|
|
Design lůžka pro anesteziologicko-resustitační oddělení (ARO)
Andrášová, Lenka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou a návrhem designu speciálního nemocničního lůžka určeného pro anesteziologicko-resuscitační oddělení. Návrh vychází z normy ČSN EN 60601-2-52. Lůžko je přizpůsobeno použití na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nejen svým vzhledem, ale i jeho funkcemi. Návrh klade důraz na dodržení ergonomie, na bezpečnost a potřeby pacienta i personálu a možnost snadné údržby lůžka. Za zvláště inovativní prvky lze považovat např. systém bazální stimulace umístěné na lůžku, užitá barevnost, rozšíření držáků infuzních stojanů, uchycení čela postele pod ložnou plochu v případě, kdy není žádoucí. Lůžko bylo vytvořeno s cílem dosažení pacientova komfortu.
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO
MALÍSKÁ, Veronika
Téma bakalářské práce je Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO. Práce sestry je všeobecně pokládaná za nesmírně náročnou po stránce fyzické i psychické. Na sestry v intenzivní medicíně jsou kladeny velmi vysoké požadavky, které jsou pro ně psychicky i fyzicky zatěžující. Denně se setkávají s lidskou bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. Zároveň, je zde na sestry kladena vysoká fyzická zátěž, zejména v ošetřovatelské péči, která je spojena s neustálou manipulací s imobilními pacienty či pacienty s velmi sníženou pohybovou schopností a lidmi v bezvědomí. Podstatný podíl utváří i často poddimenzované personální obsazení, z kterého plyne přepracovanost- přesčasová práce. Záměrem této práce je poukázat, osvěžit povědomí, o těchto zátěžích, které jsou kladeny na sestry a zároveň poukázat na možnosti, které jsou, možnosti, které mohou sestrám pomoci předejít následkům psychického a fyzického přetížení a tuto zátěž snížit, na co nejnižší možnou mez. Pro splnění hlavního záměru bakalářské práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají postupy ke snížení fyzické zátěže. Cíl 2: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají možnosti ochrany zdraví před psychickou zátěží. Cíl 3: Zjistit, zda míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO je větší než míra fyzické zátěže. Stanoveny byly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže? Výzkumná otázka 2: Využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží? Výzkumná otázka 3: Je míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO větší než míra fyzické zátěže? Pro dosažení výsledku praktické části práce, bylo využito kvantitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita metoda kvantitativního sběru dat pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku.Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na anesteziologicko- resuscitačních odděleních (ARO) v nemocnicích v Písku, Českém Krumlově, Táboře, Jindřichovo Hradci a Českých Budějovicích. Z výzkumného šetření vyplynulo, že i když je práce sestry na ARO velmi náročná po psychické i po fyzické stránce, což dokazuje zjištěné vysoké procentuální zastoupení u obou typů zátěží, vyšších výsledků ve výzkumném šetření dosáhla míra psychické zátěže a tím byla zodpovězena výzkumná otázka o míře psychické a fyzické zátěže u sester na ARO. Další část výzkumného šetření se zabývala možnostmi ochrany zdraví před psychickou zátěží, jak z pohledu osobních možností sester, tak možnostmi, které sestrám nabízí organizace. Z této části vyplynulo, že své osobní možnosti, v rámci metod duševní hygieny a dostupné možnosti ochrany duševního zdraví nabízené organizací, sestry využívají. Tím byla výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží, zodpovězena. Poslední část výzkumného šetření se zabývala pomůckami a postupy ke snížení fyzické zátěže při práci sester na ARO. Z šetření vyplynulo, že sestry považují materiálně- technické vybavení pracovišť za dostačující a tyto možnosti využívají. Z toho tedy vyplývá, že výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže, byla zodpovězena. Výstupem bakalářské práce bude poskytnutí výsledků výzkumné části nemocnicím, ve kterých byl výzkum prováděn, zejména z důvodu navýšení kvality práce ošetřovatelského týmu, ke zlepšení prevence v oblasti ochrany zdraví před nadměrnou psychickou a fyzickou zátěží na pracovišti.
