|
|
Zkušenost peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Mikula, Martin ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Záměrem naší diplomové práce je deskripce a co možná nejlepší porozumění zkušenosti se peer konzultantů v oblasti peče o duševní zdraví. Dále je identifikace podstatných fenoménů, které při jejich zmíněné zkušenosti mohou vyvstávat a nesou sebou podněty vhodné pro další analýzu. Z těchto důvodů jsme se při realizaci výzkumu rozhodli pro kvalitativní přístup. Konkrétní metodou jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu, která velice dobře umožňuje detailní zaměření pozornosti na podobu zkušenosti jednotlivých respondentů a jejích nuancí. Respondenty byly tři dospělé ženy a dva dospělí muži ve věku od 26 do 56 let. Každý z nich je zaměstnán jako peer konzultant/ka ve zdravotní, či sociální službě. Data jsme získali prostředkem polostrukturovaného rozhovoru jejich analýza měla dvě úrovně. Zaprvé byla nastíněna a analyzována zkušenost jednotlivých respondentů a její detaily. Dále přišel rozbor témat, která byla respondentům společná a zároveň nestal analytický potenciál ve vztahu ke zkoumanému fenoménu. Těmito tématy jsou žitá zkušenost s SMI, iniciace a počáteční obtíže, změny ve vztazích, nové copingové strategie a proměny v identitě či sociálních rolích. V poslední kapitole jsme provedli srovnání výsledků našeho výzkumu s relevantní odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA: Duševní zdraví,...
|
|
|
Sociální sítě a péče o duševní zdraví mladých lidí
Dobrocká, Romana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Môj osobný názor je, že vnímanie sveta súčasnou perspektívou a prispôsobovanie sa mu predstavuje kontinuum života. Cieľom diplomovej práce je rozanalyzovať hlavné komunikované témy duševného zdravia na vybraných sociálnych sieťach a preskúmať sociálne siete z hľadiska e-sociálnej práce. Teoretická časť diplomovej práce všeobecne charakterizuje sociálne siete, pojednáva o vzťahu sociálnych sietí s duševnými problémami mladých ľudí a jednotlivo rozoberá nástrahy, ktoré so sebou používanie sociálnych sietí prináša. Ďalej diplomová práca charakterizuje duševné problémy mladých ľudí, ktorým sa venuje zo súčasnej perspektívy a nadväzuje ich na spojitosť so sociálnymi sieťami. Podkapitola sociálnej práce determinuje jej potrebu a možnosti. Koniec teoretickej časti nahliada na sociálnu identitu a potrebu komunity v živote dospievania. Cieľ diplomovej práce je vymedzený štyrmi výskumnými otázkami a sleduje štyri sociálne siete: Twitch, Instagram, Facebook a TikTok. Metóda kvalitatívneho výskumu je uskutočnená pomocou netnografie s doplňujúcim rozhovorom. Výsledky výskumu implikujú: identifikáciu hlavných tém komunikovaných na sociálnych sieťach, sledujú spôsob poskytovania podpory duševného zdravia na sociálnych sieťach, nachádzajú podobnosti a rozličnosti medzi sociálnymi sieťami a hľadajú možnosti...
