|
|
Do Borders Really Slash Trade?: A Meta-Analysis
Havránek, Tomáš ; Iršová, Zuzana
Existence hraničních bariér snižuje objem mezinárodního obchodu, ale většina odhadů tohoto efektu je až překvapivě veliká. V tomto článku ukazujeme, že nové metody pro odhady tohoto efektu představené během poslední dekády snižují implikovaný efekt hranic na 33% redukci mezinárodního obchodu. Efekt hranic se značně liší mezi regiony: je velký pro rozvíjející se země, ale relativně malý pro ekonomiky OECD. Pro tento výpočet jsme posbírali 1271 odhadů efektu hranic publikovaných v 61 studiích, rozčlenili jsme je podle 32 aspektů metodologie a použili bayesovské průměrování modelů k ošetření modelové nejistoty při metaanalýze. Naše výsledky naznačují, že metody výpočtu systematicky ovlivňují publikované efekty hranic. Důležitá je zejména úroveň agregace dat, měření vzdálenosti mezi zeměmi, ošetření multilaterální rezistence a způsob začlenění nebo vyloučení nulových obchodních toků. Nenalézáme žádné známky publikační selektivity.
Plný text:  PDF
|
|
|
International Reserves: Facing Model Uncertainty
Benecká, Soňa ; Komárek, Luboš
Řada odborných studií popisujících motivy držby devizových rezerv zdůrazňuje různé faktory, což je problém označovaný jako "modelová neurčitost". Tento článek zkoumá na základě dat ze 104 zemí za období 1999-2010 nejdůležitější faktory ovlivňující držbu devizových rezerv, jejichž významnost je vyhodnocována pomocí bayesovského průměrování modelů (BMA). Článek tak obohacuje probíhající empirickou diskusi o roli finanční globalizace a měnové politiky, zahrnutím nových faktorů a hledáním alternativ oproti těm tradičním. Výsledky potvrzují, že otevřenost ekonomiky a střední peněžní agregát k HDP jsou klíčové faktory s pozitivní vazbou na úroveň devizových rezerv. Na druhou stranu vyšší míra finančního rozvoje vede k nižší nutnosti jejich držby.
Plný text: PDF
|
|
|
Sources of Asymmetric Shocks: The Exchange Rate or Other Culprits?
Skořepa, Michal ; Komárek, Luboš
V této práci zkoumáme a kvantifikujeme příčiny asymetrických šoků projevujících se jako střednědobé změny reálného měnového kurzu (RER). Nejprve rozebíráme zdroje asymetrických šoků způsobujících variabilitu RER a diskutujeme roli RER coby veličiny, která vytváří šoky. Poté na základě dat pro skupinu 21 vyspělých ekonomik a ekonomik v pozdní fázi přechodu k tržní ekonomice odhadujeme, do jaké míry lze střednědobou variabilitu bilaterálního RER vysvětlit různými fundamentálními faktory. Za použití bayesovského průměrování modelů zjišťujeme, že z dvaceti dvou zvažovaných faktorů je u čtyř druhů odlišností v rámci daného páru ekonomik pravděpodobné, že jsou součástí skutečného modelu, a to sice u odlišností v oblasti (i) finančního rozvoje, (ii) růstu důchodu na hlavu, (iii) nezávislosti centrální banky a (iv) struktury ekonomiky. Regrese založená na těchto čtyřech faktorech indikuje, že tyto faktory vysvětlují zhruba třetinu chování tříleté variability RER pro celý vzorek a téměř polovinu pro reálné kurzy, kde jednou z měn je euro. V rámci logiky našeho přístupu platí, že zbylá část celkové variability představuje odhad vlivu samotného trhu s cizími měnami (společně s vlivem fundamentálních determinant cenových hladin a nominálního kurzu nezachycených použitými regressory).
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.