|
|
LIQUIDITY MANAGEMENT PROBLEMS OF FED DURING BANKING PANIC 1929 - 1933
Titze, Miroslav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Jakl, Jakub (oponent)
Diplomová práce zkoumá problematiku řízení likvidity FED v kontextu bankovní krize 1929 -- 1933. Řízení likvidity U. S. bankovního systému v podobě implicitního cílení rezerv nebylo vhodné v čase prudkého nárůstu poptávky po rezervách. FED na základě Real-bills a Rielfer-Burgess doktríny nedostatečně akomodoval poptávku po rezervách a přispěl k prohloubení bankovní paniky. Na základě vývoje úrokových sazeb na peněžním trhu i poptávky po operacích na volném trhu FED považoval měnové podmínky za uvolněné. První výraznější nákupy cenných papírů uskutečnil v roku 1932, no po krátké době program nákupů opustil. Měnová politika FED v období bankovní paniky se dostávala i do potenciálního konfliktu mezi udržitelností zlatého výměnného standardu a stabilitou U. S. bankovního systému.
|
|
|
Komparace dopadů světové finanční krize na hospodářství Irska a Islandu v letech 2008 - 2014
Šmerdová, Iva ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení dopadů světové finanční krize na hospodářství Irska a Islandu. Teoretická část práce se nejprve věnuje teorii hospodářského cyklu a s tím související charakteristice finanční krize. Dále je popsán pohled jednotlivých ekonomických škol na vytváření deficitu státního rozpočtu a veřejného zadlužení. V praktické části je analyzováno předkrizové období, ve kterém oba státy zažívaly ekonomický rozmach. Zároveň však toto období provázely negativní jevy, které dopady krize umocnily. Přes spouštěcí moment, v podobě pádu americké banky Lehman Brothers, práce popisuje kolaps bankovního sektoru obou států a jimi zvolená vládní opatření. Dále se text zabývá komparací dopadů krize na hospodářství Irska a Islandu pomocí vybraných ekonomických ukazatelů. Výsledky hodnocení jsou především zaměřeny na současný stav hospodářství a jeho předpokládaný budoucí vývoj. Ačkoli se oběma státům podařilo nastartovat opětovný ekonomický růst, stále se musí vypořádat s některými problémy, které krize zanechala. V případě Irska se jedná převážně o vysoký vládní dluh a nezaměstnanost, Island se zase potýká s nastavenými kapitálovými kontrolami, volatilitou měny a s tím spojenou cenovou stabilitou. Oba státy také trápí vysoký soukromý dluh, obnova bankovního sektoru a jeho důvěry. Jejich perspektivy jsou nicméně pozitivní a situace se má stále zlepšovat. Hypotéza, že hospodářství Islandu je na tom v současné době lépe a má větší růstový potenciál než ekonomika Irska, byla na základě provedené analýzy a komparace vybraných ekonomických ukazatelů vyvrácena.
|
|
|
Kyperská cesta z finanční krize - změna přístupu k bankovní pomoci?
Černík, Jaroslav ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kyperskou finanční krizí, jež vypukla v roce 2012, a opatřeními přijatými kyperskou vládou pro následnou obnovu hospodářství v rámci Programu pro ekonomické přizpůsobení (Economic Adjustment Programme, EAP). Popsány jsou hlavní faktory vzniku nestability ve veřejném a finančním sektoru, které vedly ke vzniku finanční krize a následně jsou komplexně analyzována přijatá opatření v rámci programu EAP pro obnovu kyperského hospodářství. Práce pozitivně hodnotí celkovou úspěšnost kyperské vlády v implementaci reformních opatření a popisuje způsob financování programu. Analyzován je vývoj HDP, nezaměstnanosti, inflace a ukazatelů vnější stability ve sledovaném období a ve vztahu k reformním opatřením. Negativní vliv programových opatření na vývoj sledovaných ukazatelů je označen zejména v případě nezaměstnanosti a vnější stability. V rámci kyperské bankovní krize bylo poprvé využito vkladů běžných věřitelů formou tzv. vnitřní záchrany bank (bail in) pro řešení nestability bankovního systému. Na závěr práce je diskutována role kyperské krize v rámci měnícího se paradigma ohledně využívání nástrojů vnější a vnitřní záchrany bank a možný vliv nástroje vnitřní záchrany bank na chování věřitelů a stabilitu finančních institucí.
|
|
|
Finanční systém Německa v období dluhové krize
Petrík, Vojtěch ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dluhové krize na finanční systém v Německu. Cílem práce je zpracování analýzy vlivu dluhové krize na stabilitu německého finančního systému, zhodnocení jednotlivých důsledků při komparaci s ostatními světovými ekonomikami a předložení predikce možného budoucího vývoje v rámci bankovního a kapitálového trhu v Německu. První kapitola definuje finanční systém obecně a teoreticky popisuje jednotlivé složky v rámci finančního systému. Druhá kapitola se zaměřuje na konkrétní vymezení finančního systému v Německu a podrobněji rozebírá jednotlivé finanční trhy i z hlediska historického. V třetí kapitole se nachází analýza vývoje dluhové a bankovní krize v Německu až po současnost. Poslední kapitola se zabývá zúčtovacím platebním systémem TARGET2, popisuje jednotlivé dopady dluhové krize, hodnotí současný stav německého finančního systému a zároveň predikuje vývoj do budoucna.
