|
|
Znovu začleňování osob, které prošly léčbou závislosti na alkoholu zpět do běžného života
Tůmová, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem léčby závislosti na alkoholu a problematikou sociálního začleňování osob, které tento proces absolvovaly. Práce poskytuje přehled služeb a dalších forem pomoci, které jsou určeny pro tuto cílovou skupinu. Pozornost je zaměřena zejména na současné nastavení systému služeb a pomoci za účelem identifikace jeho silných a slabých míst. Práce je založena na kvalitativním přístupu. Výzkum byl realizován prostřednictvím expertních rozhovorů a rozhovorů s uživateli služeb ve zkoumané oblasti. Teoretickými východisky práce jsou etiologie závislosti, která nabízí různé vysvětlení vzniku a přetrvávání problému závislosti na alkoholu. V práci jsou využity i poznatky perspektivy životního cyklu, která umožňuje mapovat životní dráhy dotazovaných, včetně rozpoznání klíčových událostí v jejich životě ovlivňující vznik a rozvoj závislosti. Posledním teoretickým východiskem, z něhož práce čerpá, je koncept sociálního začleňování.
|
|
| |
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnicích. Podpora a pomoc rodinám dětí se zdravotním postižením předškolního věku
Valtová, Edita ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální prací v nemocnici, respektive náplní práce sociálního pracovníka v nemocnici, podporou, které se mu při výkonu jeho práce dostává a podmínkami, za kterých tuto práci vykonává. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy sociální práce, sociální pracovník a jeho kompetence a přístupy ke klientům, nemocnice, pacient a klient. Zabývá se také etickým kodexem. Dále se věnuje zdravotnímu postižení a jeho typům. Věnuje se rodině a výchovným stylům, situaci rodin s dítětem se zdravotním postižením, různým dávkám ze systému sociálního zabezpečení, na které mohou mít tyto rodiny nárok a sociálním službám, které mohou využívat, přístupu rodičů k dětem se zdravotním postižením a procesu vyrovnání se s touto skutečností. Další část se již věnuje sociální práci v nemocnici, vymezení sociálního pracovníka v nemocnici, požadavkům kladeným na jeho vzdělání a náplni jeho práce. Zmíněn je také pojem kvalita života, který by měl mít sociální pracovník při práci s klienty na paměti. V praktické části je analyzována činnost sociálních pracovníků v nemocnici s cílem popsat jejich počet a činnosti. Nejdříve je vymezena použitá výzkumná strategie (kvalitativní), výzkumná metoda a výzkumná technika, a dále analyzována získaná data. V rámci diskuse mezi teoretickými informacemi a daty získanými z...
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
|
Potřeby klientů vybraných doléčovacích center v oblasti bydlení
Vondrka, Josef ; Vopravil, Jiří (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Východisko: Služby následné péče s doléčovacím programem v České republice výrazně napomáhají integraci osob s adiktologickým problémem do většinové společnosti. Přesto dle zjištění Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti je více jak 50 % uživatelů těchto služeb při doléčování neúspěšných. Cíl: Cílem výzkumu je zjistit u vybraných doléčovacích center potřeby klientů v oblasti bydlení. Identifikovat, zda tyto potřeby jsou naplňovány a zda úspěšnost klientů v doléčovacích programech není ovlivněna neuspokojenými potřebami v oblasti bydlení. Metodika: Teoretická a praktická část práce ohraničuje výzkumná zjištění. Teoretická část se zabývá službami následné péče s doléčovacím programem, a zjišťuje, zda má vliv relaps a recidiva při doléčování závislosti. Praktická část práce vymezuje oblast výzkumu. Za použití kvantitativních metod výzkumného zjištění přichází se statistickými daty, které jsou následně interpretovány. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo 7 zařízení pobytové formy s kapacitou 85 lůžek, výzkumný soubor tvořilo 76 respondentů. Ve výzkumném souboru bylo zjištěno, že významná část klientů nemá naplněny potřeby v oblasti bydlení. Ve 44,7 % by využila opětovně sociálně-zdravotní služby pouze kvůli bydlení. Ve výzkumném souboru je 72,4 % respondentů, kteří jsou...
|
|
|
Znovu začleňování osob, které prošly léčbou závislosti na alkoholu zpět do běžného života
Tůmová, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem léčby závislosti na alkoholu a problematikou sociálního začleňování osob, které tento proces absolvovaly. Práce poskytuje přehled služeb a dalších forem pomoci, které jsou určeny pro tuto cílovou skupinu. Pozornost je zaměřena zejména na současné nastavení systému služeb a pomoci za účelem identifikace jeho silných a slabých míst. Práce je založena na kvalitativním přístupu. Výzkum byl realizován prostřednictvím expertních rozhovorů a rozhovorů s uživateli služeb ve zkoumané oblasti. Teoretickými východisky práce jsou etiologie závislosti, která nabízí různé vysvětlení vzniku a přetrvávání problému závislosti na alkoholu. V práci jsou využity i poznatky perspektivy životního cyklu, která umožňuje mapovat životní dráhy dotazovaných, včetně rozpoznání klíčových událostí v jejich životě ovlivňující vznik a rozvoj závislosti. Posledním teoretickým východiskem, z něhož práce čerpá, je koncept sociálního začleňování.
