|
|
Specifika měření tlaku u dětí
JANTAČOVÁ, Dana
V současné době přibývá dětí a mladistvých s vyšším a vysokým krevním tlakem. K tomuto onemocnění jistě přispívá životní styl dnešní doby. Nejvíce zatěžující je špatná životospráva a nadměrné používání soli. Proti tomu je omezený výdej, který například spočívá v nedostatku pohybu. Mnoho dětí a mladistvých nemá dostatek informací o rizicích vysokého krevního tlaku a jeho prevenci. U mladistvých je nutné vyhledávat rizikové skupiny hypertenze tj. dětí s ?high normal? krevního tlaku. Při zahájení jsme si zvolili čtyři cíle, tj. naučit se ovládat techniku měření tlaku u dětí ? metodikou digitálního a rtuťového tonometru, vyhledat 25 ? 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku, edukovat sestry především v primární péči, ve správné technice měření TK u dětí a porovnat získané hodnoty krevního tlaku měřeného pomocí rtuťového a digitálního tonometru. Výzkum probíhal na základních a středních školách v Českých Budějovicích a v ordinaci praktického dětského lékaře. Soubor se skládal z dětí a mladistvých ve věku 13 ? 18 let. Pro splnění prvního cíle jsme změřili 613 dětí digitálním tonometrem, a pro splnění druhého cíle jsme změřili 50 dětí dvojím způsobem tedy rtuťovým a digitálním tonometrem. Výsledky našich šetření byly dány do podoby tabulek. Zjistili jsme že, nebylo nutné vyšetřit větší množství dětí, jak jsme předpokládali, abychom získali vzorek 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku. Dále jsme zjistili, že není významný rozdíl mezi měřením rtuťovým a digitálním tonometrem. Z výsledků vyplývá, že je nutné ovládat správnou techniku měření krevního tlaku u dětí. Na základě těchto zjištění jsme vypracovali edukační materiál pro sestry.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
host ::
RSS.