|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Studium chemických procesů iniciovaných elektrickým výbojem v kapalinách
Možíšová, Aneta ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce v první části přibližuje proces zapálení plazmatického výboje ve vodných roztocích, generaci částic, které při výboji vznikají a jejich následné analyzování vhodnými analytickými metodami. Druhá část je zaměřena na konkrétní případy použití plazmatického výboje v prostředí vybraného elektrolytu, pro jednotlivé experimenty byly vybrány fosforečnany a pro porovnání chlorid sodný. Fosforečnany byly vybrány zejména díky jejich stabilnímu pH, jako možné výhodě při výboji. Cílem je získat nejideálnější prostředí pro zapálení plazmatického výboje a optimalizovat danou metodu, která by se následně dala využít pro medicínské účely, zejména při sterilizaci nástrojů
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Kvantifikace vlivu srážko-odtokových událostí na celkové odnosy živin z povodí
STREITOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá objasněním vlivu srážko-odtokových událostí na odnos živin z povodí, a jaké srážko-odtokové události jsou hlavní příčinou odnosů. V rámci tohoto bude kvantifikován vliv těchto epizod na povodí Jenínského potoka, konkrétně na subpovodí J2. V práci je popsán nejen koloběh vody v přírodě, popis vzniku srážko-odtokových událostí, ale i samotné faktory, které ovlivňují odtok vody a tím i způsobený odnos živin. Dále jsou zde popsány základní živiny vyskytující se nejčastěji a v největším množství v našich vodách, mezi které patří dusík a fosfor a v neposlední řadě jsou zde popsány i celkové odnosy živin ve vodách při srážko-odtokových událostech. Následuje samotný popis povodí a odběrného profilu J2 ze kterého byly zpracovány výsledky. Výsledky byly zpracovány v několika výpočetních metodách, které se mezi sebou na závěr porovnaly. Došlo také k výpočtu odnosů při 5 extrémních srážkových událostech a jejich procentuálnímu vyjádření z celkových ročních odnosů a následnému vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Dynamika fosforečnanů a dusičnanů ve vodních soustavách (Liderovice, Radimovice u Tábora, Košín a Jordán)
KURAL, Vladimír
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením hladin koncentrací fosforečnanů, dusičnanů a dalších parametrů (pH, vodivosti, nerozpuštěné látky, alkalita, celkový uhlík, anorganický uhlík, celkový organický uhlík a celkový dusík) v rybničních soustavách na Táborsku. Dále byl zohledněn rozdíl hodnot v závislosti na stáří soustav a zemědělské činnosti v jejich okolí. Vzorky byly odebírány v sezóně 2015 v Liderovické rybniční soustavě (2 odběrová místa v horní části soustavy, 1 odběrové místo na odtoku ze soustavy), Radimovické rybniční soustavě (1 odběrové místo v horní části soustavy, 1 odběrové místo na odtoku ze soustavy) a Jordán (1 odběrové místo na odtoku z nádrže). Nejvyšší rozdíly byly zjištěny u hodnot konduktivity od 279 S.cm-1 do 1230 S.cm-1, hodnot celkového uhlíku od 18,75 mg.l-1 do 67,33 mg.l-1, hodnot nerozpuštěných látek od 1 mg.l-1 do 117,33 mg.l-1. Postupný nárůst hodnot NO3-N a PO4-P byl zaznamenán v průběhu sezóny u Jordánu. Na základě výsledků lze tvrdit, že starší (Radimovická soustava) vykazovala vyšší hodnoty celkového uhlíku a mladší (Liderovická soustava) vykazovala vyšší hodnoty NO3-N v závislosti na využití půdy v jejím okolí.
|
|
|
Změny chemicko-fyzikálních parametrů vybraných přítoků údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Předkládaná diplomová práce se zabývá zjištěním koncentrací rozpuštěných látek ve vodě a sezónními změnami chemismu povrchových vod vybraných přítoků do vodní nádrže Orlík. V průběhu jedné sezóny (listopad 2014 - listopad 2015) byly odebírány v pravidelných měsíčních intervalech vzorky vody a analyzovány v laboratoři. Práce se zaměřuje především na podchycení změn koncentrací fosforečnanů a dusičnanů. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že naměřené koncentrace látek na sledovaných lokalitách odpovídají běžně měřeným údajům v oblasti. Koncentrace NO3-N zde mají své vrcholy v zimním až časně jarním období, dochází tedy k sezónním změnám, rozdíly mezi lokalitami nebyly statisticky prokázány. U parametru PO4-P na lokalitách pod rybniční soustavou žádné významné rozdíly nebyly statisticky prokázány. Hodnoty koncentrací PO4-P nejsou primárně spojovány se zemědělskou činností, ale spíše s bodovými zdroji vyskytujícími se v povodí. Testováním rozdílnosti kvality vody nad a pod rybníky se došlo k závěru, že na sledovaných lokalitách nemělo rybniční hospodaření v sezóně 2015 vliv na kvalitu vody, resp. zatížení vodní nádrže Orlík dusíkem a fosforem
|
|
| |
|
|
Klasifikace materiálu využívaného pro stavbu zahradních jezírek
Sýkora, Jiří ; Repková, Martina (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem výskytu forem anorganického fosforu ve vodách zahradních jezírek a vlivu použitého materiálu na množství uvolnitelného fosforu ve formě fosforečnanů do vodního prostředí. V praktické části je tato práce zaměřena na analýzu a následnou klasifikaci stavebního materiálu pro tvorbu zahradních jezírek právě podle schopnosti uvolňovat fosfor ve formě fosforečnanů do vody.
|
|
|
Fosfor a jeho sloučeniny v životním prostředí
Lefnerová, Marcela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fosforu ve vodách, hlavně v zahradních jezírkách, rozebírá jeho vlastnosti, formy výskytu a negativní vliv při nadměrném výskytu. Další část se zaměřuje na nejčastější metody odstranění fosforu z vod a metody stanovení ve vodách a půdách. Pro práci je důležitá především kapitola o mobilní analytice. Poslední část pojednává přímo o koupacích ekologických jezírkách a Svazu zakládání a údržby zeleně. Rozebírá cíle tohoto svazu a snahu o zavedení kontroly materiálů, a to z hlediska množství fosforu vyluhovatelného do jezerní vody.
|
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
host ::
RSS.