|
|
Jak sociální sítě ovlivňují stravování celiaků
Pretlová, Anna ; Háša, Marek (vedoucí práce) ; Hájková, Karolína (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem sociálních sítí na stravování celiaků. Jejím cílem bylo zjistit, jak mohou sociální sítě, konkrétně Facebook, Instagram, YouTube, Twitter a Pinterest, ovlivňovat přípravu, nákup a konzumaci bezlepkových produktů. Zvolenou metodou výzkumu byl kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření a následné deskriptivní analýzy, byly získány výsledky od českých a několika málo slovenských celiaků a lidí s alergií na lepek. Samotný dotazník byl rozšířen na sociálních sítích Instagram, Facebook a aplikaci WhatsApp. Do výsledného vzorku bylo zařazeno 264 z původních 279 respondentů. Z výsledků vyplývá, že užívání sociálních sítí je mezi pacienty s celiakií a bezlepkovou dietou populární a uživatelům přináší užitek. Dále vyšlo najevo, že nejužitečnějšími sociálními sítěmi jsou Instagram a Facebook. Naopak YouTube, Twitter a Pinterest v hodnocení respondentů zcela propadly. Hlavním důvodem je malé množství přínosných informací. Co se stravování týče, celiaci podle výsledků vyhledávají hlavně nové recepty, produkty a místa, která nabízí bezlepkové pokrmy. Kromě rozšíření obzorů v oblasti stravy se také ukázalo, že sociální sítě obsahují důležité informace o nemoci samotné a zvyšují o ní povědomí. Lidé se tak snadněji orientují v tom, co bezlepková dieta obnáší a mají větší pocit...
|
|
|
Vývoj probiotického preparátu s účinkem proti celiakii
Korvasová, Lucie ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Ryšávka, Petr (vedoucí práce)
Na onemocnění celiakie a dalších onemocnění související s konzumací lepku nebyla doposud nalezena jiná léčba než celoživotní dieta, která je ovšem značně pro nemocného omezující. Navíc ne vždy je tuto dietu možné zcela dodržet, hlavně vlivem neúmyslného pozření lepku, přičemž nastávají zdravotní komplikace spojené s těmito onemocněními. Jako alternativa léčby je momentálně ve stádiu klinického testování vakcinace a stále více pozornosti se také věnuje enzymům, které by dokázaly rozštěpit imunosekvenční část lepku, konkrétně v jeho gliadinové části. V této práci byly zkoumány bakterie, které by mohly dokázat tuto sekvenci v gliadinu rozštěpit a tím snížit jeho koncentraci při detekci. Značná část testovaných bakterií se řadí mezi probiotika, aby bylo jejich případné budoucí použití pro člověka bezpečné. Pro získání dat se využilo poznatku, kdy s rostoucími bakteriemi roste přímo úměrně i zákal, který byl následně detekován na určení množství nárůstu bakteriální kultury. Pro samotný test na detekci gliadinu se využil kit RIDASCREEN® Gliadin competitive pracující na principu kompetitivní ELISA metody s protilátkami R5. Výsledkem práce bylo zjištění, že ze zkoumaných bakterií byla pouze bakterie Bacillus subtilis schopna štěpit gliadin. Bylo také změřeno, jaké množství gliadinu dokáže při různé koncentraci bakterie rozštěpit a dle dat bylo také vyhodnoceno, že pro větší množství rozštěpeného gliadinu je vhodné kulturu nejprve adaptovat na přítomnost gliadinu.
|
|
|
Potraviny pro zvláštní výživu-potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku
Klusová, Petra
Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma Potraviny pro zvláštní výživu, potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Zaměřila jsem se na označování bezlepkových potravin a jejich nutriční hodnoty v porovnání s potravinami obsahující lepek. Mezi bezlepkové potraviny řadíme ty, které neobsahují více než 10mg gliadinu na 100g sušiny. Složení a označování bezlepkových potravin upravuje Nařízení komise (ES) 41/2009. Dále jsem se zaměřila na vznik, průběh, příznaky a léčbu celiakie, což je onemocnění způsobené tvorbou protilátek proti enterocytům sliznice tenkého střeva. Toto onemocnění je vyvoláno toxickým působením částí lepku, alfa gliadinu.
