|
|
Charakterizace nově vyvinutých fluorescenčních sond v buněčných systémech
Kadlecová, Julie ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Hendrych, Tomáš (oponent)
Nanočástice (NP) představují v současné době progresivní oblast vědeckého výzkumu. Možnost syntetizovat je podle požadovaných parametrů otevírá možnosti pro jejich široké využití i v biomedicíně. Jedním z příkladů jsou nanočástice schopné detekovat buněčné děje, například pH. Již víme, že pH zdravé a rakovinné buňky se liší opačným gradientem na intracelulární a extracelulární straně membrány. V tomto kontextu se tato práce zabývá studiem fluorescenčních křemíkových nanočástic (SiNP) testovaných na buněčné linii lidských keratinocytů ze zdravého dárce (HaCaT) a z dárce s rakovinou kůže (A431). Po zjištění, že ani nejvyšší použité koncentrace SiNP nepůsobí cytotoxicky, mohly být dále studovány pomocí fluorescenční, konfokální a super-rezoluční mikroskopií. Aby bylo možné posoudit pH detekční vlastnosti těchto SiNP, byla zavedena metoda na měření intracelulárního pH fluorescenční raciometrickou sondou SNARF-1 pomocí fluorescenční spektroskopie a průtokové cytometrie. Jelikož jsou hodnoty pH intracelulárního prostředí úzce spjaty s buněčným metabolismem, byl taktéž charakterizován a porovnán metabolismus buněk linie A431 a HaCaT. K tomu byly využity metody pro měření spotřeby analogu glukózy (2-NBDG) a poměrně nová metoda na měření metabolismu v reálném čase SeaHorse. Rozdíly pozorované mezi buněčnou...
|
|
|
Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro.
Zádrapová, Marie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Marie Zádrapová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro BRAF inhibitory patří mezi důležitá antineoplastika. Fungují na principu specifické inhibice určitých proteinkináz a ukázaly se jako velmi účinné při léčbě melanomu. Jejich nevýhodou je však relativně brzký nástup rezistence; je proto důležité hledat nové kombinace již zavedených léčiv nebo pracovat na vývoji nových struktur s podobnou inhibiční účinností na melanomové buňky. Velmi slibným léčivem ze skupiny BRAF inhibitorů se ukázal být encorafenib a jeho kombinace s binimetinibem, nicméně jeho terapeutickou limitací může být potenciální renální toxicita. Tato práce se zaměřovala na stanovení in vitro cytotoxicity encorafenibu na různé typy ledvinných buněk ve třech časových intervalech a na jejím porovnání se dvěma lékovými standardy amfotericinem B a paracetamolem. K tomuto účelu byly využity tři druhy morfologicky a funkčně odlišných buněk ledvin (PODO/TERT256, HK-2 a HEK293). Cytotoxický potenciál byl měřen kolorimetrickou metodou CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, která je založená na redukci činidla MTS a podle míry redukce se...
|
|
|
Studium cytotoxicity látek in vitro
Vašková, Lucie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Vašková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytotoxicity látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo posoudit vliv vývojových antimykobakteriálně účinných látek na viabilitu buněk lidského hepatocelulárního karcinomu (HepG2). Testovanými látkami byly estery (HE-nMe, HE-4PHOPH, HE- KARVA, HE-2NAFT, HE-METRO, HE-CH2PY, HE-8CHIN) a thioestery (HES-4H, HES-nETH) antituberkulotika izoniazidu. U všech těchto látek bylo experimentálně prokázáno, že stejně jako izoniazid působí u mykobakterií inhibici enzymu InhA, díky čemuž interferují s biosyntézou buněčné stěny. Izoniazid je léčivo standardně používané v první linii léčby TBC. Společně s dalšími antituberkulotiky první linie byl u tohoto léčiva popsán určitý hepatotoxický potenciál. Pro zhodnocení možného cytotoxického účinku testovaných derivátů izoniazidu byla jako buněčný model zvolena standardní buněčná linie lidských hepatocytů HepG2. Viabilita buněk byla hodnocena kolorimetrickou metodou, která posuzuje metabolickou aktivitu buněk na základě redukce tetrazoliové sloučeniny MTS. Získané hodnoty byly kvantitativně porovnávány pomocí toxikologického parametru IC50. Z naměřených hodnot vyplývá, že...
