|
| |
|
|
Relaxivita magnetických nanočástic
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lančok, Adriana (oponent)
Magnetické nanočástice nacházejí široké využití v medicíně zejména jako kontrastní látky pro T1- a T2-vážené obrazy při zobrazování magnetickou rezonancí (MRI). Schopnost kontrastní látky ovlivnit rychlost relaxace protonů v tkáni popisuje její relaxivita. Náplní předkládané bakalářské práce je charakterizace fyzikálních vlastností vzorků nanočástic ε-Fe2O3 obalených amorfním SiO2, především určení jejich relaxivit v závislosti na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušťce obalu SiO2. Ze snímků TEM byla získána distribuce velikostí nanočástic s mediánem ~ 20 nm s tloušťkou obalu ~4; 8; 12; 19 nm. Z XRD byly určeny mřížové parametry a stanoven obsah příměsi α-Fe2O3 ˂ 2%, z Mössbauerovy spektroskopie byly vyhodnoceny hyperjemné parametry, na jejichž základě byl vyloučen vliv obalení na magnetické vlastnosti nanočástic. Z magnetických měření byl stanoven podíl ε-Fe2O3 a SiO2 ve vzorcích. Z obalených vzorků nanočástic byly namíchány vodné suspenze různých koncentrací, u nichž byly metodami NMR v různých magnetických polích změřeny relaxivity r1, r2. Na vybrané suspenzi byla změřena teplotní závislost relaxivit v polích 0,47 T a 11,75 T. Polní a teplotní závislosti relaxivit odpovídají teoretickým modelům. Relaxivity r2 zkoumaných vzorků jsou všeobecně nižší než u komerčních superparamagnetických...
|
|
| |
|
|
Study of properties of iron-containing nanoparticles stressing their application potential
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Javorský, Pavel (oponent) ; Mašláň, Miroslav (oponent)
Magnetické nanočástice nabízejí nepřeberné množství aplikačních možností v různých oblastech lidského snažení. Základní pochopení jejich fyzikálních vlastností souvisejících s použitou magnetickou fází, povrchovým zakončením či případnými obaly, metodou jejich syntézy, velikostí, tvarem, či dokonce agregací, představuje zásadní předpoklad pro jejich efektivní využití a optimalizace pro zamýšlené aplikace. Tato dizertační práce si klade za cíl uvést do kontextu původní výsledky, týkající se především struktury a magnetických vlastností, získané při základním studiu magnetických nanočástic vybraných systémů obsahujících železo a využít tyto poznatky při testování nanočástic ve zvolených aplikacích. Železo zůstává díky své nízké ceně, vysoké využitelnosti, hojnosti v zemské kůře a nízké toxicitě ideálním stavebním prvkem moderních magnetických materiálů. Vybrané systémy studované v této práci zahrnují jeho oxidy (ferity a různé polymorfní modifikace oxidu železitého včetně ε-Fe2O3 a dopovaných analogů) a sulfidy (greigit, chalkopyrit), z nichž všechny vykazují osobité vlastnosti jako magnetické nebo strukturní přechody. Mezi studovanými aplikacemi je největší pozornost věnována využití magnetických nanočástic jako kontrastních látek v zobrazování pomocí jaderné magnetické rezonance a analýze jejich...
|
|
|
Relaxivity of magnetic iron oxide nanoparticles containing diamagnetic cations
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce)
Magnetické nanočástice se staly častým předmětem biomedicínského výzkumu, např. jako potenciální konstrastní látky pro T2-vážené zobrazování pomocí mag- netické rezonance. Schopnost kontrastní látky zvýšit relaxační rychlosti 1 H ve svém okolí je kvantitativně popsána relaxivitou. Cílem této práce bylo změřit metodou ja- derné magnetické rezonance příčnou relaxivitu nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 obalených amorfní silikou (SiOx (OH)y ) nebo stabilizovaných citrátem, konkrétně její závislost na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušt'ce obalu ze siliky. Obsah hliníku byl stanoven z XRF na x = 0.23(1), dále byl materiál charakterizován pomocí XRPD, Mössbauerovy spektroskopie, DLS, TEM a magnetických měření. Velikost magnetic- kého jádra byla ∼ 21 nm, tloušt'ka obalu ze siliky pak ∼ 6,10,17 a 21 nm. Magne- tizace nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 vzrostla oproti ε-Fe2O3 o ∼ 30 %. Saturační trend závislosti relaxivity na vnějším magnetickém poli a její lineární pokles s rostoucí tloušt'kou siliky nelze popsat teoretickým modelem motional averaging regime (re- žim pohybového středování, MAR), nicméně teplotní závislost naměřená v 0.47 T a 11.75 T by se jím dala vysvětlit. Ze srovnání s nanočásticemi ε-Fe2O3 vyplývá, že zkoumané vzorky s obalem tenčím než 10 nm dosáhly vyšší relaxivity...
