|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Trauma readiness of emergency medical services in the Czech Republic and Slovak Republic
BARNA, Alexander
BARNA, Alexander: Traumatologická pripravenosť zdravotníckej záchrannej služby v Českej republike a v Slovenskej republike [Diplomová práca]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.Zdravotněsociální fakulta. Vedúci záverečnej práce:Mgr. Zuzana Freitinger-Skalická, Ph.D. Hlavnou témou práce bolo priblíženie problematiky traumatologickej pripravenosti zdravotníckej záchrannej služby v Českej republike a v Slovenskej republike, problematiky mimoriadnych udalostí s hromadným postihnutím osôb a zmapovanie vedomostí a orientácie nelekárskych zdravotníckych pracovníkov záchrannej zdravotnej služby v danej problematike. Práca je rozdelená na dve hlavné časti- teoretickú a výskumnú. Teoretická časť predstavila zákonné normy, predpisy a odborné odporúčané postupy, na základe ktorých poskytovatelia záchrannej zdravotnej služby zabezpečujú svoju činnosť a krízovú pripravenosť, a to predovšetkým prostredníctvom pracovísk krízové pripravenosti. Vo výskumnej časti bol zvolený problém znalostí členov výjazdových skupín záchrannej zdravotnej služby riešený kvantitatívnou metódou - prieskumom realizovaným prostredníctvom anonymného neštandardizovaného dotazníku, ktorý bol vypracovaný zvlášť pre Českú republiku a zvlášť pre Slovenskú republiku. Zo zistených výsledkov dotazníkového šetrenia možno odvodzovať, že vedomosti členov výjazdových skupín sú na dostačujúcej úrovni, no je stále potreba zapracovať na odbornosti a znalosti niektorých skutočností týkajúcich sa traumatologickej pripravenosti. Problematické je predovšetkým zistenie nedostatkov v znalostiach, ktoré sa uplatňujú pri samotnom vykonávaní záchranných a likvidačných prác v rámci riešenia mimoriadnych udalostí.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Téma bakalářské práce bylo zvoleno zejména proto, že v současné době se velmi často systém krizového řízení potýká s nedostatkem odborně vyškoleného a zkušeného personálu. V posledních několika letech se také výrazně projevuje určitý odklon od plánování řešení krizových situací, a to především na centrální úrovni. Zda řešení povodňových situací na zájmové území bylo a jsou v souladu s právními předpisy. Závěrečná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je členěna na čtyři základní podkapitoly. První z nich si klade za cíl seznámit čtenáře s metodikou. Druhá rozebírá zejména úlohu managementu a krizového managementu jeho složky, proces a úlohu havarijního plánování a související legislativu. Poslední podkapitola se věnuje krizovému řízení, jeho orgánům, souvisejícís právní úpravou a krizovým plánováním. Praktickou část práce tvoří povodeň. Výsledkem výše popsaného procesu bylo zjištění, že krizový management územního samosprávného celku města Hluboká nad Vltavou postupoval v souladu s právními předpisy. Cílem této práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu územního samosprávného celku, především pak města Hluboká nad Vltavou a následně navrhnout postupy vedoucí k možnému zlepšení v oblasti řešení krizových situací samosprávného celku. Výsledky práce by měly sloužit do praktického života.
|
|
|
Připravenost zdravotnického zařízení na vznik mimořádných událostí zdravotnického charakteru
HUSOVÁ, Iva
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na připravenost a krizový management zdravotnictví při vzniku mimořádné události s hromadným postižením zdraví. V prvních kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o tom, jaké existují druhy katastrof, co jsou to mimořádné události a jaké jsou jejich příčiny a důsledky. V teoretické části je dále rozebrán integrovaný záchranný systém s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její úlohu zvládnutí hromadného postižení zdraví v přednemocniční fázi. Doporučenému postupu řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví již v samotném zdravotnickém zařízení je věnována samostatná kapitola. V dalších kapitolách je již kladem důraz na krizovou připravenost nemocnice se zaměřením na traumatologický plán. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je současný stav krizové připravenosti Nemocnice Písek, a.s. s důrazem na traumatologický plán a identifikovat jeho případné nedostatky a najít nejlepší možná východiska, která by daný problém eliminovala na minimum či jej dokázala zcela odstranit. Druhým stěžejním cílem diplomové práce je vyhodnotit znalosti zdravotnických pracovníků Nemocnice Písek, a.s. týkající se problematiky traumatologického plánování a vyhodnotit jejich připravenost na příjem hromadného postižení osob a zajištění kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou, zda ve zkoumaném zdravotnickém zařízení probíhají praktické nácviky krizové připravenosti traumatologického plánu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem, které jsou hlavním předpokladem pro kvalitní a bezproblémové zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví. K dosažení stanovených cílů byla použita SWOT analýza, manažerský nástroj, který slouží k vyhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí zdravotnického zařízení prostřednictvím silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V této práci je také použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníkového šetření, s jehož pomocí byla získána data o informovanosti v problematice traumatologického plánování a postoji zkoumané skupiny. Výsledky dotazníkového šetření přinesly překvapivé výsledky. Zdravotničtí pracovníci jsou teoreticky dostatečně orientovaní v problematice posloupnosti úkonů nutných ke zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví dle traumatologického plánu. Ale negativním zjištěním je 74% neúčast zdravotnických pracovníků na cvičení pro zvládnutí hromadného příjmu raněných, která dle mého názoru poukazuje na podceňování připravenosti daného zdravotnického zařízení na mimořádnou událost či krizové stavy. Traumatologický plán zdravotnického zařízení je zpracován dle bodů platné legislativy a také je pravidelně aktualizován, ale z poskytnutého rozhovoru s primářkou chirurgického oddělení MUDr. Martou Horákovou jsou patrné slabé stránky traumatologického plánování. Traumatologický plán obsahuje praktické nedostatky, bylo by vhodné, aby byl více specifický, konkrétní a uzpůsobený technickým dispozicím nemocnice. Zejména není zcela dořešen systém svolávání zaměstnanců v případě aktivace traumatologického plánu v mimopracovní době, dále jsou nedostatečně či vůbec označeny orientační body pro integrovaný záchranný systém a veřejnost. Poslední stěžejní slabinou je absence kontaktního místa pro veřejnost a média. V závěru práce jsem navrhla opatření vhodná pro eliminaci či alespoň omezení těchto krizových bodů.
