|
|
Vývoj endoprotéz
Řehák, Kamil ; Houfek, Martin (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje totálních endoprotéz. V práci je popsána historie vývoje endoprotéz a popis v současné době vyráběných a používaných typů endoprotéz. V závěru je nastíněn současný vývoj kloubních implantátů.
|
|
|
Obrábění materiálů pro specifické dentální aplikace
Těšík, Martin ; Sedlák, Josef (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřená na dentální materiály používané v protetickém lékařství. V úvodní části je shrnuta nejdůležitější vlastnost, která je biokompatibilita. Dále obnáší rozdělení používaných materiálů na titanové slitiny a oxidové keramiky, jejich popis a úskalí při obrábení. V závěrečné části se věnuje popisu procesu, který probíhá při výrobě nové zubní korunky od prvního příchodu pacienta až po odchodu s finálním výrobkem. V práci taktéž probíhá srovnání ekonomičnosti výroby zubní korunky pomocí frézování a 3D tisku pro budoucí výrobní proces.
|
|
|
Studium možností zvýšení biokompatibility povrchů organických polovodičů
Malečková, Romana ; Šafaříková, Eva (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností zvýšení biokompatibility organického polovodivého polymeru PEDOT:PSS pomocí RGD peptidu pro konstrukci biosenzorů. Připraveny a porovnávány byly vzorky, kde byl RGD peptid navázán přímo, a také vzorky s peptidem navázaným přes molekulu síťovacího činidla sulfo-SANPAH. Zda se RGD peptid na substrát navázal bylo zjišťováno metodou měření kontaktního úhlu kapalin s následným výpočtem povrchové energie. Výsledky byly dále ověřeny pomocí elementární analýzy, infračervené spektrometrie a Ramanovy spektroskopie.
|
|
|
Kompozitní stomatologické biomateriály - struktura, analýza a vlastnosti
Matoušek, Aleš ; Vaněk,, Jiří (oponent) ; Lapčík,, Lubomír (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
V této práci byl zkoumán vliv velikosti zrn na bioaktivitu oxidových keramik ZrO2, Al2O3 a HA. Biologická aktivita byla porovnána u keramik od velikosti zrn 100 nm až po 10 m a různou povrchovou drsností. K přesnému popsání testovaných materiálů byly provedeny keramografické analýzy. K hodnocení biologických vlastností keramik byly použity dilatační testy in-vitro výluhové a přímé. Byly použité buněčné testovací linie osteoblastoidní MG63, fibroblastoidní L929 a epiteliální HeLa. Vliv velikosti zrn na biologickou odezvu keramik se projevil pouze u těles s tepelně zvýrazněným reliéfem. U tepelně leptaných nanokrystalických vzorků byla zjištěna vyšší plocha pokryvu buněk než u keramik s hrubší mikrostrukturou. Biologické testy na vrstevnatých kompozitech Al2O3×ZrO2 ukázaly selekci buněk podle typu materiálu, s preferenčním pokrytím povrchu ZrO2. Zvýšená biologická odezva nanokrystalického ZrO2 byla detailně ověřena na keramických substrátech ZrO2, Al2O3 a SiO2 s nanokrystalickým povlakem ZrO2. Byl nalezen optimální technologický postup pro vytvoření nedefektních povlaků. Slinuté povlaky byly testovány in-vitro buněčnými liniemi HeLa, L929 a MG63 po dobu až 72 hodin. Výsledky biologických testů nanokrystalických povlaků odpovídaly výsledkům objemových nanokrystalických keramik ZrO2 se zvýrazněným reliéfem.
|
|
|
Polymerace a kopolymerace e-kaprolaktonu pomocí organických a organokovových katalyzátorů
Smrčková, Markéta ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
Alifatické polyestery představují díky své biodegradabilitě a biokompatibilitě skupinu vhodných kandidátů pro oblast biomateriálů. Jejich praktické využití v biomedicíně je však podmíněno dostupností reprodukovatelné syntézy definovaných produktů s absencí reziduí katalyzátorů působících v lidském těle nežádoucí imunologickou odezvu. Teoretická část práce se zabývá přehledem iniciačních/katalytických systémů a syntetických strategiíí přípravy polykaprolaktonu. Cílem této práce bylo v připravených polyesterech experimentálně ověřit přítomnost stop katalyzátorů na bázi organických karbenů a organokovových komplexů hliníku. Série vzorků polykaprolaktonu (PCL) byla přečištěna pomocí reprecipitace v methanolu při -10 °C. Přítomnost katalytických reziduí v PCL po každém čistícím kroku byla sledována pomocí 1H NMR (Bruker Avance). Reziduální množství hliníku bylo stanoveno pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS).