|
|
|
Povědomí všeobecných sester o léčbě celiakie
HOLEJŠOVSKÁ, Petra
Abstrakt Cíl práce: Bakalářská práce se zabývá povědomím všeobecných sester o léčbě celiakie. První kapitola teoretické části je zaměřena na trávicí soustavu, tenké a tlusté střevo. Následuje kapitola věnovaná definici celiakie, její historii a objasnění pojmu lepek. V další kapitole jsou uvedeny projevy, diagnostika a léčba celiakie a dále zdravotní rizika k ní přidružená. Čtvrtá kapitola práce je věnovaná bezlepkovým potravinám, jejich označení, základním pravidlům při nákupu bezlepkových potravin a přípravě bezlepkové stravy. Pátá kapitola práce je zaměřena na příspěvky zdravotních pojišťoven na bezlepkovou stravu. Následující kapitola se věnuje hospitalizaci celiaka ve zdravotnickém zařízení a je v ní uvedeno několik rad k hospitalizaci. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o edukaci, roli všeobecné sestry při edukaci pacienta s celiakií, formách edukace a jsou zde uvedeny nejčastější mýty spojené s celiakií. V empirické části bylo prvním cílem zmapovat povědomí a znalosti všeobecných sester o celiakii, jejích příznacích, projevech a léčbě. Druhým cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s celiakií. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí výzkumného šetření, které bylo realizováno pomocí kvalitativního přístupu, metodou dotazování. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný soubor tvořilo osm všeobecných sester pracujících na lůžkových odděleních v Nemocnici Tábor, a.s. Vědecké přínosy práce: Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry mají povědomí a znalosti o celiakii, jejích příznacích, projevech a léčbě, přestože odpovědi na některé otázky byly pouze částečné, někdy nepřesné a v minimálně případech nesprávné. Zjištěná specifika ošetřovatelské péče o celiaky mohou být využita v nemocničních zařízeních ke zkvalitnění poskytované péče. Dále mohou práci využít osoby, které mají zájem získat informace související s celiakií a bezlepkovou dietou. Získané poznatky a závěry: Výzkumným šetřením byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče o osoby s celiakií, kdy jsou tyto spojena zejména s poskytovanou bezlepkovou stravou. Dále bylo zjištěno, že je celiakie chybně spojována s alergií.
|
|
|
Molekulární detekce vybraných genových polymorfismů související s výživou (validace nutričipu)
TURKOVÁ, Kateřina
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který umožňuje štěpit laktózu obsaženou v mléčných produktech. Nedostatečná tvorba laktázy může být geneticky podmíněná. V Evropské populaci byly nalezeny dva jednonukleotidové polymorfismy odpovědné za přetrvávání laktázové aktivity v dospělosti. Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení a únavě. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8.
|
|
|
Poptávka po bezlepkových potravinách ve vybrané oblasti
MLEZIVOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce analyzuje nabídku bezlepkových potravin prodejních jednotek nacházejících se v oblasti Domažlicka, a to na základě zjištění poptávky zákazníků s intolerancí lepku. V teoretické části budou vysvětleny základní pojmy vztahující se k tématu, tedy terminologii obchodu, marketingovému výzkumu a celkové problematice celiakie a lepku. Praktická část bude zkoumat a vyhodnocovat šíři a kvalitu nabídky bezlepkových produktů v porovnání s poptávkou. Hlavní záměr, a to odstranění nedostatků vnímaných respondenty uvedených v dotazníkovém šetření, bude naplněn návrhy konkrétních doporučení pro oblast Domažlicka přesně na míru přání nemocných.