|
|
|
Činnost speciální záchranné skupiny Delta tým
HOMOLKA, Jiří
Bezpečnost jaderných elektráren je stále důležité téma. V České republice je ochrana jaderných elektráren na výborné úrovni, přesto se stále pracuje na jejím zlepšení. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima reagovala Česká republika mimo jiné vytvořením nových jednotek na svých dvou jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jedná se o záchrannou skupinu Delta tým, která je zaměřená na výškovou ostrahu budov a v případě mimořádných událostí na jaderném zařízení schopna provést vyhledávací a záchranné práce. Cílem této diplomové práce byla příprava a následné vyhodnocení cvičení, kde by se prozkoušely základní dovednosti, které specifikují tuto skupinu. Jednalo se zde zejména o poskytnutí první pomoci a využití lezeckých technik k bezpečnému dopravení osoby z výšky na zem. K testovaným dovednostem byla přidána ještě komunikace, která je vždy při zásahu důležitá. Cvičení bylo naplánováno a po získání potřebného povolení se uskutečnilo 1. dubna 2018 na jaderné elektrárně Temelín. Následně bylo cvičení vyhodnoceno, čímž byly cíle splněny. Na výzkumnou otázku, která je v této diplomové práci položena, tedy zdali je záchranná skupina Delta tým připravena na mimořádné události spojené se záchrannými pracemi ve výškách, lze odpovědět kladně. Zejména část s lezeckými činnostmi byla provedena precizně jen s malými výtkami. Tato práce slouží jako seznamovací materiál se záchrannou skupinou Delta tým, která od roku 2014 působí na českých jaderných elektrárnách. Může poskytnout základní informace například pro uchazeče o zaměstnání nebo pro osoby, které se zajímají o ochranu jaderných elektráren. Připravené cvičení může být dále použito pro opakování s jinými účastníky nebo pro cvičení Delta týmu na jaderné elektrárně Dukovany.
|
|
|
Ochrana člověka za mimořádných událostí jako téma pro žáky středních odborných škol
Metelková, Iva ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
NÁZEV: Ochrana člověka za mimořádných událostí jako součást výchovy ke zdraví AUTOR: Iva Metelková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT Ochrana člověka za mimořádných událostí (OMU) je tématem této teoreticko- výzkumné diplomové práce. Teoretická část je zaměřena na zasazení ochrany člověka za mimořádných událostí potažmo branné výchovy do širších historických ale také legislativních souvislostí. Prostor je věnován jednoznačnému vymezení souvisejících pojmů. Dále je představen průběh kutikulární reformy s důrazem na úroveň středního odborného vzdělávání. Praktická část práce je zaměřena na vyhodnocení výzkumu, který probíhal mezi žáky prvních a druhých ročníků středních odborných škol nechemického zaměření. Data pro výzkum byla získána dotazníkovým šetřením a vyhodnocena statistickou metodou. Součástí práce je také návrh koncepce pro realizaci výuky ochrany člověka za mimořádných událostí. Cílem tohoto návrhu je zajistit žákům ale i učitelům přístup k informacím týkajících se OMU a tímto přispět k utváření žádoucích vzorců chování pro případ účasti při mimořádné události. KLÍČOVÁ SLOVA: mimořádná událost, ochrana člověka, branná výchova, střední odborné vzdělávání, porovnávání, chemický experiment
|
|
|
Informovanost rodičů dětí nastupujících na základní školu o ochraně obyvatelstva
ŠÍPEK, Matěj
Téma bakalářské práce - informovanost rodičů dětí nastupujících na základní školu o ochraně obyvatelstva, jsem si vybral proto, že školní výuka ochrany obyvatelstva začíná od první třídy. Děti by měly dostat prvotní informace již od svých rodičů. V jejich zájmu je, aby se dětem nic nestalo, aby věděly, jak se chovat v případě mimořádné události. K tomu směřuje i stanovený cíl práce, kterým je posoudit informovanost rodičů dětí nastupujících do základní školy na území obce Týnec nad Sázavou, okres Benešov o problémech týkajících se ochrany obyvatelstva. V teoretické části se zabývám vznikem a vývojem ochrany obyvatelstva. Obor ochrana obyvatelstva je sice mladý, ale má poměrně bohatou historii. Například ještě většina lidí si může pamatovat ze školy brannou výchovu, která se přestala učit po revoluci v roce 1989. Dnes mají děti zařazeno 6 vyučovacích hodin o ochraně obyvatelstva na Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí