mezi sebou lišily v hydrolytické aktivitě stanovené na různě dlouhých 4-nitrofenylesterech. Další experimenty ukázaly na poměrně dobrou pH stabilitu enzymů při inkubacích (pH 3 až 11) a dále také dobrou teplotní stabilitu v isooktanu (teploty až 100 řC). Většina organických rozpouštědel nemá výrazný vliv na aktivitu lipasy. Za použití modelové látky ze skupiny acyklických analogů nukleosidů - 9 (2',3' dihydroxypropyl)adeninu (DHPA) - byla provedena řada biokatalytických pokusů. Bylo např. zjištěno, že jako donory acylu jsou nejvhodnější vinylestery, že lipasa vykazuje preferenci k vinylesterům s delším acylem, že esterifikace DHPA nejrychleji probíhá v nepolárních rozpouštědlech a že je možná i v rozpouštědlech, v nichž je tato látka zcela...
|
|
|
Preparation of pharmaceutical formulations based on polymeric and lipid carriers
Kubačková, Jana ; Zbytovská, Jarmila (vedoucí práce) ; Panáček, Aleš (oponent) ; Štěpánek, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Jana Kubačková Školiteľ Assoc. Prof. Jarmila Zbytovská, Mgr., Dr. rer. nat. Konzultant PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Názov dizertačnej práce Příprava farmaceutických formulací na bázi polymerních a lipidických nosičů Nanomedicína umožňuje aplikáciu nanonosičov, ktorých úlohou je podávanie liečiv s cieľom dosiahnutia na mieru prispôsobenej terapie. Úlohou nanonosičou je medzi inými aj umožniť riadené uvoľňovanie liečiva, miestne špecifickú distribúciu a ochranu účinnej látky. Z viacerých nanoplatforiem dostupných na distribúciu liečiva sa táto práca zameriava na biokompatibilné a biologicky odbúrateľné polyméry a lipidy. Tieto materiály boli formulované tak, aby bolo umožnené cielené intracelulárne dodanie, dodanie liečiva málo rozpustného vo vode a dodanie senzitívnej makromolekuly. V štúdii s biologicky odbúrateľným polymérnym nanomateriálom sme pracovali s experimentálnymi polymérmi kysliny poly(mliečnej-ko-glykolovej) (PLGA). Formulácie boli optimalizované na zacielenie do fagocytujúcich makrofágov, t.j. nanočastice s veľkosťou do 300 nm a negatívnym povrchovým nábojom. Na tento účel sa testovali dva lineárne a jeden rozvetvený PLGA polymér v kombinácii s jednou zo štyroch povrchovo...
|
|
|
Preparation of pharmaceutical formulations based on polymeric and lipid carriers
Kubačková, Jana ; Zbytovská, Jarmila (vedoucí práce) ; Panáček, Aleš (oponent) ; Štěpánek, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Jana Kubačková Školiteľ Assoc. Prof. Jarmila Zbytovská, Mgr., Dr. rer. nat. Konzultant PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Názov dizertačnej práce Příprava farmaceutických formulací na bázi polymerních a lipidických nosičů Nanomedicína umožňuje aplikáciu nanonosičov, ktorých úlohou je podávanie liečiv s cieľom dosiahnutia na mieru prispôsobenej terapie. Úlohou nanonosičou je medzi inými aj umožniť riadené uvoľňovanie liečiva, miestne špecifickú distribúciu a ochranu účinnej látky. Z viacerých nanoplatforiem dostupných na distribúciu liečiva sa táto práca zameriava na biokompatibilné a biologicky odbúrateľné polyméry a lipidy. Tieto materiály boli formulované tak, aby bolo umožnené cielené intracelulárne dodanie, dodanie liečiva málo rozpustného vo vode a dodanie senzitívnej makromolekuly. V štúdii s biologicky odbúrateľným polymérnym nanomateriálom sme pracovali s experimentálnymi polymérmi kysliny poly(mliečnej-ko-glykolovej) (PLGA). Formulácie boli optimalizované na zacielenie do fagocytujúcich makrofágov, t.j. nanočastice s veľkosťou do 300 nm a negatívnym povrchovým nábojom. Na tento účel sa testovali dva lineárne a jeden rozvetvený PLGA polymér v kombinácii s jednou zo štyroch povrchovo...
