|
|
Vliv roku na růstovou schopnost a průběhy porodů plemene charolais ve vybraném chovu
Ludvíková, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu roku na růstovou schopnost a průběhy porodů plemene charolais ve vybraném ekologickém chovu. Literární přehled práce byl především zaměřen na charakteristiku plemene charolais, jeho chov, kontrolu užitkovosti masného skotu, porody, porodní hmotnost, růst, sezónu telení, pastvu skotu, ekologické zemědělství a na chov masného skotu v ekologickém zemědělství. V praktické části byly zhodnoceny výsledky růstové schopnosti ve farmě hospodařící v systému ekologického zemědělství. Měřené hodnoty byly porodní hmotnost, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Též v této části byly zhodnoceny průběhy porodů. Všechny tyto výsledky byly porovnány s výsledky hodnot z celé České republiky. Z výsledků je patrné, že plemeno charolais ze sledované farmy dosahovalo vyšších průměrných hmotností, než je průměr České republiky. V letech 2011 až 2015 byla naměřena průměrná porodní hmotnost u býků 46,7 kg a jalovic 42,9 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla u býků 196,1 kg a u jalovic 180,3 kg. Průměrná hmotnost v 210 dnech byla u býků 324,7 kg a u jalovic 295,1 kg. Porody byly ve sledované farmě hodnoceny stupněm snadné. Při hodnocení sezóny telení, výsledky ukazují 63 % porodů od ledna do března. V závěru je zhodnocen vliv teploty vzduchu a srážek na výnos píce, kde lze říci, že není důležité pro růst trvalých travních porostů kolik milimetrů srážek ročně spadne, ale rozložení a četnost srážek.
|
|
|
Vliv dotace mikroprvků u masného skotu na parametry užitkovosti a koncentraci mikroprvků v krvi telat
Kořínek, Matěj
Cílem práce bylo zhodnocení vlivu anorganického či organického selenu (Se), podávaného v minerální doplňkové směsi masnému skotu, na stav zásobení organismu krav a jejich telat selenem a také na parametry jejich užitkovosti. Byly vytvořeny 2 skupiny krav po 6 kusech a suplementovány dvěma různými formami selenu: skupina A dostávala anorganický seleničitan sodný, skupina B organický selenomethionin. U vyšetřených krav, byla před začátkem suplementace zjištěna průměrná aktivita ghathionperoxidázy (GPx) v plné krvi u krav skupiny A: 847,06 +- 170,77 ukat/l a u skupiny B: 791,30 +- 91,20 ukat/l a koncentrace Se u skupiny A: 136,70 +- 27,97 ug/l a u skupiny B: 95,77 +- 20,05 ug/l. Po porodu u krav bylo zjištěno zvýšení aktivity GPx o 26 % u skupiny A a o 45 % u skupiny B. Rozdíl mezi skupinami ale nebyl statisticky průkazný (p < 0,28). Nárůst koncentrace Se v krvi krav byl u skupiny A 7,5 % a u skupiny B 5 %. V krvi novorozených telat obou skupin nebyl zjištěn průkazný rozdíl v aktivitě GPx (p < 0,43). Koncentrace Se v krvi telat byla ve skupině A: 160,18 +- 18,07 ug/l a u skupiny B 105,30 +- 24,26 ug/l. Rozdíl v koncentraci Se v krvi krav i telat byl sice mezi skupinami statisticky průkazný (p < 0,05), ale vzhledem k tomu, že tento rozdíl byl průkazný již u zvířat před zahájením dotace anorganického a organicky vázaného selenu, nelze výsledek interpretovat jako prokázaný vliv dotace různých forem selenu. Hmotnost a přírůstky telat byly mezi skupinami vyrovnané a statisticky se nelišily (p < 0,39). Lze tedy konstatovat, že obě použité formy Se měly na sledované parametry obdobný biologický efekt.
|
|
|
Analýza chovu plemena charolais
Šebestová, Eva ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit literární rešerši o chovu masných plemen a doplnit ji malou ukázkou hodnocení vybraných ukazatelů masné užitkovosti plemene charolais vybraného stáda. Hodnoty byly zjištěny na základě pravidelných vážení vycházejících z kontroly užitkovosti (porodní hmotnosti, hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku). Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek odděleně podle pohlaví, aby byly přehledné.
Teoretická část práce je věnována analýze chovu masného stáda plemene charolais. Zaměřuje se na popis ustájení v letním a zimním období, výživu krav během celého roku, připouštění krav a telení, celkovou organizaci ve stádě.
