|
|
Komunitní péče o ženu po porodu
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva
Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné.
|
|
|
Teorie a praxe komunitní ošetřovatelské péče
VLACHOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. V současné době je komunitní péče aktuální téma, jelikož u nás není komunitní péče rozvinuta jako v jiných zemích západní Evropy. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá několika částmi. V první části popisuje komunitní ošetřovatelství, komunitu a komunitní péči. Dále se zabývá historií komunitní péče ve světě a v České republice. Také popisuje vzdělání a náplň komunitní sestry. V neposlední řadě se zabývá komunitní ošetřovatelskou péčí o vybrané obyvatele, kterou tvoří senioři, rodina, dítě, člověk s mentálním postižením, duševně nemocní, kulturně odlišní skupiny obyvatel a vybrané skupiny obyvatel. Druhou část bakalářské práce tvoří část empirická. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká komunitní ošetřovatelská péče funguje v České republice? Jaká je náplň práce sester působících v oblasti komunitního ošetřovatelství? Jaká je náplň výuky komunitní ošetřovatelské péče v České republice? Ke zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního šetření. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a vyučujícími, kteří se zabývají komunitní péčí. Oba rozhovory se skládaly ze 14 otázek, kdy byly rozděleny do tří oblastí. Rozhovorů se zúčastnilo šest sester a čtyři vyučující. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní rozdíl mezi teorii a praxí je v komplexnosti. Teorie na vysokých a vyšších školách popisuje komunitní péči jako celek. Praxe je u nás zaměřena hlavně na domácí ošetřovatelská péči, a na ostatní komunity se zapomíná.
|
|
|
Podpora péče o seniory v rodinném prostředí v ČR
PETRÁŠOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá kvalitou podpory rodinných pečujících, kteří se starají o nemohoucího seniora. Zkoumá přitom jak situaci pečujících osob, problematiku rodinné péče a její úskalí, tak přístup státu k podpoře rodinných pečovatelů. Zkoumá vývoj této podpory a její zacílení, vývoj podpory přitom zkoumá z hlediska posledních pěti let, kdy koncepce podpory rodinných pečujících byla zařazena do výhledu sociální politiky do roku 2025. Taktéž se věnuje rodinným pečovatelům jako samostatné skupině, na niž by měla být cílena sociální práce.
|
|
|
Sociální Rehabilitace u osob s duševní poruchou v psychiatrické nemocnici
VESELÁ, Martina
Abstrakt Téma bakalářské práce je zaměřeno na sociální rehabilitaci v psychiatrické nemocnici u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem práce je zjistit jakým způsobem jar poskytována sociální rehabilitace u osob s duševní poruchou. Dílčím cílem je zmapovat limity a možnosti poskytování sociální rehabilitace v kontextu komplexní péče v psychiatrické nemocnici. Výzkum je realizován v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Realizace výzkumu začala v červnu 2016 a byl ukončen v červnu 2017. Teoretickou část jsem zaměřila na popis teoretických informací o vývoji, průběhu metodách a formách poskytování Sociální rehabilitace. V praktické jsem se zabývala průběhem sociální rehabilitace v praxi. Do výzkumu jsem vybrala 5 žen a 5 mužů ve věku od 30 60 let s různým psychotickým onemocněním. Pacienty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkum. Při výzkumu jsem využila přístupu případové studie, který využívá anamnestického rozhovoru, pozorování, dotazování, individuální rozhovoru, obsahovou analýzu. Výsledky svého výzkumu jsem zpracovala v 10 kazuistikách, ve kterých jsem sestavila anamnézy, individuální plány, tabulky sociálních dovedností. Po té bylo u pacientů provedeno závěrečné zhodnocení individuálního plánu, sociálních dovedností a kognitivní test. Dále jsem při realizaci výzkumu vytvořila diagramy, které znázorňují průběh Sociální rehabilitace a postup práce s pacientem. Poté jsem sestavila návrh Sociální rehabilitace po propuštění pacienta. Ke zjištění dílčího cíle jsem vytvořila SWOT analýzu Sociální rehabilitace. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální rehabilitace v PNB probíhá komplexním způsobem na základě spolupráce všech zdravotnických odborníků a pacienti jsou začleněni do mnoha terapeutických aktivit, které jsou vzájemně provázané. Dále z výzkumu vyplývá, že možnostmi Sociální rehabilitace je velká nabídka komplexních terapeutických aktivit, jednotnost, soudružnost zdravotnických pracovníků ve vztahu k pacientovi, snaha PNB zkvalitnit psychiatrickou péči. Limity sociální rehabilitace jsou dány: nespolupracujícím pacientem, nevyrovnanými zdravotnickými pracovníky, nesourodostí informací které jsou pacientovi předávány, málo finančních prostředků na aktivity sociální rehabilitace v psychiatrii. Výsledky výzkumu lze využít, k dalšímu zkvalitňování a rozšiřování aktivit sociální rehabilitace v psychiatrické nemocnici.
|
|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Historický vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR.