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných českých médiích
Lacinová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování duševních onemocnění v českých médiích. Definuje koncept rámcování, prezentuje vlastnosti, proces tvorby rámců i efekty rámcování. Zároveň se práce zabývá pojmem duševní onemocnění a jeho kategorizací v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Důraz je kladen na stav duševních onemocnění v České republice. Následně jsou představeny významné výzkumy, které se zabývají rámcováním duševních onemocnění. Cílem kvantitativní obsahové analýzy této práce je zjistit, jak české deníky rámcují duševní onemocnění, a to v letech 2018, 2020, 2022. Analýza se zaměřuje na to, jaké nemoci jsou zmiňovány, jak jsou prezentováni duševně nemocní, jak média rámcují příčiny a řešení duševních onemocnění a jaké mluvčí novináři citují. Výsledky ukazují, že nejčastěji se objevují stigmatizující články a novináři z většiny využívají epizodické rámcování. Nejvíce zmiňovaným onemocněním byla deprese a závislost na drogách. Velmi často novináři přesnou diagnózu vůbec nespecifikovali.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek
Soukupová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Autor: Bc. Michaela Soukupová Název: Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek Cíl: Hlavním cílem práce je zjistit a následně popsat, jakým způsobem sociální sítě ovlivňují mladé dívky ve vybraných faktorech zdravého životního stylu. Vedlejším cílem práce je zjistit, jaký je pozitivní a negativní vliv sociálních sítí na vybrané faktory životního stylu u mladých dívek. Metody: Pro diplomovou práci byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu (internetový dotazník) z důvodu širšího zaměření a potřebného většího počtu respondentů v kombinaci s kvalitativní metodou (polostrukturovaný rozhovor). Dotazníkového šetření se účastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let, polostrukturovaného rozhovoru nezletilá respondentka ve věku 17 let a zletilá ve věku 18 let. Dotazník byl vytvořen v programu Survio a umístěn na sociální sítě Instagram a Facebook. Rozhovor probíhal online formou přes platformu Skype. Výsledky: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let a do polostrukturovaného rozhovoru se zapojily 2 dívky ve věku 17 a 18 let. Výsledky práce ukázaly, že dospívající dívky si pod pojmem zdravý životní styl představují především zdravé stravování a cvičení, což byla také oblast, kterou jsme dále zkoumali. Zjistili jsme, že sociální sítě mají v daných...
|
|
|
Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů
Mišáková, Veronika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zkoumání vývoje pohybové aktivity a ztráty sociálního kontaktu vysokoškolských studentů České republiky během pandemie COVID -19. Metody: Kvantitativní typ výzkumu s využitím výzkumné techniky dotazníku, který byl vytvořen výzkumným konsorciem odborníků z řad psychologů a sociologů z několika vysokých škol v ČR pod záštitou České konference rektorů a Rady vysokých škol. Výzkumný soubor tvořilo 4 426 respondentů - aktivních studentů českých vysokých škol. Výsledky: Pohybová aktivita i sociální kontakt mají výrazný vliv na kvalitu života každého jedince. Pandemie COVID - 19 je značně ovlivnila. Respondenti ukazují, že během pandemie docházelo k úbytkům pravidelnosti vykonávání pohybové aktivity. Nejvýraznější rozdíly byly zaznamenány v období zimního semestru 2020/21, kdy probíhala druhá vlna pandemie. Sociální kontakt byl vlivem ochranných opatření omezen z více než 64 %. Klíčová slova: pohybová aktivita, koronavirus, sociální izolace, duševní zdraví
|
|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
|
Vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu respondentů
Plachá, Barbora ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavním tématem a cílem této práce je zjistit vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu studentů. K tomuto výzkumu byl použit Dotazník pozitivity od Barbary Fredrickson. První část bakalářské práce se zabývá duševním zdravím a metodami, kterými ho lze podporovat. Druhá část práce popisuje daný dotazník, který byl rozdán 5 vysokoškolským studentům. Respondenti dotazník vyplňovali v průběhu roku čtyřikrát, po dobu 14 dní. Dvakrát během školy a dvakrát během prázdnin. Pomocí tohoto dotazníku je vyhodnoceno, do jaké míry vysokoškolské studium ovlivňuje pozitivitu respondentů. Výsledky ukázaly, že během semestru byl průměrný poměr pozitivity roven 1,04:1. Přibližně na každou pozitivní emoci se v tomto celém období objevila jedna negativní a celkový poměr průměrné pozitivity během prázdnin byl 1,83:1. Pozitivita se tedy snížila o necelou jednu pozitivní emoci na jednu negativní. Závěr práce uvádí doporučení pro studenty, díky kterým by si měli studenti udržet stabilní poměr pozitivity během psychicky náročného období. KLÍČOVÁ SLOVA Dotazník pozitivity, duševní zdraví, pozitivní emoce, vysokoškolští studenti
|
|
| |
host ::
RSS.