Sledované stádo masného plemene charolais patří zemědělskému podniku, který se nachází v Telči na Jihlavsku. Hlavní činností podniku je rostlinná a živočišná výroba. Rostlinná produkce se zaměřuje především na pěstování obilovin, řepky olejné a silážní kukuřici. V živočišné výrobě dominuje chov mléčného skotu holštýnského plemene a produkce mléka. Masné stádo se nachází ve vesnici Rozsíčky, která leží nedaleko Telče.
V době pozorování bylo ve stádě celkem 37 kusů, z toho bylo 29 krav a 8 jalovic. V období telení se živě narodilo 37 telat a na celkem 35 kusech bylo provedeno vážení ve všech věkových kategoriích. Z tohoto počtu bylo 17 jaloviček a 18 býčků.
Na základě zjištěných údajů byly porovnány jednotlivé hmotnosti a srovnány uvnitř stáda dle pohlaví a dále srovnány s průměry vyhodnocenými kontrolou užitkovosti v celé republice.
Průměrná porodní hmotnost u jaloviček byla 37 kg, což se shoduje s celorepublikovým průměrem 37,4 kg a průměrná porodní hmotnost u býčků je přímo shodná s průměrem v republice a to 40 kg.
Průměrná zjištěná hmotnost u jalovic ve 120 dnech věku byla 176 kg a u býků 186kg. Obě hodnoty se pohybují nad průměrem v porovnání s celou republikou. V 210 dnech věku se jalovice s průměrnou hmotností 267 kg a býci s 282 kg nachází pod průměrem, který republika dosahuje. Denní přírůstek od porodu do 210 dnů věku telat byl u jalovic 1,1 kg a u býků 1,16 kg.
Dále byly hodnoceny počty porodů v jednotlivých měsících. Jalovičky se z celého období rodily nejvíce v dubnu, celkem 10 ks. U býčků jsou počty porodů v jednotlivých měsících oproti jalovicím celkem rovnoměrně rozloženy. Celkově lze určit, že největší frekvence telení připadá na první třetinu letní pastvy a to především na měsíc duben.
Z výsledků je masná užitkovost stáda hodnocena jako nadprůměrná. Hlavním vliv na dosahované hodnoty má brakace, která se důsledně provádí na plodnost, snadnost porodů, mléčnost matek apod. Dále z hlediska menšího stáda je zajištěno dostatek kvalitního krmiva během celého roku.
Z hlediska reprodukce na telení připadá velmi dlouhé období, což časově zhoršuje organizaci v chovu.
|
|
|
Vlivy působící na odpočinkové chování krav plemene charolais na pastvě ve vybraném chovu
Kuráňová, Martina
Cílem této práce bylo vyhodnotit, jakým způsobem ovlivňuje denní doba, teplota a roční období, odpočinkové chování skotu na pastvě. Pokus probíhal od jara do podzimu, na farmě v obci Bystřice a jejím okolí. Stádo bylo sledováno vždy po dobu 10h a k záznamu jednotlivých životních projevů docházelo, v intervalu 15 min. Zároveň, byla také měřena teplota a to v intervalu 30 min. U skotu plemene charolais, byla sledována frekvence ležení/stání a preferenční chování skotu při odpočinku, čili preference levého či pravého boku k ležení a volba slunného nebo stinného místa k ležení/stání. Denní doba měla vliv především na volbu mezi ležením na slunci nebo ve stínu. Zvířata během dopoledních hodin preferovala ležení na slunci, po 13 h raději volila stín. Co se týče teploty, ovlivněno bylo především preferenční chování, z hlediska výběru místa k odpočinku. Zvířata se zvyšující se teplotou, statisticky průkazně volila raději stinné místo k ležení. Naopak bylo patrné, že při chladnějších teplotách leží s oblibou na slunci. Poměr ležících a stojících zvířat byl teplotou ovlivněn nepatrně a zvířata převážně více ležela, než stála. Roční období ovlivnilo jak výběr místa k odpočinku, tak poměr stojících a ležících zvířat. Nejvíce stojících zvířat bylo zaznamenáno na jaře. Naopak v létě a na podzim, stádo více leželo. V jarním a podzimním období, preferovala zvířata ležení na slunci, v létě poté ve stínu. Dále byly sledovány také ostatní životní projevy, jako pohyb, příjem potravy, příjem vody, močení a kálení, sociální a komfortní chování.