LAZOROVÁ, Hana
V 19. století nebyla dostupnost zdravotní a ošetřovatelské péče z hlediska geografického i ekonomického na příliš dobré úrovni, neboť ji zejména na venkově zajišťovaly méně kvalifikované osoby. Péče o dítě se odehrávala převážně v domácím prostředí. Matky tak byly odkázány především samy na sebe, informace a zkušenosti přejímaly od starších žen ve svém okolí. Z této doby pochází ohledně péče o dítě mnoho mýtů a pověr. Vliv na tehdejší ošetřování dětí měla kultura dané společnosti a také náboženské smýšlení. Pediatrie se jako samostatný vědní obor začala vyvíjet až na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s tím se pozornost zaměřila také na rozvoj ošetřovatelské péče. Zakládala se první dětská oddělení a péče o dítě se postupně přesouvala do nemocnic. V průběhu historického vývoje se měnily i způsoby této péče. Ve 20. století došlo v ošetřování dětí k obrovskému pokroku. Vznikaly ošetřovatelské školy a další nemocnice. Velký nárůst můžeme zaznamenat i v počtu odborné literatury zabývající se ošetřováním a výchovou dětí v různých věkových obdobích. Postupně se začalo rozšiřovat poradenství pro matku a dítě. Mýty a pověry byly postupně vytlačovány informacemi s vědeckým základem. V padesátých letech 20. století se rozvíjela komunitní péče, která byla reakcí na špatnou dostupnost zdravotní péče na venkově. V osmdesátých letech se na porodnických odděleních v nemocnicích zavádí nový způsob péče o matku a dítě tzv. roaming-in, který na neonatologických odděleních úspěšně funguje dodnes. Hlavní prioritou dětského ošetřovatelství je zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči ve všech obdobích dětského věku, a to nejen v nemoci, ale i ve zdraví. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Informace byly zjišťovány metodou obsahové analýzy dat. Získané informace jsou členěny podle jednotlivých časových období. Zmapování vývoje ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR může nejen sestrám, ale i ostatním zdravotnickým pracovníkům a laické veřejnosti poskytnout ucelený pohled na to, jak se v průběhu jednotlivých časových období vyvíjela péče o dítě na našem území.
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
|
Implementace systému Omaha v komunitní praxi
BEŇOVÁ, Eva
Současný stav: Standardizovaná terminologie systému Omaha přináší nové možnosti pro sestry při poskytování komunitní praxe. Cíle: V rámci výzkumu byly stanoveny čtyři cíle: implementovat Omaha systém do ošetřovatelské dokumentace k ověřování ošetřovatelské péče v komunitní praxi - charakterizovat problémy pacientů s gastroenterologickým onemocněním podle schématu klasifikace problémů - zmapovat propojení problémů a intervencí podle schématu intervencí - zhodnotit výsledky problémů použitím škály pro hodnocení výsledků problémů Omaha systému. Metodika: Použitá výzkumná metoda vycházela z výsledků studie Kathryn H. Bowles (2000) problémů pacientů a intervencí sestry. Kvantitativní metoda výzkumu byla realizována pomocí dotazování s použitím ošetřovatelské dokumentace s implementovaným Omaha systémem. Získaná data byla testována v programu SPSS 22.0 a MS Excel. Výzkumný soubor: Tvořilo jej 103 pacientů s gastroenterologickým onemocněním. Výzkumné šetření realizovaly kontaktní osoby - sestry gastroenterologického oddělení. Výsledky: Pacienti s onemocněním trávicího systému disponují širokým spektrem problémů odpovídajícím povaze onemocnění, s převahou jejich výskytu ve fyziologické doméně a v doméně chování ve vztahu ke zdraví. V rámci mapování propojení problémů a intervencí, výsledky prokázaly vysokou využitelnost cílů ze schématu intervencí v komunitní praxi. Nejčastěji byly intervence určovány v kategorii Léčba a terapeutické postupy a Surveillance. Statistické rozdíly byly potvrzeny při dokumentování intervencí v jednotlivých kategoriích u problémů pacientů jako i při výběru intervencí v jednotlivých kategoriích vzhledem na typ gastroenterologického onemocnění. Výsledky výzkumu prokázaly výrazné zlepšení vědomostí, chování a stavu u jednotlivých problémů při porovnání finálních hodnot s iniciálními hodnotami výsledků problémů. Realizací vybraných intervencí ze schématu intervencí systému Omaha, byla dosažena u tří čtvrtin problémů jejich redukce až eliminace. Závěry: Omaha systém je vhodným prostředkem pro dokumentování všech fází ošetřovatelského procesu v komunitní praxi. Pro implementaci funkční dokumentace do komunitní praxe absentuje česká verze překladu systému Omaha a elektronická forma dokumentace.
|
|
|
Sociální práce s klienty se schizofrenií
Hemalová, Nikol ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce s názvem "Sociální práce s klienty se schizofrenií" pojednává o problematice schizofrenie jako závažného duševního onemocnění. Nalezneme zde nejdůležitější informace o tomto onemocnění. Jak se projevuje, jaké jsou jeho typy a jak onemocnění probíhá. Dále v této práci nalezneme informace o tom, jak probíhá sociální práce s touto cílovou skupinou, a to na území České republiky. Dozvíme se, co je to psychiatrická rehabilitace a jak by měla probíhat. Dále se dozvíme, jak by měl vypadat přístup sociálních pracovníků k takto nemocným lidem a jaká jsou specifika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním, zejména se schizofrenií. Také bychom se zde měli dočíst, jaké konkrétní organizace a sdružení pracujících s takto nemocnými lidmi. V empirické části se práce zabývá tím, jak se klientům s tímto onemocněním žije, co onemocnění předcházelo a co následovalo, a především se zabývá informovaností těchto lidí právě o možnostech, jaké sociální služby mohou využívat.
|
|
|
Trávení volného času lidí žijících v chráněném komunitním bydlení BONA o.p.s.
Zábojníková, Markéta ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá trávením volného času lidí žijících na chráněném komunitním bydlení BONA, o.p.s. V bakalářské práci bude vymezena oblast psychotických onemocnění, popsán systém a formy komunitní péče a chráněné bydlení jako sociální služba. Výzkumná část mapuje způsoby trávení volného času lidí na chráněném bydlení "Vila Jitka" neziskové organizace BONA, o.p.s. Klíčová slova Psychotické onemocnění, schizofrenie, komunitní péče, chráněné bydlení, volný čas
|
host ::
RSS.