|
|
|
HLA typizace v klinické praxi - využití k testování predispozic k onemocněním autoimunitního typu
VESELÁ, Dominika
Autoimunitní choroby potřebují ke svému vzniku a projevu souhru vnitřních faktorů (genetických) a vnějších faktorů (environmentálních). K zásadním genetickým parametrům patří HLA alely, jejichž nosičství souvisí s výraznou predispozicí ke vzniku konkrétního autoimunitního onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá problematikou autoimunitních chorob asociovaných s HLA systémem, přičemž praktická část se zaměřuje na vyšetření predisponujících alel souvisejících s celiakií, jakožto jedním z nejrozšířenějších autoimunitních onemocnění, kterým se zabývá řada vědeckých týmů, přesto v České republice chybí dostatek populačních studií věnujících se této nemoci. Díky datům získaným z genetické laboratoře GENLABS s.r.o. v Českých Budějovicích, ÚHKT a VFN v Praze bylo možné se takovouto populační studií zabývat.
|
|
| |
|
|
Úloha buněk přirozené imunity v patogenezi celiakie
Dáňová, Klára ; Palová Jelínková, Lenka (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Celiakie je autoimunitní onemocnění, ke kterému dochází u vnímavých jedinců po požití stravy obsahující lepek. Lepek (neboli gluten) a jeho monomerní frakce, gliadin, vyvolávají u pacientů s celiakií zánětlivé poškození střevní sliznice. Toto poškození je způsobeno buňkami imunitního systému, jež na setkání s peptidy lepku reagují silnou aktivací. Peptidy lepku mají schopnost aktivovat jak buňky adaptivního, tak buňky přirozeného imunitního systému. Tato práce je zaměřena na produkci interleukinu (IL)-1 u antigen prezentujících buněk stimulovaných štěpeným gliadinem. Monocyty a mononukleární buňky izolované z periferní krve (PBMC, z angl. peripheral blood mononuclear cell) pacientů s celiakií po stimulaci gliadinem sekretují významně více IL-1α a IL-1β než buňky zdravých dárců. Expresi IL-1β u PBMC izolovaných z krve pacientů s celiakií a stimulovaných gliadinem reguluje signální kaskáda, která zahrnuje kinázy rodiny MAPK a transkripční faktor NF-κB. Na myších dendritických buňkách připravených z prekurzorů z kostní dřeně (BMDC, z angl. bone marrow-derived dendritic cell) byla navíc určena role adaptorových proteinů MyD88 a TRIF a receptorů TLR2 a TLR4 (z angl. Toll-like receptor 2/4) v tomto procesu. Maturaci prekurzorové formy IL-1β u PBMC i myších BMDC stimulovaných gliadinem zajišťuje...
|
|
|
Kvalita života pacientů s celiakií
Bičíková, Michaela ; Křivková, Jana (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s celiakií. V teoretické části uvádím charakteristiku onemocnění celiakie a stručně popisuji jeho historii. Pro lepší orientaci v dané problematice jsem také připojila popis anatomie tenkého střeva a patofyziologii celiakie. Rovněž se v této práci zabývám výskytem onemocnění, etiologií a rizikovými faktory, podílejícími se na vzniku celiakie, klinickým obrazem a různými formami, které celiakie může mít, dále možnými komplikacemi a prognózou celiakie. Nezastupitelnou je i role sestry v diagnostice a cíleném screeningu celiakie, v terapii a prevenci, dispenzarizaci a v edukaci pacientů s celiakií o bezlepkové dietě. Také zde popisuji problémy, se kterými se celiaci mohou v běžném životě setkat. V neposlední řadě se zaměřuji na obecné pojetí kvality života a rovněž na kvalitu života v souvislosti se zdravím a s onemocněním celiakie. V empirické části uvádím cíle a pracovní hypotézy, metodiku práce a charakteristiku zkoumaného vzorku. Kapitola analýza výsledků obsahuje výsečové diagramy, zobrazující položky dotazníku zaměřené na problematiku celiakie a kvalitu života pacientů s celiakií. Poslední kapitolou je diskuze, ve které uvádím statistické zpracování položek dotazníku a srovnání výsledků vlastní práce s dříve realizovanými studiemi.
|
host ::
RSS.