|
|
|
Rozdíly v odpočinkovém chování krav plemen český strakatý skot a charolais ve vybraném chovu
Fadrný, Petr
Tato bakalářské práce na téma: Rozdíly v odpočinkovém chování krav plemene český strakatý skot a plemene charolais ve vybraném chovu, byla zaměřena především na dobu stání a ležení. U ležení byla zkoumána preference levého a pravého boku u obou plemen. Stání se pak rozdělovalo na stání, stání - žraní. Pozorování bylo provedeno v zemědělském podniku ZePo, a.s. Libchavy a to v období listopadu 2014. Pozorování bylo provedeno ve dvou opakováních. Sledování se uskutečnilo ve 3 stájích a to konkrétně ve vazné stáji pro dojnice plemene český strakatý skot, volné kotcové stáji pro krávy plemene charolais a volné kotcové stáji pro dojnice. Ve stájích z plného počtu krav byla vybrána skupina 20 krav, s průměrnou užitkovostí asi 24 kilogramů mléka a ve 150 dnech laktace. Mezi sledované faktory ovlivňující chování krav byly vybrány: plemeno a technologie ustájení. U vlivu plemene na stání byly shledány statisticky vysoce průkazné shody (p<0,01) v preferenci levého nebo pravého boku byly rozdíly u českého strakatého skotu vysoce statisticky průkazné (p<0,01) a u plemene charolais statisticky neprůkazné (p>0,05). Vlivem technologie ustájení nevyšly rozdíly ve stání a stání- žraní, výsledek je statisticky vysoce průkazný (p<0,01). Vazná stáj ukazuje na preferenci u dojnic k pravému boku s vysokou statistickou průkazností (p<0,01). Ve volné stáji krávy preferují levý bok bez statistické průkaznosti (p>0,05).
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti plemene Charolais ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství
Ludvíková, Lenka
Cílem této bakalářské práce byla charakteristika plemene charolais a jeho růstové schopnosti v České republice. Literární přehled pojednává o historii chovu plemene, blíže jsou pak popsány porody, porodní hmotnosti, růst a vzhled exteriéru. Dále je práce zaměřena na ekologické zemědělství a chov masného skotu v ekologickém zemědělství. V praktické části byly zhodnoceny výsledky růstové schopnosti ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství v České republice z Kraje Vysočina zaměřené na hmotnost při porodu, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Výsledky byly porovnány s hodnotami růstové schopnosti plemene charolais z celé České republiky. V této části bakalářské práce byly zhodnoceny také průběhy porodů, které byly porovnány s výsledky z České republiky. Z výsledků je patrné, že plemeno charolais ze sledované ekofarmy dosahuje vyšších průměrných hmotností, než je průměr celé České republiky. V letech 2011, 2012, 2013 byla naměřena průměrná porodní hmotnost u býků 47,3 kg a u jalovic 43,1 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla u býků 199,3 kg a u jalovic 181,6 kg. Průměrná hmotnost v 210 dnech byla u býků 329,9 kg a u jalovic 302,3 kg. Porody byly ve sledované farmě téměř vždy snadné.
|
|
|
Vybrané vlivy působící na tržní produkci stáda krav plemene Charolais
Stránská, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení vybraných vlivů, které působí na tržní produkci stáda krav plemene Charolais. Hodnocen byl vliv počtu chovaných krav, počtu narozených telat, úhynu a negativní selekce. Sledován byl obrat stáda po dobu jednoho roku na Tvrdkovské zemědělské farmě. V každém měsíci byly podle výkazů stanoveny přísuny a odsuny v jednotlivých kategoriích a ty byly následně vyhodnoceny. Po zhodnocení všech vlivů jsem zjistila, že pro tržní produkci je nejdůležitější počet narozených telat. Finanční prostředky za prodej telat v zástavu tvoří největší část tržeb. Farma v roce 2013 utržila celkem 5 993 582 Kč, z čehož za prodej telat 3 836 916 Kč. Dalším tržby zvyšujícím faktorem byl prodej vyřazených kusů. Za tyto farma utržila 2 156 666 Kč.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na růst a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků
KOCINOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů na růst a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků do porážkové hmotnosti u sledovaného stáda skotu plemene Českého strakatého skotu a jeho kříženců. Celkem bylo sledováno 70 kusů býků jednotlivých plemen, 32 býků byli českého strakatého plemene, 29 býků českého strakatého plemene s kříženci masných plemen a 9 býků bylo kříženců masných plemen skotu. Býci byli zastaveni na výkrm ve věku 9-12 měsíců a byli vykrmováni přibližně do dvou let, tedy do 24 měsíců věku.
|
host ::
RSS.