|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Historie poválečného Chebu očima pamětníků
Havel, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat historii města Cheb v poválečné době pomocí rozhovorů s pamětníky a dobového tisku. Jedná se především o léta 1945-1950, ale práce obsahuje i stručnou historii města do roku 1945. Práce dále zkoumá novinové spektrum na Chebsku a jeho proměnu v poválečném období. Nejvýznamnějšími tématy, kterými se práce zabývá, jsou poválečné vysídlování německé populace, měnící se vztahy s USA a Sovětským Svazem, nástup komunismu a přestavbu Chebu, vše ve spojení s městem a vzpomínkami narátorů. Tato témata jsou postupně předkládána v rámci jednotlivých příběhů a doplněna citacemi z dobového tisku.
|
|
|
Česko-německé vztahy v Českých Budějovicích v letech 1914-1918 ve světle českobudějovického německého tisku
ŠLEGLOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem dvou nejvýznamnějších německy psaných novin vycházejících na území Českých Budějovic v období první světové války, a sice Budweiser Zeitung a Budweiser Kreisblatt. Hlavním cílem práce bylo zjistit, čemu tisk věnoval pozornost v průběhu války, jak ho tato událost ovlivnila a jak psal o vztazích dvou významných kultur, resp. o Češích a Němcích. Pro zpracování práce bylo využito tiskovin uložených ve Státním oblastním archivu v Českých Budějovicích. Bakalářská práce se dělí na tři hlavní kapitoly. První kapitola se zaměřuje na přiblížení situace v Českých Budějovicích, jejich vznik, seznámení o spolcích zakládaných na tomto území ve stanovené době, včetně upřesnění politické situace. Druhá kapitola seznamuje s vybraným německy psaným tiskem a třetí kapitola se věnuje již obsahové analýze novin, přičemž je ještě rozdělena na jednotlivé roky a zvlášť je popisován pohled Budweiser Zeitung a zvlášť pohled Budweiser Kreisblatt.
|
|
|
Česko-německá obchodní a průmyslová komora
Polišenská, Lenka ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jana (oponent)
Česká republika a Spolková republika Německo jsou státy navzájem si velmi blízké. Jejich spolupráce je, zejména v oblasti obchodu, důležitá pro obě země. Česko-německá obchodní a průmyslová komora je německá zahraniční hospodářská komora podporující vzájemné vztahy obou ekonomik. Cílem této práce je zhodnotit její činnost a posoudit její vliv na česko-německé vztahy a spolupráci. K tomu slouží porovnání ČNOPK s jinými institucemi působícími ve stejné oblasti a zkušenosti a názory členů komory. Práce dále charakterizuje obchodní vztahy mezi ČR a SRN a identifikuje vzájemné kulturní standardy.
|
|
|
Češi a Němci v regionu Znojemska v letech 1918-1946
PADALÍK, Jiří
Předmětem předkládané práce je na základě dostupných archivních pramenů a relevantní literatury sledovat vývoj česko-německých vztahů na Znojemsku v období 1918 {--} 1946. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola shrnuje dějiny soužití obou etnik na jižní Moravě až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Následující kapitola pojednává o proměnách a vývoji vzájemných vztahů znojemských Čechů a Němců na pozadí poválečných událostí, přičemž značná část je věnována osvobození Znojma v prosinci 1918. Třetí kapitola nastiňuje česko-německé soužití v meziválečném období především v kontextu konaných voleb. Poslední část popisuje demografické a národnostní změny na Znojemsku v letech 1938 -1946. Pro vypracování celé práce jsou zásadní archivní prameny uložené ve Státním okresním archivu Znojmo a příslušná literatura postihující dané téma. K práci jsou připojeny obrazové přílohy, které slouží k doplnění textu.
|
host ::
RSS.