|
|
|
Studium vlivu IgY na interakce bakterií a plicních buněk v podmínkách ex vivo
Vašková, Lucie
0 Abstrakt Cystická fibrosa je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál na apikální membráně epiteliálních buněk. To vede ke změně transportu iontů a zahuštění hlenů v dýchacích cestách, kde navíc dochází ke změnám glykosylace povrchových struktur, které se stávají vhodným cílem pro adhezi bakterií. Chronické bakteriální infekce vedou k postupnému snižování funkce plic, poškození plicní tkáně a jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů s CF. Pseudomonas aeruginosa je nejčastější patogen způsobující chronické infekce u pacientů s CF. Tyto bakterie vytvářejí biofilm, který je chrání před účinky imunitního systému a antibiotik. Jakmile dojde ke kolonizaci PA, je obtížné se tohoto patogenu zbavit. Prevencí chronických infekcí PA by mohla být profylaktická léčba orálně podávanými slepičími protilátkami proti adhezivním strukturám PA. V této práci byla testována protilátka proti bakteriálnímu lektinu PA-IIL, který je jedním z klíčových struktur podílejících se na adhezi tohoto patogenu na epiteliální buňky. Nejprve bylo ověřeno, že použitá specifická protilátka z vaječných žloutků slepice imunizované bakteriálním lektinem PA-IIL rozeznává specificky tento lektin, a to jak rekombinantně připravený, tak přirozeně exprimovaný bakteriemi Pseudomonas aeruginosa. Vliv těchto...
|
|
|
Interaction of human immune cells with ultrasmall nanoparticles
Javorová, Pavlína ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Aplikace nanočástic v oblasti teranostiky vyžaduje znalost specifické interakce nanočástic s imunitním systémem. Jedny z prvních buněk, se kterými nanočástice po vstupu do těla interagují jsou buňky mononukleárního fagocytárního systému. Cílem diplomové práce je připravit in vitro studii, která popisuje vliv dvou druhů zlatých a tří druhů křemíkových ultramalých nanočástic na imunitní buňky. Imunitní buňky jsou prezentovány v podobě primárních PBMC izolovaných z plné krve a buňky monocytární buněčné linie THP-1 v podobě monocytů a diferencovaných makrofágů. V průběhu experimentů s primárními buňkami je kladen důraz na zachování konceptu personalizované proteinové korony. Po charakterizaci použitých imunitních buněk jsou následně buňky stimulovány ultramalými nanočásticemi a je sledován vliv těchto nanočástic na buněčný metabolismus, životnost, stupeň diferenciace a sekreci pro- a protizánětlivých cytokinů. Výsledkem analýzy je zohlednění dalšího použití testovaných nanočástic v oblasti biomedicíny. Klíčová slova: primární monocyty, buněčné linie, diferenciace, makrofágy, cytokiny, cytotoxicita
|
|
|
Hodnocení jaterní toxicity in vitro
Kafuňková, Kateřina ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Kateřina Kafuňková Vedoucí: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení jaterní toxicity in vitro Předmětem diplomové práce bylo hodnocení toxicity nově syntetizovaných látek na buněčném modelu reprezentujícím jaterní buňky. Testované látky byly dodány z Katedry organické a anorganické chemie, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy jakožto potencionální antifungální léčiva a léčiva účinná na Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MK-NO2-1, MK-NO2-2, DAB-5-K, PABA- Me-5, PABA-Et-5, MK-F-1, PABAN-3, PABAN-5, MK-F-2, MK-CF3-1, MK-CF3- 2). Pro stanovení toxicity byly využity dvě metody. První metoda je založena na měření metabolické aktivity buněk pomocí redukce tetrazolinu na barevný produkt. Druhá metoda detekuje množství uvolněného LDH jako markeru cytotoxicity. Jako buněčný model byla použita buněčná linie lidských buněk hepatomu HepG2. K posouzení míry viability a cytotoxicity byl použit parametr IC50 a EC50. Výsledné hodnoty za využití první metody ukázaly, že všechny testované látky vykazovaly určitou míru toxicity vůči jaterní tkáni. Nejtoxičtější látkou je MK-CF3-2. Použitý standard (amfotericin B) můžeme na základě naměřených hodnot označit za netoxickou...
|
|
|
Determination of organ toxicity of BRAF inhibitors in vitro.