|
|
|
Imobilizácia lignolytických enzýmov
Schlosserová, Nikola
Ligninolytické systémy našly své využití v potravinářském průmyslu ale využívají se také k degradaci různých cizorodých sloučenin a barviv. Tato vlastnost z nich činí užitečný nástroj pro bioremediačné ůčely a proto se zájem o ligninolytické enzymy zvyšuje. Tato práce se zabývá přípravou imobilizovovaného enzymu lignin peroxidázy metodou CLEA z hub Piptoporus betulinus, Trametes gibbosa a jejich společné kokultivácie. Byly srovnávany aktivity volných i imobilizovaných enzymů z těchto hub měřené pomocí UV/VIS spektrometru a byly stanoveny optimální podmínky precipitace a imobilizace metodou CLEA. Optimální pH precipitace proteinů bylo pro Piptoporus betulinus pH 7,0 pro Trametes gibbosa pH 5,0 a pro kokultiváci pH 6,0. Nejlepší koncentraci glutaraldehydu byla pro Piptoporus betulinus a kokultiváci 50 mM a pro Trametes gibbosa 10 mM. Imobilizaci se podařilo u všech enzymů zvýšit aktivitu o více než 20 %. Po optimalizaci přípravy CLEA enzymů se testovaly parametry jako je optimální pH, stabilita, teplotní optimum a stabilita. Všechny enzymy měli své pH optimum v kyselém až mírně kyselém prostředí a teplotní optimum se pohybovalo v rozmezí od 30 ℃ do 40 ℃. Imobilizovaný CLEA enzym z kokultivace byl ze všech nejstabilnější. Pro ověření aplikačního potenciálu se volné a CLEA enzymy testovali na třech potravinářských barvivech kde byla zkoumána jejich biodegradační schopnost. ůbytek barviva byl měřen pomocí HPLC s DAD detektorem. Významnou roli v tomto experimentu hrála sorpce houbami, které si v barvivech vytvořili mycelia a barvivo částečně nasály a proto u volných enzymů došlo k většímu úbytku barviva jako při jejich CLEA enzymech. Nejlepší schopnost dekolorizácie vykazoval volný enzym z houby Trametes gibbosa, který po 14. dnech kultivace odbarvil barvivo o více než 90 %. Celkově enzymy nejlépe odbarvovaly barvivo azorubin, protože všechny volné enzymy odbarvily toto barvivo po 14. dnech o více než 80%. CLEA enzymům se nepodařilo degradovat barviva v takové míře, což by mohlo být způsobeno tím, že se enzymy v barvivech nekultivovali se svým substrátem (veratrylalkoholom). Mnoho výzkumů se zabývá metodami jako zvyšovat aktivitu a produkci ligninolytických enzymů a výsledky v práci naznačují, že kokultivací by bylo možné zvýšit Lip aktivitu a imobilizaci vytvořit enzym se zlepšenými vlastnostmi.
