|
|
Přínosy dobrovolnictví z pohledu teenagerů v členské organizaci: kvalitativní sonda
Smrečani, Martina ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dobrovolnictvím teenagerů a zkoumá přínosy dobrovolnictví a vlivy na jejich dobrovolnickou činnost. Cílem práce je explorace tématu formálního dobrovolnictví teenagerů se zaměřením především na vnímání přínosů této činnosti, prožívání dobrovolnické činnost a faktory, které mají vliv na tuto činnost. Teoretická část práce poskytuje vhled do tématu dobrovolnictví mladých lidí, věnuje se specifikaci teeangera a příslušníka generace Z a přehledně shrnuje motivace k dobrovolnictví, osobní a společenské přínosy dobrovolnictví mladých lidí. Empirická část práce se skládá z analýzy focus group, hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s teenagery-dobrovolníky Hnutí Brontosaurus a dokumentů této členské organizace. Explorací tohoto fenoménu a vlastním výzkumem bych ráda přispěla k propagaci dlouhodobého dobrovolnictví a pozitivního životního stylu teenagera jako dobrovolníka.
|
|
|
Role občanské společnosti při řešení zadluženosti s akcentem na občanské poradny
Neckářová, Věra ; Legnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rolí občanské společnosti při řešení zadluženosti s akcentem na občanské poradny. Zachycuje organizace občanské společnosti jako důležitou součást společnosti, která působí mezi státem, trhem a jednotlivci. Popisuje vývoj problematiky zadluženosti v České republice. Mapuje vznik občanského poradenství a vývoj způsobu práce občanských poraden celkově i konkrétněji v oblasti dluhové problematiky. Pohledem občanských poraden popisuje hlavní aktéry v oblasti řešení zadluženosti, kteří působí mezi organizacemi občanské společnosti.
|
|
|
Podoby dobrovolnických rolí a jejich referenční skupiny
Nollová, Michaela ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Práce se zabývá dobrovolnictvím ve spojení s referenčními skupinami dobrovolníků. Popisuje a analyzuje dobrovolnictví osmi dobrovolníků angažujících se ve vybraném spolku. První část práce je teoretická, vymezuje základní pojmy, teorie a koncepty důležité pro výzkum. Druhá, empirická část práce, představuje metodologický postup a zabývá se provedeným kvalitativním výzkumem prostřednictvím hloubkových rozhovorů s formálními dobrovolníky. Cílem práce je popsat a porozumět tomu, jakým způsobem si dobrovolníci utvářejí své dobrovolnické role a k jakým referenčním skupinám se vztahují. Na podoby dobrovolnických rolí v této organizaci má vliv zejména pravidelnost a intenzita jejich činnosti. Během analýzy byly ze zkoumaných dat vyprofilované dvě hlavní podoby dobrovolnické role. Dobrovolníci z jedné skupiny svou činnost považují za pomoc a vztahují se ke klientům organizace. Dobrovolníci z druhé skupiny se vztahují k ostatním dobrovolníkům a činnost je pro ně hlavně zábavou.
|
|
|
Grassroots political activism in Russia
Chervotkina, Yulia ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; David, Maxine (oponent)
Russian protests of 2011-2012 revitalised the country's political life. Hoping for a change, citizens were looking for opposition leaders to represent them in their dialogue with the authorities. However, the opposition failed to maintain its support and attract new followers over time, and this paper analyses why it happened. To answer the question, we analysed the long-term consequences of state-organised repression and institutionalisation. Our results showed that repression is not the only reason for the loss of support of the opposition. Limited radicalisation, premature institutionalisation, and disconnection of the opposition from civil society played a vital role in this process. Even though these were the main characteristics of the For Fair Elections movent, this research argues that the Russian opposition did not outgrow them ten years later. Keywords: Russia, protests, political opposition, repression, civil society
|
|
|
Příběhy Nového zákona jako klíč pro výchovu ke vzájemnému soužití a porozumění v občanské společnosti
LORKO, Radomíra
