|
|
Relaxivity of magnetic iron oxide nanoparticles containing diamagnetic cations
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlan, Vojtěch (oponent)
Magnetické nanočástice se staly častým předmětem biomedicínského výzkumu, např. jako potenciální konstrastní látky pro T2-vážené zobrazování pomocí mag- netické rezonance. Schopnost kontrastní látky zvýšit relaxační rychlosti 1 H ve svém okolí je kvantitativně popsána relaxivitou. Cílem této práce bylo změřit metodou ja- derné magnetické rezonance příčnou relaxivitu nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 obalených amorfní silikou (SiOx (OH)y ) nebo stabilizovaných citrátem, konkrétně její závislost na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušt'ce obalu ze siliky. Obsah hliníku byl stanoven z XRF na x = 0.23(1), dále byl materiál charakterizován pomocí XRPD, Mössbauerovy spektroskopie, DLS, TEM a magnetických měření. Velikost magnetic- kého jádra byla ∼ 21 nm, tloušt'ka obalu ze siliky pak ∼ 6,10,17 a 21 nm. Magne- tizace nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 vzrostla oproti ε-Fe2O3 o ∼ 30 %. Saturační trend závislosti relaxivity na vnějším magnetickém poli a její lineární pokles s rostoucí tloušt'kou siliky nelze popsat teoretickým modelem motional averaging regime (re- žim pohybového středování, MAR), nicméně teplotní závislost naměřená v 0.47 T a 11.75 T by se jím dala vysvětlit. Ze srovnání s nanočásticemi ε-Fe2O3 vyplývá, že zkoumané vzorky s obalem tenčím než 10 nm dosáhly vyšší relaxivity...
|
|
|
Ovlivnění viability buněk při interakci s nanočásticemi oxidů titanu a antracyklínovými cytostatiky
Kondělková, Regina ; Štenglová Netíková, Irena (vedoucí práce) ; Merta, Ladislav (oponent)
Cílem práce je provedení literární rešerše na téma ovlivnění viability buněk při interakci s antracyklinovými cytostatiky a nanočásticemi TiO2. Antracyklinová cytostatika jsou jednou ze skupin nejvíce používaných chemoterapeutických léčiv, obzvláště často využívaný je pak jejich zástupce doxorubicin. Závažným nežádoucím účinkem antracyklinů při para podání léčiva (extravazaci) je nekrotizace okolní tkáně. Zatím není k dispozici účinná léčba tohoto nežádoucího účinku. Jednou z cest by mohlo být využití sorpčních a degradačních vlastností pro lidské tělo netoxických nanočástic TiO2. Pro antracykliny je charakteristická rychlá adsorpce na povrch nanočástic TiO2 a následná degradace na netoxické produkty. Proto se v rešerši dále zabývám využitím nanočástic TiO2, jejich unikátními chemickými vlastnostmi a způsobem, jakým ovlivňují viabilitu buněk, zejména buněčné linie keratinocytů in vitro. Z rešerše vyplývá, že nedochází ke snížení viability buněk keratinocytů při jejich kultivaci společně s nanočásticemi TiO2, a tím se otevírá prostor pro další studie na využití nanočástic TiO2 pro léčbu nekrotizujících extravazací antracyklinů.
|
|
|
Měření viability buněk
Pelc, Pavel ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá viabilitou buněk. Popisuje princip fluorescence, fluorescenční metody, fluorescenční mikroskopii a metodu barvení buněk pomocí speciálního kitu obsahující barviva calcein AM a ethidium homodimer. Dále je zde popsán program pro analýzu a vyhodnocení viability na dvou odlišných buněčných kulturách.
|
|
|
Vyhodnocení viability u kultivovaných mezenchymálních buněk
Jehličková, Jana ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi určení viability buněk a jejího vyhodnocení. Teoreticky popisuje kultivaci buněk, různé metody značení vhodnými barvivy a možnosti zobrazení. V praktické části je uvedena příprava pozorovaného vzorku a ukázány příklady obrazů buněk vytvořené konfokálním mikroskopem. Dále je vytvořen algoritmus pro analýzu dat v prostředí programu Matlab. Pro nastavení vhodných parametrů k analýze je vytvořeno uživatelské rozhraní.
|
|
| |
|
|
Měření viability buněk
Prokopyeva, Elena ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby určování životaschopnosti buněk a jejího měřením. V první části práce je stručný úvod do teorie životaschopnosti buněk, jsou popsány metody měření buněčné viability a typy fluorescenčních sond. Dále práce obsahuje stručný popis metod obrazového zpracování, je popsán fluorescenční mikroskop a použité filtry. V praktické části je popsán systém realizováný v grafickém programovacím prostředí LabVIEW pro vyhodnocení viability buněk, jsou vysvětleny funkce jednotlivých použitých bloků, program je ověřen na modelových datech.
|
host ::
RSS.