|
|
|
Studium produkce a imobilizace ligninolytických enzymů u dřevokazných hub
Vršanská, Martina
Tato disertační práci se zabývá produkcí a imobilizací ligninolytických enzymů produkovaných dřevokaznými houbami. Část výsledků byla uveřejněna v recenzovaných zahraničních časopisech s impakt faktorem a na konferencích. Z obecného hlediska přispěla tato práce k rozvoji znalostí v oblasti imobilizace lakázy, konkrétně CLEA imobilizace a využití takto imobilizovaného enzymu na degradaci organopolutantů a toxických syntetických barviv, které se běžně vyskytují jako odpadní produkty textilního průmyslu. První tematický okruh se zabývá screeningem degradačně vhodných kmenů hub bílé hniloby. V rámci práce bylo otestováno 25 kmenů hub bílé hniloby. Byly použity různé koncentrace mědi jakožto induktorů aktivity lakázy a dva rozdílné substráty (ABTS, syringaldazin). Kmeny Trametes versicolor a Fomes fomentarius byly vyhodnoceny jako nejslibnější kmeny pro produkci enzymů v tekutých médiích a dalším testováním prokázaly dobrou degradační účinnost vůči syntetickým barvivům a znečištěným odpadním vodám. Druhý tematický okruh je věnován purifikaci enzymů (lakázy) u těchto dvou kmenů (Trametes versicolor, Fomes fomentarius). Nejprve byla lakáza vysrážena síranem amonným (75 hm%), poté byl preparát zesítěn pomocí glutaraldehydu za vzniku zesítěných enzymových agregátů CLEA. Třetí tematický okruh se týká optimalizace precipitace a přípravy CLEA imobilizované lakázy a následného použití volné a imobilizované CLEA lakázy v praxi na dekolorizaci syntetických barviv.
|
|
|
Vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci kovů v alkalicky aktivované strusce
Bystrianska, Emília ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
V této práci byl zkoumán vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci olova a mědi v alkalicky aktivované vysokopecní strusce. Bylo použito celkem pět aktivátorů, a to sodné vodní sklo, draselné vodní sklo, hydroxid sodný, hydroxid draselný a uhličitan sodný. Schopnost imobilizace Pb2+ a Cu2+ v matricích byla zjištěna na základě vyluhovacích testů podle ČSN EN 12457-4, přičemž koncentrace kovů ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-OES. Pro lepší pochopení způsobu imobilizace byly vybrané vzorky podrobeny analytickým metodám (FTIR, XRD, SEM, XPS). Bylo zjištěno, že míra imobilizace 1 hm.% Pb2+ a Cu2+ v AAS je velmi vysoká nezávisle na použitém typu alkalického aktivátoru.
|
|
|
Přehled technik imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče
Badalcová, Helena ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Helena Badalcová Název diplomové práce: Přehled technik imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče Již od 70. let získávají imobilizované enzymy zájem a pozornost nejen vědeckých a laboratorních pracovníků, ale také průmyslových společností. Enzymy, jedinečné biokatalyzátory vynikající svou specifitou, šetrností k přírodě a schopností reagovat za mírných podmínek, totiž velmi snadno podléhají denaturaci či inhibici. S ohledem na mnohdy vysokou pořizovací cenu by jejich využití mohlo být často nevýhodné. Imobilizační techniky nabízí efektivní řešení tohoto problému a výrazně zjednodušují využití enzymů v průmyslu i výzkumu. Oproti volným formám vykazují imobilizované enzymy mimo jiné vyšší aktivitu, stabilitu a umožňují opakované použití i snadnější oddělení od produktů. V této práci je uveden přehled základních imobilizačních metod - prosté fyzikální adsorpce a kovalentní vazby na nosič, entrapmentu, enkapsulace a beznosičových technik využívajících cross-linking. Na závěr jsou nastíněny možné biomedicínské aplikace a také využití imobilizovaných enzymů v biosenzorech.
|
|
|
Vliv různých anionů na fixaci Cu v alkalicky aktivované strusce
Böhm, Petr ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá fixací mědi ve vysokopecní strusce aktivované sodným vodním sklem a tím, jaký vliv mají na imobilizaci různé anionty (síran, dusičnan, chlorid a oxid). To je ověřeno na základě vyluhovacích testů, podle ČSN EN – 12457-4. Koncentrace mědi ve výluzích byla stanovena pomocí optické emisní spektrometrie s buzením v plazmatu. Cílem práce je ověřit vliv přídavku (mědi) na výsledné mechanické vlastnosti materiálu a také specifikovat, jakým způsobem je těžký kov v matrici vázán, přičemž struktura byla zkoumána za použití rastrovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
host ::
RSS.