|
|
| |
|
| |
|
|
Relaxivity of magnetic iron oxide nanoparticles containing diamagnetic cations
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlan, Vojtěch (oponent)
Magnetické nanočástice se staly častým předmětem biomedicínského výzkumu, např. jako potenciální konstrastní látky pro T2-vážené zobrazování pomocí mag- netické rezonance. Schopnost kontrastní látky zvýšit relaxační rychlosti 1 H ve svém okolí je kvantitativně popsána relaxivitou. Cílem této práce bylo změřit metodou ja- derné magnetické rezonance příčnou relaxivitu nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 obalených amorfní silikou (SiOx (OH)y ) nebo stabilizovaných citrátem, konkrétně její závislost na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušt'ce obalu ze siliky. Obsah hliníku byl stanoven z XRF na x = 0.23(1), dále byl materiál charakterizován pomocí XRPD, Mössbauerovy spektroskopie, DLS, TEM a magnetických měření. Velikost magnetic- kého jádra byla ∼ 21 nm, tloušt'ka obalu ze siliky pak ∼ 6,10,17 a 21 nm. Magne- tizace nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 vzrostla oproti ε-Fe2O3 o ∼ 30 %. Saturační trend závislosti relaxivity na vnějším magnetickém poli a její lineární pokles s rostoucí tloušt'kou siliky nelze popsat teoretickým modelem motional averaging regime (re- žim pohybového středování, MAR), nicméně teplotní závislost naměřená v 0.47 T a 11.75 T by se jím dala vysvětlit. Ze srovnání s nanočásticemi ε-Fe2O3 vyplývá, že zkoumané vzorky s obalem tenčím než 10 nm dosáhly vyšší relaxivity...
|
|
|
Relaxivita magnetických nanočástic
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lančok, Adriana (oponent)
Magnetické nanočástice nacházejí široké využití v medicíně zejména jako kontrastní látky pro T1- a T2-vážené obrazy při zobrazování magnetickou rezonancí (MRI). Schopnost kontrastní látky ovlivnit rychlost relaxace protonů v tkáni popisuje její relaxivita. Náplní předkládané bakalářské práce je charakterizace fyzikálních vlastností vzorků nanočástic ε-Fe2O3 obalených amorfním SiO2, především určení jejich relaxivit v závislosti na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušťce obalu SiO2. Ze snímků TEM byla získána distribuce velikostí nanočástic s mediánem ~ 20 nm s tloušťkou obalu ~4; 8; 12; 19 nm. Z XRD byly určeny mřížové parametry a stanoven obsah příměsi α-Fe2O3 ˂ 2%, z Mössbauerovy spektroskopie byly vyhodnoceny hyperjemné parametry, na jejichž základě byl vyloučen vliv obalení na magnetické vlastnosti nanočástic. Z magnetických měření byl stanoven podíl ε-Fe2O3 a SiO2 ve vzorcích. Z obalených vzorků nanočástic byly namíchány vodné suspenze různých koncentrací, u nichž byly metodami NMR v různých magnetických polích změřeny relaxivity r1, r2. Na vybrané suspenzi byla změřena teplotní závislost relaxivit v polích 0,47 T a 11,75 T. Polní a teplotní závislosti relaxivit odpovídají teoretickým modelům. Relaxivity r2 zkoumaných vzorků jsou všeobecně nižší než u komerčních superparamagnetických...
|
|
| |
host ::
RSS.