Práce se zabývá možností, jak lze využít příběhy Nového zákona v hodnotové výchově v rodině bez ohledu na to, zda jsou její členové věřící či ne. Teoretická část osvětluje důležitou roli rodiny v hodnotové výchově. Na rodinu nahlíží jako na základní článek společnosti, resp. jako na zásadní společenství pro výchovu k základním hodnotám, jejichž obsahové naplnění je nezbytné pro budování občanské společnosti. Dále je výchova k hodnotám nahlížena ještě z pohledu církve skrze církevní dokumenty a skrze vzdělávací systém ČR. Praktická část je experimentální. Je rozvržena do tří částí. V první části jde o soubor strukturovaných setkání k daným tématům, jako je svoboda, odvaha, soucit, láska k bližnímu, tolerance a otevřenost, včetně uvedení využívaných metod. Ve druhé části jsou charakterizovány obě rodiny. Obě vybrané rodiny nevyznávají žádné náboženství, mají dvě děti a dva dospělé, souhlasí s navrhovanou spoluprací a patří ke střední třídě obyvatel. Třetí část experimentu popisuje aplikaci navržených programů a výsledek praxe. I přesto, že pozitivní výsledek experimentu může být ovlivněn tím, že se jedná o rodiny přátel autora, přesto má svoji váhu právě proto, že všichni účastníci nebyli ničím zavázáni při účasti pouze svojí upřímnosti vyplývající z důvěry v mezilidských přátelských vztazích. Za významný výsledek práce lze považovat ověření, že kombinace různých přístupů k textu, od variantního čtení, poslechu až k výtvarnému vyjádření, činí atraktivními i zdánlivě nezajímavé texty nebo témata, která se zdají, že stojí mimo všední život. Na program nejlépe reagovali žáci druhého stupně a, jak sami vyjádřili v závěrečných diskuzích, ocenili možnost otevřeně a v dostatečném prostoru vyjádřit své názory a projevit svoji kreativitu směřovanou k danému cíli. Členové rodin se shodli, že práce v tomto experimentu pro ně byla zábavná, inspirující a přinesla jim nové neočekávané zážitky.
|
|
| |
|
| |
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Srovnání směrů společenské odpovědnosti na příkladu 3 firem ze soukromého sektoru, společnosti GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., Dalkia a.s., ABB,a.s.
Macakova, Lucie ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Frištenská, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám analýzou tří mezinárodních společností z tržního soukromého sektoru, společnosti GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. , Dalkia a.s. a ABB a.s. a způsobu jak pojímají a praktikují společenskou odpovědnost firem. Při výběru společností jsem vycházela z těchto kritérií: Vybraná společnost musí mít hlavní pobočku/matku v zemích západní Evropy. Vybraná společnost musí mít zkušenost se společenskou odpovědností a ve své historii prokazatelnou činnost, kterou lze považovat za společensky odpovědnou. Všechny vybrané společnosti jsou lídry v dané oblasti v České republice. V diplomové práci se zaměřuji na přehled CSR aktivit těchto společností, především na oblast firemní filantropie. Zabývám se spoluprací soukromých společností s organizacemi občanského sektoru (OOS) , u které se zaměřím především na konkrétní způsoby spolupráce a na zpětnou vazbu od organizací občanské společnosti, na to jak CSR aktivity hodnotí. Dále se zaměřuji na způsoby zapojování zaměstnanců do společenské odpovědnosti (CSR). Soustředím se také na to, zda dceřiné pobočky praktikují stejné CSR aktivity a používají stejné CSR nástroje jako jejich mateřské organizace. Věnuji se také roli CSR v marketingové strategii firem. Klíčová slova Organizace občanského sektoru (OOS), corporate social responsibility...
|
|
|
Kontroverzní povaha sociálního podniku jako komercionalizované organizace občanského sektoru
Hořínková, Monika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je komercionalizace občanských organizací, kterou rozumíme proces, kdy přejímají v rámci svého fungování některé postupy, metody a strategie komerčního sektoru, s cílem vygenerování zisku. Za nejvyšší úroveň komercionalizace považuje práce transformaci občanské organizace v sociální podnik. V další možné úrovni už by se z takové organizace stal tržní podnik nahlížený jako sociálně odpovědný. Sociální podnik je přitom definován jako taková občanská organizace, pro kterou je dosahování zisku stejně důležité jako zvýšení veřejného prospěchu, tedy naplnění vlastního altruistického poslání. Protože spojuje dva protichůdné atributy v podobě sociální a ekonomické mise, přičemž ekonomické poslání může to původní sociální ohrožovat, je považován za kontroverzní. Cílem práce je proto zjistit, jaký význam má pro život organizace občanského sektoru takováto transformace v sociální podnik, a jak tato transformace ovlivňuje její fungování a podstatu. Vychází přitom primárně z teorie občanské společnosti, občanského sektoru, sociální ekonomiky a teorie sociálního podniku. Jedná se o případovou studii, jejíž součástí jsou tři integrační sociální podniky.
|
host ::
RSS.