|
|
|
Spokojenost klientů ambulantních adiktologických doléčovacích služeb v partnerských vztazích z hlediska teorie citové vazby
Čadová, Tereza ; Doležalová, Pavla (vedoucí práce) ; Vondráčková, Petra (oponent)
Východiska: Navázání a udržení uspokojivého a naplňujícího partnerské vztahu po ukončení adiktologické léčby je často metou, kterou lidé uvádějí jako jeden z cílů v jejich dalším životě bez návykových látek. To, že jsou schopni navázat, udržet a rozvíjet kvalitní partnerský vztah je jakýmsi potvrzením jejich nově nabytých kompetencí a jejich nové role ve společnosti. Lidé, kteří mají partnerský vztah již z dřívější doby, kdy užívali návykové látky, musí čelit problémům, které jejich závislost ve vztahu s partnerem způsobila. Cíle: Cílem práce je analyzovat styl citové vazby (CV) jednotlivých klientů doléčovacích programů v jejich současném partnerském vztahu jakožto možného zdroje opory nebo zátěže, která významně ovlivňuje jejich život i to jak řeší svoje problémy a popsat míru jejich spokojenosti v těchto vztazích. . Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 39 respondentů, kteří byli v době výzkumu klienty certifikovaných doléčovacích adiktologických služeb se sídlem na území hlavního města Prahy. Výzkumný vzorek tvořilo 19 žen a 20 mužů ve věku mezi 19 a 47 lety. Metody: Výsledná data byla získána pomocí baterie dotazníků, tvořenou dotazníky: dotazníkem sociodemografických charakteristik, dotazníkem struktury vztahů ECR (Brennan, Clark & Shaver, 1998; Mikulincer & Shaver, 2010) a dotazník CSI...
|
|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově při přípravě dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení
NEKOLOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na roli sociálního pracovníka při přípravě dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení, konkrétně z DD. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém náhradní ústavní výchovy v ČR a jednotlivá zařízení ústavní péče. Jsou zmíněny příčiny a rizika umístění dítěte do dětského domova. Dále je věnována pozornost roli sociálního pracovníka v DD a přípravě dětí na odchod z DD. Jsou vyjmenovány formy následné pomoci pro mladé dospělé. Cílem práce bylo určit, jakým způsobem se podílí sociální pracovnice v DD při přípravě dětí na odchod ze zařízení a následnou integraci do společnosti a jaké metody a techniky při své práci využívá. Dalším cílem bylo zaměřit se na postoje dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení a na jejich informovanost ohledně možností následné pomoci. Zjišťována je také připravenost mladých dospělých v určitých oblastech potřebných pro jejich samostatný život po odchodu z DD. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen dětmi a sociálními pracovnicemi z DD v Humpolci a z DD Senožaty. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být zjištěno, zda jsou děti dostatečně připraveny na běžný život, případně v kterých oblastech je třeba se na problematiku integrace do společnosti více zaměřit. Výsledky výzkumu mohou být zpětnou vazbou pro sociální pracovníky v DD a dalších ústavních zařízeních. Mohou posloužit jako pomůcka při práci s mladými dospělými odcházejícími z dětských domovů.
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
|
Význam doléčování v oblasti emoční inteligence pro klienty závislé na alkoholu
Jokešová, Aneta ; Richterová-Těmínová, Martina (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
VÝCHODISKA: Z výzkumů vyplývá, že lidé závislí na alkoholu prokazují menší schopnost kontroly emocí, empatie a odpovědnosti. Sebeuvědomění a práce na osobnosti je tak nedílnou součástí procesu úzdravy a návratu ke spokojenému životu. Cíle následné péče jsou zmírnit nebo odstranit rizika vedoucí k relapsu a také posílit faktory k udržení abstinence, mezi které patří i emoční stabilita, nadhled, sebeuvědomění. CÍLE PRÁCE: Hlavním cílem práce je popsat význam doléčování v oblasti emoční inteligence u dvou klientů opačného genderu docházejících na skupinovou terapii v organizaci Anima v roce 2016. Popsat jejich vnímání emocí, řešená témata, cíle a zaměřit se i na vztahy. METODY: Studie je prováděna kvalitativně formou případové studie, k hlubšímu prozkoumání daných oblastní u klientů. Informace byly získány polostrukturovaným interview, kde jsem se zaměřila na emoce, vztahy, cíle a témata řešená ve skupině a jakou roli v těchto oblastech hrálo doléčování. Rozhovor byl doplněn o data ze zápisů skupin, které jsou vedeny na každé skupině reflexním pracovníkem. VÝSLEDKY: Výsledky obou klientů se shodují v tom, že doléčování jim je v emočních schopnostech nápomocné. Hlavně z hlediska sebeuvědomění, nácviku chování, ovládání emocí a rozvíjení komunikačních schopností. ZÁVĚR: Tato práce může být užitečnou...
|
host ::
RSS.