|
|
|
Motivace sester k výkonu práce
KREBSOVÁ, Lenka
Abstrakt Motivace práce k výkonu povolání Motivací se rozumí usměrňování, udržení a energetizace chování u jednotlivce. Důležitým aspektem motivace a tedy i pracovní motivace, je očekávání výsledků činnosti. A to bude-li splněn daný úkol, jaká tím bude získána odměna a jaké výdaje s tím budou spojeny. Obvykle se jako činitelé pracovní motivace uvádějí mzda, sociální prostředí pracoviště a uspokojování z práce. Bakalářská práce na téma ,,Motivace sester k výkonu práce`` má za cíl zmapovat a porovnat motivaci sester k výkonu práce na oddělení standardní péče a ARO, JIP, ale také zjistit faktory, které snižují motivaci sester k výkonu práce. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na oddělení anesteziologicko resuscitačním, jednotkách intenzivní péče a standardním oddělení v Nemocnice České Budějovice a. s. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č. 1, zda sestry pracující na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče jsou více motivovány k výkonu práce, než sestry na oddělení standardní péče.Ač jsou sestry motivovány či nemotivovány, každá něčím jiným, nepodařilo se prokázat, že na ARO a JIP by byly sestry motivovány méně či více. Z uvedených výsledků vyplývá, že se první hypotézu nepodařilo potvrdit.Hypotéza č. 2, zda nejčastějším faktorem nízké motivace k výkonu práce je nízké finanční ohodnocení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastějším faktorem nízké motivace sester není nízké finanční ohodnocení, ale podceňování práce sestry a nedostatek personálu. Druhá hypotéza také nebyla potvrzena. I přes to, že finanční ohodnocení sestry patří mezi veliké motivační faktory, přece jen není důležitý. Pokud sestry budou ve své práci uznávány, jak od lékařů, tak i od ošetřovatelského managementu, budou svou práci vykonávat s nadšením i s nižším platem. Výsledky a poznatky z výzkumu bych ráda nabídla k prezentaci na seminářích, seznámila s nimi kolegyně. Ošetřovatelský management nemocnice by se měl zabývat motivačními faktory, které mají jistý vliv na chování nebo činy. Pokud se motivace sester nebude podporovat, budou sestry práci opouštět a stále jich bude nedostatek. K nízké motivaci by nemělo docházet za předpokladu stanovení vhodných cílů, jejichž dosažení poskytuje uspokojení.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Povědomí sester pracujících na odděleních ARO a JIP o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb.
MARTÍNKOVÁ, Petra
V této práci jsme se zabývali kompetencemi sester, pracujících na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče, stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme stanovením rolí sester a jednotlivými kompetencemi sester všeobecných a sester majících vystudované specializační vzdělání a to konkrétně, všeobecná sestra pro intenzivní péči. Taktéž je v teoretické části popsáno, jaký typ pacientů je hospitalizován na již zmíněných odděleních. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Jako druhý cíl jsme si stanovili zjistit, zda sestry dodržují kompetence z již zmiňované vyhlášky. Dotazníkové šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici Plzeň Lochotín, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a také byly dotazníky sestrám rozdány pomocí sociální sítě na internetu. Na začátku jsme si stanovili dvě hypotézy. A to, že sestry nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a druhou, že sestry nedodržují své kompetence vyplývající z výše uvedené vyhlášky. Po vyhodnocení sestrami vyplněných dotazníků jsme si obě hypotézy potvrdily. Sestry opravdu nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a taktéž neprovádějí všechny výkony, které jim vyhláška umožňuje. Předpokládáme, že by tato práce mohla napomoci ke zvýšení odborného vzdělání sester a následné zkvalitnění ošetřovatelské péče na odděleních anesteziologicko resuscitační a intenzivní péče.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