z roku 2003. Pro lepší srozumitelnost vysvětluji několik základních pojmů, které používám. Především při přiblížení základních složek integrovaného systému, kam patří Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba a Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, popisuji, jak jsou řízeny, jejich organizační strukturu a hlavní úkoly. Vysvětlím také, kdo patří do ostatních složek integrovaného záchranného systému a jak se stát ostatní složkou. Po přiblížení základních a ostatních složek IZS pokračuji se základními opatřeními pro ochranu obyvatelstva. Tato opatření slouží ke snížení počtu ohrožených životů obyvatelstva, chrání materiální i kulturní hodnoty a životní prostředí. Spadá do nich varování a vyrozumění, ukrytí, evakuace, nouzové přežití a individuální ochrana. Popisuji, co znamenají jednotlivá opatření a jak by se měli při nich lidé chovat. Posledním bodem v teoretické části je ochrana obyvatelstva na školách, kde je vidět, jak ochranu obyvatelstva hodně ovlivňuje politický vývoj. Abych zjistil, jaká je informovanost rodičů dětí nastupujících do základní školy o problémech týkajících se ochrany obyvatelstva, provedl jsem dotazníkové šetření ve městě Týnec nad Sázavou, okres Benešov. Požádal jsem o vyplnění dotazníků rodiče žáků všech čtyř prvních tříd a poslední třídy mateřské školy. Celkem jsem oslovil 109 respondentů. Ti měli týden na vyplnění a odevzdání. Dotazník začínám představením a vysvětlením, že výsledky budou určeny pro mou bakalářskou práci. Úvod končím poděkováním respondentům za vyplnění dotazníku. Dotazník obsahuje osmnáct otázek, kterými chci zjistit úroveň vzdělání rodičů v oblasti ochrany obyvatelstva. První tři trochu představí respondenta (pohlaví, věk a dosažené vzdělání), kdy předpokládám, že ročník 1978 a starší dosáhne lepších výsledků než mladší ročníky, protože má více zkušeností a měl delší dobu na seznámení se s ochranou obyvatelstva a prošel brannou výchovou. Dále předpokládám, že osoby s vyšším vzděláním budou mít lepší výsledky, neboť déle studují a získávají větší vědomostní rozhled. Zbývající otázky zkoumají znalosti z ochrany obyvatelstva. Jedna z nich je otevřená, další jsou uzavřené, kde si respondenti mohou vybrat z několika možností. Poslední otázka zjišťuje, zda rodiče berou své děti na akce, které vzdělávají o ochraně obyvatelstva. Pro vyhodnocení dotazníků jsem si stanovil 75% hladinu úspěšnosti. Výsledky jsem graficky zpracoval. Ukázalo se, že informovanost respondentů o ochraně obyvatelstva je celkem dobrá. Nejlépe si vedli u telefonních čísel na základní složky integrovaného záchranného systému a znalosti nebezpečí chlóru, kdy správně odpověděli všichni. U většiny ostatních otázek překročili stanovenou mez úspěšnosti, ale už ne na 100 %. Nejvíce dělalo problém respondentům určit, kolik máme signálů pro varování obyvatelstva, jak zní všeobecná výstraha a kam se ukrýt v případě úniku neznámé nebezpečné látky.
|
|
|
Rizika krizové komunikace
Vintr, Miroslav ; Prudil, Aleš (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Autor diplomové práce se zabývá rozborem problematiky krizové komunikace v českých podnicích. Práce obsahuje i teoretické informace, které jsou také podporou pro provedení analýzy rizik procesu krizové komunikace. Výstupem práce je návrh manuálu krizové komunikace, který bude možné využít při vzniku mimořádné události v podniku s cílem podpory rozhodování v rámci komunikace během krize.
|
|
| |
|
|
Rozbor sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému, možnosti k zásahu
Mičánková, Helena ; Rosická, Zdena (oponent) ; Šesták, Ondřej (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na rozbor sil a prostředků HZS ČR, PČR a ZZS. U každé ze jmenovaných složek IZS je vyčleněna jedna z činností, související se vzájemnou spoluprácí u mimořádné události. Jádrem práce je shrnutí sil a prostředků hlavních složek IZS. Největším problémem mobilní techniky v rámci Hasičského záchranného sboru ČR se jeví její zastaralost a potřeba postupné obnovy. V závěru práce je poukázáno na některá negativa a pozitiva v nasazení sil a prostředků včetně návrhu ke zlepšení současné situace. V příloze práce je uvedena případová studie zásahu složek IZS podle skutečné události.
|
host ::
RSS.