|
| |
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Prožívání atopického ekzému z perspektivy mladých dospělých žen
Poláková, Erin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku atopického ekzému. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti mladých dospělých žen s atopickým ekzémem, a to s důrazem na jejich subjektivní prožívání tohoto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část práce uvádí čtenáře do tématiky. Vymezuje pojem atopický ekzém, popisuje jeho specifika, formy, etiopatogenezi a možnosti léčby. Dále se zabývá psychosomatickým přístupem jako jedním z možných nahlížení na toto onemocnění. V teoretické části jsou rovněž zohledněny psychosociální aspekty atopického ekzému včetně vlivu diagnózy na kvalitu života dospělých pacientů. Na teoretickou část navazuje část empirická. Zde jsou prezentovány výsledky kvalitativní studie, v jejímž rámci bylo realizováno osm polostrukturovaných rozhovorů s mladými dospělými ženami, kterým byl v průběhu života diagnostikován atopický ekzém. Analýzou získaných dat bylo identifikováno devět hlavních kategorií, které zachycují individuální prožitky žen s atopickým ekzémem. Jedná se o kategorie specifika ekzému, spouštěcí faktory, ekzém překážkou, emoce spojené s ekzémem, metody zvládání ekzému, reakce okolí, ekzém a partnerský vztah, zkušenost se zdravotnickým systémem a přínosy ekzému. V závěru práce jsou získaná data komparována s teoretickými...
|
|
|
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
|
|
| |
|
|
Problematika onkologického onemocnění z perspektivy rodinných příslušníků pacienta
ADAMOVÁ, Michaela Mija
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku onkologického onemocnění z pohledu rodinných příslušníků, mapuje jejich zkušenost a zjišťuje jejich zvládací strategie. Teoretická část popisuje základní pojmy onkologického onemocnění a oblasti psychoonkologie. Dále se věnuje dopadům nemoci na celou rodinu a změnám, které nastávají po příchodu vážné nemoci. Poslední kapitola se zabývá náročnou životní situací v kontextu rodiny, zvládacími strategiemi a externími způsoby pomoci. Praktická část se opírá o výzkumný design, je realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky (dospělými dětmi) onkologicky nemocných žen ? matek. Pro analýzu dat je použita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumný soubor je tvořen 6 rodinnými příslušníky, 4 ženami a 2 muži. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kazuistikách a v mezikazuistickém srovnání. Ze získaných dat vyplývá, že jedinci prožívají negativní i pozitivní emoce, stres, psychosomatické projevy, skrývají vlastní pocity a hovoří o svých myšlenkách. Dále respondenti zmiňují časovou náročnost spojenou s nemocí, negativní ovlivnění kognitivních funkcí jako je paměť a pozornost, ale i kladné aspekty jako je například přehodnocení priorit. Také poukazují na změny, které nastaly v rodině, mezi něž patří změna ve vztazích, rolích, rodinném zapojení se do chodu domácnosti, vnímání změn u nemocného a finanční problémy spojené s obtížnou rodinnou situací. Závěrem se pojednává o zvládacích strategiích, které používají respondenti jako je například sociální opora, získávání informací atd.
|
|
|
Způsoby vyrovnávání se s onkologickým onemocněním
HOMULKOVÁ, Barbora
Onkologická onemocnění se stále řadí mezi ta nejobávanější. Sdělení diagnózy a následný proces léčby jsou pro pacienta velmi psychicky náročné. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout na tuto náročnou životní situaci a zmapovat, popsat a zanalyzovat způsoby, kterými se s ní lze vyrovnávat. Teoretická část práce popisuje nádorové onemocnění, proces vyrovnávání se s nepříznivou diagnózou, zdroje opory pro onkologicky nemocné a podmínky osobnostního růstu. Praktická část využívá design kvalitativního výzkumu. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se zjišťují zkušenosti lidí, kteří onkologické onemocnění překonali. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, mezi nimiž jsou 2 muži a 3 ženy. Je sledován proces jejich prožívání a vyrovnávání se s onemocněním, bilancování zdrojů podpory a zátěže a důsledky této zkušenosti na jejich současný život.
|
|
|
Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
KALOUSKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce s názvem Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí má za cíl analyzovat copingové strategie, které jsou nejčastěji využívány při zvládání stresu sociálními pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve vybraných okresech Jihočeského kraje. V bakalářské práci byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a techniky standardizovaného dotazníku SVF 78 zaměřeného na copingové strategie zvládání stresu.
|
|
|
Období koronavirové krize očima bezdomovců
TOMRLE, Jan
Cílem bakalářské práce je zmapování zkušenosti bezdomovců s epidemií nemoci covid-19. Teoretická část se snaží vysvětlit základní pojmy související s bezdomovectvím a popsat zejména psychologické souvislosti tohoto sociálně ekonomického fenoménu, kterými jsou potřeby, motivační struktura jedince a duševní zdraví. Její druhá část je věnována problematice náročných životních situací, stresu a jeho zvládání, a také dopadů epidemie covidu-19 na duševní zdraví. Empirická část popisuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v období od září 2020 do května 2021. Sběr dat probíhal za využití polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 12 informátorů. Cílem bylo prozkoumat dopady koronavirové epidemie na jejich život, prožívání, a také odhalit způsoby a strategie zvládání této situace. Problém lze chápat jako akumulaci dvou navzájem se proplétajících krizí, jejichž důsledkem jsou omezené možnosti pro řešení bezdomovectví.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na samostatně žijící seniory
PROCHÁZKOVÁ, Linda
Bakalářská práce se zabývá popsáním vlivu pandemie covid-19 na samostatně žijící seniory. Na začátku práce je popsáno stáří a s ním spojené změny a úskalí. Dále je rozebírána problematika deprivace, izolace a separace. V poslední kapitole teoretické části se bakalářská práce zaměřuje na epidemie a pandemie. V této kapitole je popsán jejich vliv na lidskou psychiku a jak je zvládat za pomocí copingových strategií. Empirickou část tvoří výzkum zaměřený na vliv pandemie covid-19 na samostatně žijící seniory. V rámci smíšeného designu byly využity principy kvantitativních i kvalitativních metod. V kvantitativní části došlo ke komparaci samostatně žijících seniorů s těmi, kteří žijí s partnerem či rodinou. Kvalitativní část se zaměřila na bližší studii prožívání těch, kteří tuto pandemickou situaci musí zvládnout sami. Data, která byla použita pro tuto bakalářskou práci, pochází z výzkumného projektu JUPSYCOR, který získával informace za pomocí dotazníkového šetření během první vlny pandemie Covid-19 v České republice.
|
host ::
RSS.