|
|
Péče o pokožku na ARO a JIP
MUŽÍKOVÁ, Eva
V bakalářské práci na téma Péče o pokožku na ARO a JIP jsem v dotaznících pro sestry zjišťovala,zda mají potřebnou dostupnost antidekubitárních pomůcek a hygienických přípravků k péči dostatečnou a správnou hygienickou péči o pacienta. Dále jsem skrytým pozorování zjišťovala,zda mají pacienti tyto antidekubitární pomůcky k dispozici. První hypotézou, která se potvrdila bylo to , že sestry pečují o pokožku pacienta dle standardů ošetřovatelské péče. Tato hypotéza se potvrdila při skrytém pozorování, kde jsem měla možnost přečíst si standardy daného zdravotnického zařízení, kde jsem toto pozorování prováděla. Sestry mají i dostatečné množství pomůcek jak k polohování pacientů tak k jejich hygieně a ošetřování jejich pokožky. Mou druhou hypotézou bylo, že pacienti na ARO a JIP mají k dispozici antidekubitární pomůcky. Nyní po vyhodnocení jak dotazníků pro sestry tak pozorování mohu říci,že i tato hypotéza byla potvrzena. Podle mého názoru péče závisí i na dostatečném množství prádla na oddělení a jak vyplynulo z pozorování i z dotazníků vybraných od sester tak ani prádla není žádný zásadní nedostatek. U pacientů není extrémní častost vzniku dekubitů a rány pacientů se ve velkém procentu hojí per primam. Sestry se dále snaží doplňovat své vzdělání v této problematice jak studováním odborných časopisů i navštěvováním odborných seminářů a z toho podle mého názoru vyplývá, že mají zájem o to aby se i tato problematiky dostala do popředí. Mým cílem v této práci bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o pokožku na ARO a JIP. Myslím si, že tento cíl byl splněn a výsledky mého výzkumu si můžete přiblížit a ověřit v grafech.
|
|
|
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP
ŠVAGROVÁ, Soňa
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP Abstrakt V dnešní době stále více ustupuje důstojnost a intimita při léčení a ošetřování pacientů do pozadí. Problematika zajištění intimity je na každém oddělení odlišná. Bakalářská práce na téma {\clqq}Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP`` má za cíl zmapování znalostí sester v oblasti intimity a jejího dodržování na různých typech oddělení. Při mnoha činnostech, které sestra provádí vstupuje do intimní zóny pacienta a dochází k narušení jeho intimity. Proto jsme chtěli zjistit, zda mají sestry v této problematice dostatek znalostí. Pacienti se mnohdy nemohou bránit, jejich ochrana přechází na zdravotníky, kteří svým chováním, by měli respektovat nemocné v jakékoli situaci a stavu. Musí udělat vše pro to, aby jeho intimita byla narušena minimálně a nebo vůbec. Z tohoto důvodu jsme si položili otázky: Zda sestry dostatečně zachovávají intimitu pacientů a zda sestry z ARO a JIP dodržují zásady intimity více, než sestry ze standardního oddělení? Výzkumný soubor tvořili sestry pracující na odděleních ARO, JIP a standardu chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice a Český Krumlov a. s.. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č.1, že sestry mají dostatečné informace v oblasti intimity, byla na základě výsledků znalostí potvrzena. Hypotéza č. 2, že sestry nedostatečně zachovávají intimitu pacientů se bohužel potvrdila. Hypotéza č.3 , že sestry které pracují na oddělení ARO, JIP dodržují zásady zajištění intimity více, než sestry pracující na standardních odděleních se nepotvrdila. Z výsledku výzkumu vyplývá, že na všech typech odděleních nedodržují dostatečně při ošetřování nemocných zásady zajištění intimity. Na základě provedeného výzkumu by nemocnice, které nemají ještě vyhotoven vnitřní předpis (směrnici) k této problematice, by měli toto nařízení zpracovat a to například formou {\clqq}Desatera soukromí pacientů`` a věnovat pozornost dodržování zásad na ochranu intimity pacientů. Je potřeba, aby právě zde sestry uplatnili roli obhájkyně práv pacientů.
|
host ::
RSS.