Miškovčíková, Zuzana ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Miškovčíková Školiteľ: RNDr. Jana Maixnerová, PhD. Názov diplomovej práce: Stanovenie orgánovej toxicity BRAF inhibítorov in vitro. Malígny melanóm je jedným z najzávažnejších kožných ochorení v dnešnej dobe. Liečba pokročilých štádií melanómu je náročná a často neúčinná. BRAF inhibítory (dabrafenib a vemurafenib) v posledných rokoch dramaticky zmenili výsledky liečby melanómu. Sú to jedny z najúčinnejších liečiv proti melanómu, ich klinická aplikácia je však do značnej miery obmedzená rezistenciou na liečivá. V prístupných klinických štúdiách sa objavuje nežiaduci nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov, ale informácie o jeho mechanizme sú obmedzené. V publikovaných štúdiách sa naznačuje, že toxický účinok BRAF inhibítorov je primárne zameraný na podocyty lokalizované v glomerulárnej membráne. Preto bolo cieľom našej práce posúdiť cytotoxický účinok BRAF inhibítorov na vybrané modelové renálne bunky in vitro so zámerom potvrdiť renálny cieľ toxicity. Hlavným cieľom štúdie bolo analyzovať, či je nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov špecificky obmedzený len na podocyty, alebo môže poškodiť aj iné renálne bunky. Pokusy prebiehali na ľudských bunkových líniách, predstavujúcich rôzne typy obličkových...
|
|
|
Determination of organ toxicity of BRAF inhibitors in vitro.
Miškovčíková, Zuzana ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Miškovčíková Školiteľ: RNDr. Jana Maixnerová, PhD. Názov diplomovej práce: Stanovenie orgánovej toxicity BRAF inhibítorov in vitro. Malígny melanóm je jedným z najzávažnejších kožných ochorení v dnešnej dobe. Liečba pokročilých štádií melanómu je náročná a často neúčinná. BRAF inhibítory (dabrafenib a vemurafenib) v posledných rokoch dramaticky zmenili výsledky liečby melanómu. Sú to jedny z najúčinnejších liečiv proti melanómu, ich klinická aplikácia je však do značnej miery obmedzená rezistenciou na liečivá. V prístupných klinických štúdiách sa objavuje nežiaduci nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov, ale informácie o jeho mechanizme sú obmedzené. V publikovaných štúdiách sa naznačuje, že toxický účinok BRAF inhibítorov je primárne zameraný na podocyty lokalizované v glomerulárnej membráne. Preto bolo cieľom našej práce posúdiť cytotoxický účinok BRAF inhibítorov na vybrané modelové renálne bunky in vitro so zámerom potvrdiť renálny cieľ toxicity. Hlavným cieľom štúdie bolo analyzovať, či je nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov špecificky obmedzený len na podocyty, alebo môže poškodiť aj iné renálne bunky. Pokusy prebiehali na ľudských bunkových líniách, predstavujúcich rôzne typy obličkových...
|
|
|
Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NFkappa-B faktoru
Čečrle, Michal ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Michal Čečrle Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NF-κB faktoru Nf-κB je nejdůležitější transkripční faktor zapojený do buněčné signalizace zánětlivých procesů. Podílí se na zánětlivé reakci v různých kompartmentech organismu. Jako transkripční faktor řídí genovou expresi řady genů, především pak cytokinů (tumor nekrotizující faktor alfa, interleukiny: IL-1β, IL-2, IL-6, IL-12; chemokiny aj.) NF-B je také klíčovým faktorem aktivace monocytů a makrofágů. V této diplomové práci jsem se zaměřil na roli NF-κB v monocytární buněčné linii THP-1. Tato linie je důležitým modelem lidských makrofágů, do kterých lze linii THP-1 diferencovat. Pomocí dostupné literatury jsem shrnul všechny dostupné poznatky o této problematice. Současně jsem provedl několik experimentů týkající se aktivace NF-κB v THP-1 linii jako potencionálního modelu při výzkumu a vývoji terapeutického zásahu do NF-κB signalizace pro potlačení zánětlivých procesů.
|
|
| |
host ::
RSS.