|
|
Faktory ovplyvňujúce mikroflóru mäsa
Schlosserová, Nikola
Bakalářská práce je složená z teoretických častí zaobírajících se problematikou změn mikroflóry masa. Abychom mohli zabránit těmto změnám, je potřeba vědět, jak jim můžeme předchádzet a tedy musíme znát faktory, které mikroflóru ovlivňují. Tyto faktory jsou současně prevencí pro zabezpečení zdravotně bezpečných potravin. Maso jako živočíšný produkt, který obsahuje velké množství vody může velmi snadno podlehnout mikrobiálnímu kažení. Kontaminace může být způsobena primárně nebo sekundárně a může to mít za následek i změny chemické struktury a tím pádem zhoršení kvality suroviny a finálního výrobku. Pro dosažení bezpečnosti a požadované kvality potraviny, je potřeba znát a dbát na kvalitativní ukazatele jakosti.
|
|
|
Imobilizácia lignolytických enzýmov
Schlosserová, Nikola
Ligninolytické systémy našly své využití v potravinářském průmyslu ale využívají se také k degradaci různých cizorodých sloučenin a barviv. Tato vlastnost z nich činí užitečný nástroj pro bioremediačné ůčely a proto se zájem o ligninolytické enzymy zvyšuje. Tato práce se zabývá přípravou imobilizovovaného enzymu lignin peroxidázy metodou CLEA z hub Piptoporus betulinus, Trametes gibbosa a jejich společné kokultivácie. Byly srovnávany aktivity volných i imobilizovaných enzymů z těchto hub měřené pomocí UV/VIS spektrometru a byly stanoveny optimální podmínky precipitace a imobilizace metodou CLEA. Optimální pH precipitace proteinů bylo pro Piptoporus betulinus pH 7,0 pro Trametes gibbosa pH 5,0 a pro kokultiváci pH 6,0. Nejlepší koncentraci glutaraldehydu byla pro Piptoporus betulinus a kokultiváci 50 mM a pro Trametes gibbosa 10 mM. Imobilizaci se podařilo u všech enzymů zvýšit aktivitu o více než 20 %. Po optimalizaci přípravy CLEA enzymů se testovaly parametry jako je optimální pH, stabilita, teplotní optimum a stabilita. Všechny enzymy měli své pH optimum v kyselém až mírně kyselém prostředí a teplotní optimum se pohybovalo v rozmezí od 30 ℃ do 40 ℃. Imobilizovaný CLEA enzym z kokultivace byl ze všech nejstabilnější. Pro ověření aplikačního potenciálu se volné a CLEA enzymy testovali na třech potravinářských barvivech kde byla zkoumána jejich biodegradační schopnost. ůbytek barviva byl měřen pomocí HPLC s DAD detektorem. Významnou roli v tomto experimentu hrála sorpce houbami, které si v barvivech vytvořili mycelia a barvivo částečně nasály a proto u volných enzymů došlo k většímu úbytku barviva jako při jejich CLEA enzymech. Nejlepší schopnost dekolorizácie vykazoval volný enzym z houby Trametes gibbosa, který po 14. dnech kultivace odbarvil barvivo o více než 90 %. Celkově enzymy nejlépe odbarvovaly barvivo azorubin, protože všechny volné enzymy odbarvily toto barvivo po 14. dnech o více než 80%. CLEA enzymům se nepodařilo degradovat barviva v takové míře, což by mohlo být způsobeno tím, že se enzymy v barvivech nekultivovali se svým substrátem (veratrylalkoholom). Mnoho výzkumů se zabývá metodami jako zvyšovat aktivitu a produkci ligninolytických enzymů a výsledky v práci naznačují, že kokultivací by bylo možné zvýšit Lip aktivitu a imobilizaci vytvořit enzym se zlepšenými vlastnostmi.
|
host ::
RSS.