|
|
Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze
Šmídová, Ludmila ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
disertační práce Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze Kritická edice notového textu // Studie ke vzniku, vydání a provozování díla Práce je věnována Koncertu pro klavír Antonína Dvořáka z roku 1876, výjimečnému dílu jak v české hudební tvorbě 19. století, tak v evropském kontextu, jež bylo po velmi dlouhou dobu zatracováno pro svůj klavírní part. Disertace shrnuje veškeré dosavadní poznatky v oblasti historie vzniku a recepce Dvořákova Klavírního koncertu. Ty dále na základě dobových písemných pramenů (korespondence a dobového tisku, mnohdy dosud neznámých) prověřuje, opravuje zkreslené a mylné informace a doplňuje o nová zjištění (týkající se provedení, interpretů, úprav). Díky nim předkládá nový pohled na historii recepce této kompozice od vzniku až do začátku našeho století. Jako první detailně zkoumá i všechny notové prameny a vyhodnocuje vztahy mezi nimi (autograf s revizemi mezi lety 1876 - 1883, opis, který si pořídil Leoš Janáček v letech 1878/9 a materiály prvního tisku J. Hainauera z roku 1883). Kriticky se staví k vydání z roku 1956 Společnosti Antonína Dvořáka v Praze a ve svazcích II a III disertace předkládá editorské manuskripty nové kritické edice - a to jak definitivní verze z roku 1883, tak i nedávno objevené, dosud nepublikované rané verze díla...
|
|
| |
|
|
Hudba na zámku Sychrov
Trakalová, Pavlína ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit hudební život na zámku Sychrov a zmapovat hudební události na zámku od historických po hudební akce, konané v současnosti. Ačkoli je hudební život na zámku Sychrov bohatý, a to z historického hlediska i po stránce současného hudebního života, zatím neexistuje studie, která by se tomuto tématu věnovala. Záměrem je zaplnit tuto mezeru a představit hudební život na zámku Sychrov v souvislostech. Práce je uvedena charakteristikou zámku Sychrov a jeho obecnou historií. Jsou představeny hudební nástroje nacházející se na zámku, věnuji se cestám Antonína Dvořáka, který zámek navštěvoval, dílu, které zde napsal i jeho odkazu, jako je např. Dvořákův festival, či Pěvecký sbor Antonín Dvořák. Dále je představen hudební život na zámku v současnosti. Jsou popsány koncertní prostory, zmíněny vybrané akce a popsány zásadní hudební festivaly, které se na zámku Sychrov konají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Medializace Rusalky - jazyková sémioza opery a muzikálu (komparativní sémiotická analýza)
Pavézková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Diplomová práce se snaží zachytit rozdílnou semiózu dvou hudebních žánrů - tradiční opery Rusalka, která má své nezastupitelné místo v truhlici české národní hudby, a stejnojmenného muzikálu. Na základě teoretických poznatků sémiotiky jako vědy, přístupu F. de Saussura, Ch. S. Peirce a R. Barthese rozkrývá skrze sémiotickou analýzu významové prvky, jež jsou specifické pro umění, jako je divadlo. Pozornost je směřována na znak jako hlavní nástroj semiózy a jeho klasifikaci na základě tří ontologických kategorií Ch. S. Peirce. Analýza se soustředí na dekódování sémiotických systémů užitých v obou žánrech (libreto, hudba, postavy, příběh, technické a symbolické prostředky záběrů). Zabývá se také otázkou intertextuality a ideologickým pozadím textu. Snaží se tak porovnat odlišnosti či podobnosti různých sémiotických kódů stejné úrovně a zachytit jejich originalitu a specifičnost. Práce se zároveň zaměřuje na dominantní sémiotický kód obou žánrů, který je jednak dán systémovými distinkcemi mezi operou a muzikálem, na druhou stranu je ale především předurčen konkrétními pragmatickými rysy v dané komunikační události.
|
|
|
Josef Suk - významný český houslista 20. století
Zimányi, Monika ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Tato diplomová práce představuje osobnost Josefa Suka, významného houslisty 20. století, který navázal na své slavné předky - Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Popisuje Mistra nejen jako houslistu, ale také jako komorního hráče, dirigenta a pedagoga. Vedle osobnosti tohoto slavného houslisty práce poukazuje na českou houslovou školu, které byl představitelem a kvalitou své hry se zařadil mezi světovou špičku houslové hry. Popsána je zde i spolupráce s několika dalšími umělci, jež v kariéře Josefa Suka zaujímají důležité místo. Kromě Sukovy kariéry práce poodhaluje i jeho soukromí a názory. V závěru je obsažen i rozhovor s PhDr. Janou Vojtěškovou, autorkou výstavy o Josefu Sukovi, která byla pro mou práci velkým přínosem.
|
|
|
Srovnávací analýza Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka, op. 32 v provedení vybraných českých sborů
Mundilová, Anna ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka op. 32. První část práce velmi krátce pojednává o vzniku dvojzpěvů a jejich jedinečnosti, výjimečnosti a důvodu významného postavení těchto skladeb mezi ostatními díly sborové literatury. Druhá část je zaměřena na porovnání současného notového vydání Moravských dvojzpěvů op. 32 a autografu Antonína Dvořáka. Toto porovnání vzniklo na základě několika návštěv autorky Muzea české hudby, kde se originální rukopis nachází. Největší část práce tvoří srovnávací analýza nahrávek Moravských dvojzpěvů op. 32 v podání vybraných sborů. Nahrávky byly analyzovány jak z hlediska hlasového, tak z hlediska interpretačního. Zároveň bylo přihlíženo k přesnosti dodržení notového záznamu. Sbory byly vybrány tak, aby bylo zastoupeno co nejširší spektrum sborových těles. Za dětský amatérský sbor je to sbor Jitro, za poloprofesionální dětský pěvecký sbor Bambini di Praga. Za sbory ženské je analyzována nahrávka komorního sboru Charmone. Sbory smíšené, přesněji jejich ženské složky, jsou zastoupeny sbory: Kühnův smíšený sbor a Pražští Pěvci. Nahrávky vznikaly v letech 1986 - 2005. Všechna porovnání byla prováděna na stejném přehrávači, za použití stejných reproduktorů. Šestá kapitola se věnuje podrobné analýze jednotlivých dvojzpěvů z hlediska...
|
|
|
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
|
|
| |
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
| |
host ::
RSS.