|
|
|
Kostní implantáty na bázi železa
Hávová, Mariana ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá biodegradabilními materiály na bázi železa a možnostmi jejich využití v medicíně. Konkrétně se soustředí na jejich aplikaci jako dočasných kostních implantátů. Práce dále stručně shrnuje obecné použití biomateriálů v medicíně a více se věnuje problematice biodegradabilních materiálů a rychlosti jejich koroze v organismu. Praktická část předkládá metodiku zvolenou pro přípravu železných porézních materiálů s příměsí křemíku. Struktura připravených vzorků je určena pomocí EDX a XRD analýzy. Vliv příměsi křemíku na korozní chování vzorků je sledován při imerzním testu ve třech roztocích simulujících tělní tekutiny. Dále je korozní odolnost analyzována pomocí elektrochemických zkoušek, z nichž jsou získány potenciodynamické křivky pro určení korozního potenciálu a korozní proudové hustoty.
|
|
|
Biodegradabilní kostní implantáty na bázi železa
Müller, Petr ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Osteosynthesis, temporary bone replacement, biodegradable metals, biodegradation, biocompatibility, powder metallurgy, sintering, iron, ferrous alloys, electrochemical corrosion, corrosion potential, spectroscopy
|
|
|
Biokompatibilní materiály na bázi kovů a jejich využití
Klusák, Ondřej ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, jejíž snahou je vytvoření přehledu o problematice materiálů medicínských aplikací. Detailněji je pak práce zaměřena na vybrané skupiny biokompatibilních materiálů na bázi kovů. Pozornost je věnována slitině Nitinol, titanu Ti a jeho slitinám a slitinám na bázi Co. V úvodu práce je obsaženo objasnění pojmu biokompatibilita a rozdělení materiálů dle biologické tolerance. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým slitinám. Práce poskytuje informace jak o historickém, tak i současném vývoji, způsobu výroby, chemickém složení, mechanických vlastnostech a nejčastějším využití těchto materiálů. Jedním z cílů práce je nastínění budoucího předpokládaného vývoje biokompatibilních materiálů a uvedení nových trendů. Vlastní uplatnění práce lze nalézt u odborné veřejnosti, ale i v řadách studentů, zabývajících se tématikou biokompatibilních materiálů na bázi kovů.
|
|
|
Kovové materiály používané pro zubní náhrady
Kožiol, Martin ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou kovové materiály protetik a implantátů využívané v dentální medicíně. Základem práce je zpracování přehledu kovových materiálů a jejich vzájemné porovnání z hlediska vlastností a jednotlivých aplikací. Pro plnohodnotné pochopení problematiky je v práci definována biokompatibilita, která spolu s mechanickými vlastnostmi slouží ke kategorizování materiálů schopných aplikace v podobě zubních náhrad. Na závěr je sepsána diskuze na téma budoucnosti kovových dentálních náhrad.
|
|
|
Mechanické vlastnosti titanových slitin
Prudíková, Alena ; Liškutín, Petr (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla vytvořena formou literární rešerše a shrnuje základní informace o titanu a jeho slitinách. V úvodních kapitolách jsou uvedeny nejdůležitější vlastnosti čistého titanu, jako je například zařazení v periodické tabulce prvků, alotropické modifikace a jejich krystalové mřížky, dále pak chemické či fyzikální vlastnosti. Pozornost byla věnována též mechanickým a technologickým vlastnostem včetně vlivu nečistot na tyto vlastnosti, který může být u titanu velmi výrazný. K vytvoření uceleného přehledu informací patří také kapitola věnovaná historii titanu a současným směrům ve vývoji jeho slitin. Následují informace o výrobě a používaných postupech. Výrazná část práce byla věnována rozdělení a charakteristice jednotlivých slitin titanu a jejich tepelnému zpracování. Slitina TiAl6V4 byla rozebrána podrobněji, protože je nejpoužívanější, a tedy i nejvíce vyráběnou titanovou slitinou.
|
host ::
RSS.