|
|
|
Způsoby řešení krizí bank
Pochman, Jiří ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Cibulka, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mechanismy, které mohou být použity pro řešení krize banky. Úvodní kapitola seznamuje čtenáře s nezbytným teoretickým základem a východisky pro následující kapitoly. V druhé kapitole jsou popsány a analyzovány opatření typu bail-out, které státy použily pro podporu svých finančních sektorů v letech 2008 -- 2012. První část třetí kapitoly se zabývá insolvenčními režimy pro banky a obecným popisem nových mechanismů pro řešení krize. Druhá část třetí kapitoly obsahuje kvalitativní analýzu nových mechanismů přijatých na území členských států v podobě směrnice BRRD. Závěrečná kapitola analyzuje na vzorku deseti systémově významných bank využitelnost opatření statutárního bail-in pro řešení jejich krize.
|
|
|
Islandská cesta z krize
Hendrych, Filip ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Titze, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na opatření, která byla přijata v důsledku krize na Islandu. První část práce se zabývá příčinami a průběhem islandské bankovní krize za účelem pochopení situace na jakou musely islandské autority reagovat. Následně jsou nastíněna opatření, která byla přijata a v poslední části jsou tato opatření hodnocena. Důraz je kladen zejména na analýzu opatření kapitálové kontroly, restrukturalizace bankovního sektoru a fiskální konsolidace. Všechna opatření dosáhla svých cílů a měla výrazný podíl na současném oživení. Proto práce v závěru diskutuje i možnost aplikovatelnosti těchto opatření v jiných zemích.
|
|
|
Banking and Currency Crises: Differential Diagnostics for Developed Countries
Joy, Mark ; Rusnák, Marek ; Šmídková, Kateřina ; Vašíček, Bořek
V práci identifikujeme soubor základních pravidel charakterizujících ekonomické, finanční a strukturální podmínky, které předcházely vzniku bankovních a měnových krizí ve 36 vyspělých ekonomikách v období let 1970–2010. Využíváme metodologii tzv. klasifikačních a regresních stromů (CART) a její rozšíření zvané náhodný les (RF), které dovolují identifikovat klíčové proměnné vysvětlující začátky krizí, umožňují modelovat interakce mezi klíčovými proměnnými a identifikují kritické body zlomu. Rozlišujeme přitom mezi proměnnými popisujícími aktuální podmínky jednotlivých zemí, jejich strukturální charakteristiky a vývojem mezinárodních podmínek. Nacházíme, že krize jsou značně různorodé. Jako nejvýznamnější indikátory bankovních krizí v krátkém období identifikujeme nízký čistý úrokový spread a plochou nebo inverzní výnosovou křivku, zatímco v dlouhém období je to vysoký růst cen nemovitostí. Vysoké domácí krátkodobé úrokové sazby spolu s nadhodnoceným směnným kurzem pak patří mezi nejvýznamnější krátkodobé prediktory měnových krizí. Zatímco strukturální charakteristiky jednotlivých zemí a mezinárodní podmínky jsou relevantními prediktory bankovních krizí, měnové krize jsou naopak spíše vedeny krátkodobými podmínkami idiosynkratické povahy. Dále zjišťujeme, že některé proměnné, jako je např. domácí úvěrová mezera, jsou schopny poskytnout významné nepodmíněné signály krize, ale je složité je využít jako signály podmíněné, a především pro ně najít relevantní prahovou hodnotu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Fiskální krize v eurozóně
Chmelař, Dominik
Chmelař, D. Fiskální krize v eurozóně. Bakalářská práce. Brno, 2014. Cílem této bakalářské práce je analyzovat příčiny vzniku fiskální krize v zemích PIIGS a následně porovnat působení jednotlivých příčin u konkrétních států. První část práce se zabývá analýzou stavu ekonomik jednotlivých zemí před propuknutím krize se zaměřením na fiskální disciplínu. Následně jsou určeny možné příčiny krize a je porovnán jejich vliv na vznik krize u konkrétních států. Současně jsou navrhnuta řešení na zlepšení situace a následně jsou prezentována některá opatření jednotlivých vlád.
|
|
| |
|
|
Hledání role Německa v krizi eurozóny
Krsek, Tomáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám krizí eurozóny. Tuto krizi lze vnímat z hlediska příčin vzniku, jako výsledek působení mnoha faktorů s různou důležitostí - globální finanční a ekonomická krize, rozhazovačnost států, konstrukce EMU, atd. Krizi eurozóny lze však spatřovat i v neschopnosti států se shodnout na budoucí podobě eurozóny. V prvních dvou kapitolách analyzuji právě první zmíněný přístup, totiž finanční a dluhovou krizi s přihlédnutím k jejich nákladnosti. Detailněji se věnuji provázanosti bankovní a dluhové krize a roli ECB. Ve druhé části se dostávám ke stěžejnímu bodu mé práce, druhému přístupu ke krizi, totiž postoji Německa k řešení nedostatků EMU. Německa proto, že jako největší ekonomika EMU ji i nejvíce utváří, ale zároveň nese i největší část nákladů. Analyzovat budu jak priority Německa, tak jeho přístup k prosazovaným opatřením od fiskálního kompaktu až po eurobondy. Posléze se přes analýzu postojů aktérů v Německu -- německá vláda, politická opozice, ústavní soud, Bundesbank, němečtí akademici, veřejné mínění -- dostávám k závěru, že postoj Německa je nejednotný, nicméně alespoň u politické reprezentace zatím nelze hovořit o zásadních rozporech. Avšak zdá se, že německé obyvatelstvo se se svými politickými reprezentanty v tomto směru začíná rozcházet. Až budoucnost ukáže, nakolik závažný tento rozpor bude a jaké přinese výsledky.
|
host ::
RSS.