Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vplyv veku na prieduchovú vodivosť a fotosyntézu dubu letného
Beňová, Eva
S přibývajícím věkem se snižuje vitalita stromu. Ekofyziologické parametry – fotosyntéza, křivky závislosti fotosyntézy na koncentraci CO2 (A-Ci křivky) a na světle, fluorescence chlorofylu, průduchová vodivost a vodný potenciál nám podávají informace o fyziologické vitalitě rostlin. V bakalářské práci byly zmíněné parametry použity na posouzení vlivu věku dubu letního (Quercus robur) na průduchovou vodivost a fotosyntézu. Byly mezi sobou porovnávány dvě věkové skupiny stromů, v první měly stromy více jak 600 let, v druhé byly stromy, jejichž věk byl méně než 30 let. Gazometrické měření ukázalo na nižší celkovou intenzitu fotosyntézy starých stromů. Pomoci A-Ci křivek, byly určeny biochemické limity Vcmax, Jmax a Rd (maximální karboxylace enzymu Rubisco, maximální rychlost transportu elektronů a denní dýchání; v daném pořadí), které se mezi starými a mladými stromy nelišily. Fluorescence chlorofylu nám sloužila k určení maximálního kvantového výtěžku v noci (Fv/Fm) a za různých intenzit osvětlení (Fvˈ/Fmˈ), přičemž nebyly detekovány rozdíly ve světelné části fotosyntézy mezi starými a mladými stromy. V čem se ale mladé od starých stromů lišily, byla průduchová vodivost, která byla při nelimitujícím obsahu vody v půdě nižší starých stromů než u mladých. Následkem toho byla u nich nižší i intercelulární koncentrace CO2, co vedlo k nižší koncentrace CO2 na místech karboxylace a celkově k nižší intenzitě fotosyntézy. Na druhou stranu v létě, za mírného přísušku, měly staré stromy lepší přístup k půdní vodě, co indikovalo vyšší hodnoty vodního potenciálu. Díky tomu, měly staré stromy v létě podobnou maximální průduchovou vodivost jako mladé stromy; minimální průduchová vodivost v noci a při maximálních evapotranspiračních požadavcích byla ale u starých stromů vyšší než u mladých. Výsledky naznačují, že jedním z hlavních důvodů chřadnutí stromů ve vysokém věku je regulace průduchové vodivosti a tím i optimalizace schopnosti regulovat asimilaci uhlíku a transpiraci.
Implementace systému Omaha v komunitní praxi
BEŇOVÁ, Eva
Současný stav: Standardizovaná terminologie systému Omaha přináší nové možnosti pro sestry při poskytování komunitní praxe. Cíle: V rámci výzkumu byly stanoveny čtyři cíle: implementovat Omaha systém do ošetřovatelské dokumentace k ověřování ošetřovatelské péče v komunitní praxi - charakterizovat problémy pacientů s gastroenterologickým onemocněním podle schématu klasifikace problémů - zmapovat propojení problémů a intervencí podle schématu intervencí - zhodnotit výsledky problémů použitím škály pro hodnocení výsledků problémů Omaha systému. Metodika: Použitá výzkumná metoda vycházela z výsledků studie Kathryn H. Bowles (2000) problémů pacientů a intervencí sestry. Kvantitativní metoda výzkumu byla realizována pomocí dotazování s použitím ošetřovatelské dokumentace s implementovaným Omaha systémem. Získaná data byla testována v programu SPSS 22.0 a MS Excel. Výzkumný soubor: Tvořilo jej 103 pacientů s gastroenterologickým onemocněním. Výzkumné šetření realizovaly kontaktní osoby - sestry gastroenterologického oddělení. Výsledky: Pacienti s onemocněním trávicího systému disponují širokým spektrem problémů odpovídajícím povaze onemocnění, s převahou jejich výskytu ve fyziologické doméně a v doméně chování ve vztahu ke zdraví. V rámci mapování propojení problémů a intervencí, výsledky prokázaly vysokou využitelnost cílů ze schématu intervencí v komunitní praxi. Nejčastěji byly intervence určovány v kategorii Léčba a terapeutické postupy a Surveillance. Statistické rozdíly byly potvrzeny při dokumentování intervencí v jednotlivých kategoriích u problémů pacientů jako i při výběru intervencí v jednotlivých kategoriích vzhledem na typ gastroenterologického onemocnění. Výsledky výzkumu prokázaly výrazné zlepšení vědomostí, chování a stavu u jednotlivých problémů při porovnání finálních hodnot s iniciálními hodnotami výsledků problémů. Realizací vybraných intervencí ze schématu intervencí systému Omaha, byla dosažena u tří čtvrtin problémů jejich redukce až eliminace. Závěry: Omaha systém je vhodným prostředkem pro dokumentování všech fází ošetřovatelského procesu v komunitní praxi. Pro implementaci funkční dokumentace do komunitní praxe absentuje česká verze překladu systému Omaha a elektronická forma dokumentace.

Viz též: podobná jména autorů
2 Beňová, Eliška
2 Beňová, Eva
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.